Nejbližší akce

Rubrika ‚hl.m.Praha’

28. říjen 2011 v Praze-Kbelích a Satalicích

6. listopadu 2011 08:00

28._rijen_2011_-_stafaz_u_pomniku_v_Praze-Satalicich

Této akce, která je připomínkou a uctěním výročí vzniku samostatné Republiky Československé se již několik let tradičně účastním coby člen Klubu vojenské historie 28. říjen. Celá akce má výrazný vlastenecký podtext a pro náš klub zcela zásadní význam. Naše práce spočívá ve slavnostní stafáži, položení věnce u pomníku padlých místních občanů a další pomoci při navazujících doprovodných akcích. Letos vše probíhalo v režii skautů S.S.V.

Akce začala v tento slavnostní den již ráno v Praze-Satalicích v klubovně místních skautů. Sešla se zde část našeho KVH se skauty a jejich vůdcem, který je zároveň naším předsedou. Převlékli jsme se do uniforem našich vojáků z 30. let, skauti do krojů a společně jsme se přesunuli se do Kbel, kde začala první část programu - stafáž u pomníku v Mladoboleslavské ulici. Tady za účasti kbelských vodních skautů, nás a kluků z Ústí nad Labem v uniformách 1. čs. samostatné obrněné brigády z období 2. světové války, byla minutou ticha uctěna památka padlých a skauti zazpívali státní hymnu.

Další oslavy probíhali už zpět v Satalicích. Členové KVH Gardekorps se představili v čs. uniformách z první republiky a postavili na dvorku před klubovnou dobový vojenský minitábor. Kluci z jednoty Rudná Československé obce legionářské dokreslovali atmosféru v uniformách britských Commandos a 1. čs. samostatné obrněné brigády na dobové technice (Jeep Willis). Po vydatném guláši k obědu se celá výprava pořadovým krokem přesunula na náves k dalšímu pomníku. Tato část oslav byla vyvrcholením celého dne, defilé doplnili i místní hasiči a zástupci samosprávy. Jednotky a další uniformované složky nastoupili, zástupci obce a dalších organizací položili květiny a věnce. Následovala čestná salva a opět místní skauti, tentokrát za doprovodu hasičského dorostu, zazpívali státní hymnu. Odpoledne jsme strávili prezentací tábora, zbraní i dobové techniky slavícím spoluobčanům. Akce byla zakončena Zborovským závodem pro děti a mládež v místním háji.

Na vsích a v menších obcích jsou i dnes tyto výročí, jsou i dnes oslavy nedílnou součástí místního společenského života. Je velká škoda, že podobnou pozornost nemají i ve větších městech.

Michal "Žabák" Zvěřina

[gallery link="file" columns="4" orderby="title"]

Zobrazit více…

Protest proti porušování mezinárodního práva a bezpráví na Kosovu – 9. až 11. 10. 2011, Praha

13. října 2011 23:46

forum2000_10.10.2011_goethe-inst_16Naše vlastenecké sdružení Svornost dlouhodobě podporuje aktivity a všestranně spolupracuje s občanským sdružením Přátelé Srbů na Kosovu. Proto Vám přinášíme i obšírnou reportáž z protestu proti porušování mezinárodního práva a bezpráví na Kosovu. Tento protest byl veden v souvislosti s konferencí Forum 2000, s velmi vtipným podtitulkem "Demokracie a právní stát", vtipným zejména s ohledem na přítomnost kosovské prezidentky Atifete Jahjagové. (pozn.: Svornost)

Při příležitosti letošní konference Fórum 2000 jsme uspořádali sérii protestních akcí proti porušování mezinárodního práva a bezpráví na Kosovu. První akce se konala v neděli 9. října před vchodem do Prague Crossroads (bývalý kostel sv. Anny v Praze na Starém městě), kde se konalo slavnostní zahájení konference, jejímž cílem podle Wikipedie je „identifikovat klíčové problémy lidské civilizace a hledat možnosti předcházet eskalaci náboženských, kulturních nebo etnických konfliktů.“

Delegáti a hosté chodili špalírem demonstrantů a v úzké uličce starého pražského města se museli zastavovat u transparentů, které připomínaly, že na Kosovu se již 11 let porušuje  rezoluce č. 1244 Rady bezpečnosti OSN, která mimo jiné definuje hlavní oblasti odpovědnosti mezinárodní civilní správy.

Článek 11 této rezoluce, písmeno i) zahrnuje „udržování civilního práva a pořádku“, písmeno j) „ochranu a prosazování lidských práv“ a písmeno k) „zabezpečení bezpečného a nepřerušeného návratu všech uprchlíků a vysídlených osob do jejich domovů na Kosovu“. (Mimochodem a pro dokreslení: den poté bylo na Kosovu vyrabováno 9 domů srbských navrátilců ve vesnici Babljak.) Toto ustanovení nejvyššího světového orgánu však NATO, USA a EU nerespektují, neřídí se jím a sabotují ho už dlouhých jedenáct let.

Další transparent třemi slovy upozorňoval na to, že podle usnesení Rady bezpečnosti z roku 1999 „Kosovo je Srbsko“, tak jak je to definováno v textech Preambule a obou Dodatků rezoluce RB OSN č. 1244.

forum2000_09.10.2011_1forum2000_09.10.2011_3forum2000_09.10.2011_7forum2000_09.10.2011_10forum2000_09.10.2011_12forum2000_09.10.2011_13forum2000_09.10.2011_17forum2000_09.10.2011_18

„Kosovo je ráj organizovaného zločinu“, stálo anglicky na dalším velkém transparentu, z čehož ORGAN bylo zvýrazněno ve zjevné narážce na účast členů dnešní kosovské vlády nejen ve zločineckých strukturách mezinárodního obchodu s drogami, ale i při vraždění srbských zajatců a rukojmí, jako zdroje kšeftu s životními orgány vhodnými k transplantaci.

Světové celebrity, pozvané na zahajovací večer konference Forum 2000, se „uličce hanby“ mezi transparenty vyhnuly a použily postranní vchod pro pomocný personál a posluhu.

Sluhové Nového Světového Řádu šli zkrátka svým vchodem. S transparenty se nechtěla konfrontovat ani paní M. Korbelová -Albrightová , bývalá ministryně zahraničí USA a rodačka z Prahy, která na kosovské kampani vydělala miliony dolarů. (Když její rodina uprchla před nacisty a rasovou perzekucí z Československa do Bělehradu, jejich srbští přátelé jim za cenu osobního rizika pomohli k útěku do Londýna.) Asi padesátka demonstrantů, kteří se sjeli z různých míst České republiky, a kteří byli většinou rodilými Čechy, zcela zaplnila Zlatou ulici a jejich tichá a klidná akce měla poměrně silný ohlas v ranních médiích, která většinou o situaci na Kosovu vůbec neinformují.

Další náš protest se konal ráno v úterý 11. října na mostě, který vede z nábřeží na ostrov Žofín, kde se hostům Fora 2000 podávala snídaně, po níž se konala panelová diskuse na téma „Mír versus spravedlnost“. Delegáty dopoledne svážely na Žofín auta s kouřovými skly, takže neinformovaný divák by mohl mít dojem, že se nejspíše jedná o nějaký „společný zločinný podnik“. Máme radost, že si nás všimla i některá média a že jsme si mohli popovídat a pozdravit se s několika politiky, kteří přišli pěšky.

forum2000_10.10.2011_žofín_2forum2000_10.10.2011_žofín_9forum2000_10.10.2011_žofín_12forum2000_10.10.2011_žofín_13

Od pana Dobrovského jsme se dozvěděli, že naše hesla jsou až moc zjednodušující a že skutečnost je značně složitější. Vytvoření samostatného Kosova je prý výjimka, byť precedens a mezinárodní právo je jen takový úzus, protože je špatně vymahatelné. Řeč se pak stočila na Osetii a Gruzii a hle, z výjimky je pravidlo, protože Kosovo je ten precedens. Smutný povzdech a rozloučení.

Pak kolem nás prošel páter Halík, který posměšně pronesl: „Ať žije nezávislé Kosovo!“ Pro pátera Halíka je 130 zničených křesťanských chrámů na Kosovu asi jen pouhé gaudium. „Pane Halíku, vy českým prezidentem nebudete, i kdyby se Havel na uši stavěl,“ zaznělo od našich transparentů. Setkali jsme se s chladnými obličeji procházejících, ale i s vztyčenými palci na znak podpory. Jeden panský kočí na nás křičel, abychom šli raději „makat“. Měl štěstí, že rychle šlápl na plyn svého černého Audi a zmizel. Několik kolegů, kteří na demonstraci přišli rovnou z noční směny, si ho chtělo z auta vytáhnout ke krátké osvětlovací diskusi. Panští kočí vždy sdělovali mínění svých pánů, takže víme, co si o nás myslí různí ti krasoduchové, co se nechají na Žofín vozit za černými skly limuzín. Vnější znaky mafie na sebe dnes vzali i mnozí pravdoláskové, pokrok se zkrátka nedá zastavit. Jen aby zůstalo jen u těch vnějších znaků!

Odpolední demonstrace z téhož dne proběhla podle očekávání. U vchodu do Goethova institutu (dříve ambasáda NDR) jsme upozorňovali na to, že Kosovo je ráj organizovaného zločinu, že je tranzitní zemí pro pašování drog do Evropy a že čelní představitelé toho kvazistátu jsou zapleteni do nejohavnějších zločinů, včetně popravování unesených a zajatých lidí pro kšeft s lidskými orgány. Z vystavených jater a ledvin v roztoku, které jsme přinesli pro dokreslení zločinů, z kterých jsou důvodně podezřelí - bývalý kosovsko-albánský premiér Ramush Haradinaj, bývalý ministr dopravy Fatmir Limaj, dnešní předseda vlády Hashim Thaçi a další albánští výtečníci z Kosova, se mnoha kolemjdoucím lidem udělalo hodně špatně. Nám je již delší dobu dělá špatně od žaludku z toho, že česká vláda onu partu kosovských narkobaronů a válečných zločinců uznala jako „nezávislý stát“. Za to stranu Zelených, kteří tehdy do vlády vpašovali občana Schwarzenberga, hlavního pachatele uznání, aby hanba nejméně pět volebních období fackovala, a to i mimo parlament.

forum2000_10.10.2011_goethe-inst_4forum2000_10.10.2011_goethe-inst_13forum2000_10.10.2011_goethe-inst_16forum2000_10.10.2011_goethe-inst_41forum2000_10.10.2011_goethe-inst_54forum2000_10.10.2011_goethe-inst_64forum2000_10.10.2011_goethe-inst_70forum2000_10.10.2011_goethe-inst_71forum2000_10.10.2011_goethe-inst_72forum2000_10.10.2011_goethe-inst_82forum2000_10.10.2011_goethe-inst_87forum2000_10.10.2011_goethe-inst_91

V 16:05 zastavily černé limuzíny a blikající modré majáčky před hlavním vchodem do Goethova institutu a z nich se vyhrnula ochranka a doprovod paní Jahjagyové. Paní „prezidentka“ se chtěla pozdravit s davem, ale její omyl trval jenom okamžik. Desítky hrdel z obou stran špalíru zvolaly „Kosovo je Srbsko“. Nad slušivým kostýmkem se zachmuřilo čelo nejvyšší kosovsko-albánské představitelky, která hned rázně vkročila na schody. Ale na schodech na ni čekaly z jedné strany játra v láhvi, z druhé strany láhev s dvěma ledvinami. Orgány plavající v roztoku, které jsme ji strčily pod nos, snad nejnázorněji vyjádřily, co si o vládě „nezávislého“ Kosova myslíme. Panelová diskuse, na kterou paní Jahjaga spěchala, se týkala boje proti organizovanému zločinu. V kosovském kontextu musela být velmi pikantní.

Přátelé Srbů na Kosovu (text viz www.kosovoonline.cz)

 

PS: Omlouváme se za sníženou kvalitu snímků.

Zobrazit více…

FC Viktoria Plzeň v Lize mistrů

29. srpna 2011 00:01

plzen-kodan_66V současnosti jen asi málokdo ze sportovní veřejnosti a možná i té nesportovní, nezaregistroval úspěchy fotbalistů Viktorie Plzeň na domácím i mezinárodním poli. Viktoriáni předvádějí hezký ofenzivní fotbal a loňský titul pro mistra ligy byl výborný dárek pro všechny fanoušky k 100. výročí klubu. A že těch fanoušku má teď Plzeň opravdu hodně, člověk si možná občas povzdechne kde byli, když jsme se plácali v druhé lize, postupovali a zase padali do nižší soutěže. Nevadí, jsem rád, že se klub zvednul a nevadí mi ani současná velká popularita na celorepublikové úrovni, své nese i výborná reprezentace celé naší země.

Úspěch zajistil Plzni účast v Lize mistrů, něco co před 10 lety  nenapadlo ani největšího optimistu. Urovnání majetkových poměrů, stabilizace kádru, dobré sportovní zázemí a výborná volba trenéra ukázala, že i tým bez hvězd může předvádět atraktivní a efektivní fotbal.

Jako vlastenci a samozřejmě i pořádní lokální patrioti nemohou členové západočeské Svornosti nepodporovat svůj fotbalový klub. Určitě není na místě referovat s každého zápasu, ale přeci jen utkání Viktorie Plzeň s FC Kodaň patří mezi výjimečné. Díky rekonstrukci tradičního stánku ve Štruncových sadech bylo nutné na „domácí“ zápas vyrazit až do Prahy, do Edenu. Přestože má Eden 4x větší kapacitu než přístupná část Štruncových sadů, bylo vyprodáno. Obrovský zájem vedl k tomu, že druhý den již nebylo možno sehnat více než různě rozházené lístky. Všichni my i naši kamarádi jsme tak byli rozeseti po celém stadionu, někteří s námi v sektoru 123, jiní v sektoru vlevo, jiní ob sektor vpravo a někteří na severní tribuně, a další jako sekurita v rozlišováku.

plzen-kodan_57plzen-kodan_60plzen-kodan_62plzen-kodan_67

Popisovat jednotlivé situace na hřišti není třeba, Plzeň předváděla to své, co od ní poslední rok vídáme běžně. Sice si Viktoriáni dovolili s ohledem na vysokou výhru ze hřiště soupeře docela laxní přístup, nakonec však vyhráli i když stačila i prohra 0:2, a pomohli tak svou spanilou jízdou kvalifikací k výraznému vylepšení národního koeficientu, přeci jen 6 zápasů a 6 výher je vynikající výsledek.

Přestože jsme byli rozházeni po celém Edenu, vůbec to nevadilo, úžasná atmosféra, až euforie, spousty známých, člověk se tak cítil i v Praze jako doma, aby taky ne, když do Prahy přijelo podle oficiálních údajů z Plzně přes 12 tis. fanoušků, což je naprosto unikátní. Byla cítit i podpora od fanoušků jiných klubů – Baníku, Bohemians, Slavie, Sparty i dalších… každý chápal, že na této úrovni už jde prakticky o národní reprezentaci.

Fotbal se stal skutečným svátkem, zejména poté co nám los do základní skupiny přiřadil světovou špičku v podobě FC Barcelona a AC Milán. Myslím, že ještě dlouho na tyto chvíle budeme všichni vzpomínat a snad nejsou jen labutí písní naší Viktorie a celého českého fotbalu.

 

Zobrazit více…

Pietní akt za oběti bombardovaní Srbska v roce 1999 – 24. března 2011, Praha

28. března 2011 11:46

zapálené svíčky za oběti bombardováníDne 24.3.2011 ve 20:00 se před srbským velvyslanectvím opět konal pietní akt pořádaný občanským sdružením Přátele Srbů na Kosovu, kdy jsme si společně připomněli oběti „humanitárního bombardování“, jak tento bezprecedentní akt agrese ze strany NATO eufemisticky nazval exprezident Václav Havel. Za Svornost se této akce zúčastnili tradičně příslušníci plzeňské a hradecké organizace.

Jako první měl proslov pan poslanec Jaroslav Foldyna, který mj. připomněl, že názor vlády nereflektoval s názorem českého lidu a odsoudil toto zbabělé chování tehdejšího vedení naší země. Následoval projev pana režiséra Dvořáka a zapálení svíček za oběti. Jako výraz uznání a v duchu slovanské vzájemnosti jsme byli pozváni na půdu velvyslanectví Republiky Srbsko a přijati samotnou velvyslankyní Její Excelencí paní  Majou Mitrović.

Následný rozhovor se nesl ve velmi přátelském duchu, kde jsme s paní velvyslankyní probírali problematiku Kosova, další připravované projekty pana režiséra Dvořáka a přišla i zmínka o pivovarnické tradici, kterou do Bělehradu přinesli právě naši krajané. Na závěr paní velvyslankyně poděkovala za podporu a projev sounáležitosti se srbským národem a vyzdvihla účast mladých lidí na celé akci. Poctěni návštěvou na velvyslanectví jsme se s pořadateli akce přesunuli do nedaleké restaurace, kde jsme dále diskutovali a prohlubovali přátelství s lidmi, jimž není osud našeho bratrského národa lhostejný. Doufám, že příští rok se ve zdraví opět setkáme a opět společně vzpomeneme na příkoří činěná Srbům, národa, který se nás v minulosti již tolikrát zastal, a proto je na místě rozloučit se legionářským heslem VĚRNOST ZA VĚRNOST!

Petr Tuček


[gallery link="file" order="DESC" columns="4" orderby="title"]

Zobrazit více…

Demonstrace proti vyhlášení nezávislosti Kosova – 17. února 2011 Praha

18. února 2011 14:01

Kosovo je Srbsko!17. února 2011 se uskutečnilo další protestní shromáždění občanů u příležitosti 3. výročí vyhlášení nezávislosti Kosova. Demonstrace se opět odehrávala na Václavském náměstí v Praze pod taktovkou občanského sdružení "Přátelé Srbů na Kosovu". Zástupci našeho sdružení jsou na této akci pravidelnými hosty a letos jsme byli organizátory požádáni o pár slov, kterými bychom deklarovali náš jasný postoj. Sdružení Svornost reprezentoval předseda RO západní Čechy - Ing. Jan Šneberk, který se ve svém projevu zaměřil především na důležitost vzájemné pomoci a solidarity mezi slovanskými národy a historické přátelství mezi Čechy a Srby.
Mezi řečníky demonstrace dále patřili režisér Václav Dvořák (autor dokumentu Uloupené Kosovo), poslanec Jaroslav Foldyna a poslankyně srbského parlamentu Marina Raguš. Závěr shromáždění patřil předsedovi pořádajícícho sdružení Petru Svobodovi, který shrnul činnost Přátel Srbů na Kosovu a vyzval občany k solidaritě k těžkým životním podmínkám Srbů na Kosovu.
Na náměstí se sešlo zhruba 80 lidí, kterým není lhostejný osud našeho spřízněného slovanského národa a kteří se nehodlají smířit se současným stavem - bezprávím, které by si náš národ měl neustále připomínat vzhledem k trpkým zkušenostem z minulosti. Tak jako Sudety jsou Česko, Kosovo je Srbsko!

[gallery link="file" orderby="title"]

Zobrazit více…

Kosovo je Srbsko – 17.2.2011 Praha

18. února 2011 10:10

Společenský večer při tanci a hudbě – 22.1.2011 Praha

29. ledna 2011 11:20

vybrana spolecnostSvornost má konec ledna každoročně vyhrazenu výletu na památnou horu Blaník, která má v zasněžené krajině neopakovatelnou atmosféru. Letos bohužel došlo k posunutí této akce, ale oslava narozenin byla vhodnou záminkou ke společenskému setkání členů Svornosti.

Jak je dobrým zvykem, tak jsem na koncert pozval pár kapel, jmenovitě Konec Hry z Brna, kteří tímto odbyli pražskou premiéru, pak Pilsner Oiquell z Plzně a Bombecks z německého města Eisenach, které je známé starším ročníkům výrobou automobilů Wartburg.

Někteří z hostů byli na místě oslavy už před 5 hodinou. Vlastní produkce však začala asi kolem půl 9 a první hrála kapela Konec Hry, která měla set asi na 45 minut, kdy zahráli většinu songů z jejich dvou Demlů. Lidé si je chválili a i kapela byla spokojená s atmosférou, takže je u nás určitě neslyšíme naposledy. Zahráli i cover od Cock Sparrer – Watch your Back. Jako druhá banda vlezli na podium Pilsner Oiquell, kteří na něm vydrželi bezmála dvě hodinky a po jejich výkonu bylo v sále jako v sauně a bylo třeba trošku vyvětrat J

Po nich se začala připravovat hvězda večera – Bombecks. Kapela hraje už asi 18 let a má vydaná tuším 3 alba a nějaké malé desky a splitka. A zahráli skutečně solidní kousky ze všech svých alb jako třeba Auge um Auge, Nehmt es oder lasst es, Kneipenterroristen od Böhse Onkelz, která potěšila většinu přihlížejících, de Kastelein o legendární belgické hospodě atd….

Na akci se sešlo mnoho kamarádů jak ze Svornosti (domácí Praha, Plzeň, Jičín, Brno, Hradec Králové atd.), tak i mimo ni a ukázalo se i pár přátel ze zahraničí.

Ing. Zdeněk Padovec

[gallery link="file" orderby="title"]

Zobrazit více…

Návštěva památníku Vítkov

6. září 2010 04:00

1_Expozice Cesk(oslovensk)e statnostiNa tento výlet jsme se těšili již delší dobu, od oficiálního otevření uběhla již hezká řádka měsíců, a až do minulého týdne jsme pořád neměli na návštěvu Prahy čas.

Do Prahy jsme přijeli krátce po deváté hodině ranní, takže jsme měli ještě chvilku na snídani, než jsme mohli vyrazit na Vítkov. Otevírali totiž až v 10 hodin. Po krátkém osvěžení jsme se tedy vydali tramvají k Vítkovu. Pro výstup jsme zvolili sice trasu delší, ale ne tolik náročnou. Po příchodu k památníku nás překvapila absence návštěvníků, nikde nikdo. Už jsme se báli, že je snad zavřeno. Ale naštěstí tomu tak nebylo. Zaplatili jsme a vešli dovnitř. Uvítala nás ústřední síň, kde dle původního konceptu měli svůj poslední odpočinek trávit českoslovenští legionáři. Avšak teď tam byla expozice. Prohlédli jsme si veškeré panely se zajímavými informacemi o událostech v ČSR a pokračovali do další místností. Konkrétně do kolumbária, kde v minulosti byli pohřbeni významní činitelé komunistického režimu. Poté jsme se vrátili do síně a pokračovali do zadního traktu ke smuteční síni a síni Sovětské armády. Ve smuteční síni byla výstava fotografií o Pražském květnovém povstání roku 1945 a v minulosti i vystavené tělo Klementa Gottwalda, za ní, jak již název napovídá, síň Sovětské armády, kde je vzdán hold nejen sovětským, ale i americkým osvoboditelům. Uprostřed zdobené síně je vchod do nejvýznamnější místnosti padesátých let - mauzolea Klementa Gottwalda. Z celého prostoru byla cítit neuvěřitelná, až temná atmosféra, která jen doplňovala takovou šílenost, jakou bylo vystavení těla mrtvého prezidenta Klementa Gottwalda v 50. letech. Celé mauzoleum je rozděleno do několika místností, a to na strojovnu, velín, laboratoř (kde se prováděla pravidelná balzamizace těla) a mrazírnu (kam se ukládalo tělo každý večer). V letech 1953 až 1962 zde tělo bylo uloženo, než byl Gottwald zpopelněn. O mumii se staralo kolem sta zaměstnanců včetně několika sovětských odborníků na mumifikaci lidského těla. Někteří atmosféru tohoto místa těžko snášeli a mnoho jich bylo hospitalizováno, jak mi řekl pracovník místní ostrahy. Já se také necítil dobře, i když zde tělo už dlouhá desetiletí není, a tak jsem se vydal do prvního patra. Tam na mne čekala impozantní slavnostní síň, jež má svou atmosféru, byť z ní jde trochu chlad a strach. Byla určena pro slavnostní příležitosti k uctění padlých a k oslavám republiky, ovšem dnes se v ní moc akcí nekoná. Škoda. Poslední část, kterou jsme navštívili, byla vyhlídka na střeše památníku. Je otevřená nově a je z ní báječný výhled na scenérii Prahy.

Návštěvu vítkovského památníku můžeme doporučit. I kvůli tomu, že denní návštěvnost v památníků je jen 60 lidí! Je velká ostuda, že národní památník stojí stranou pozornosti.

Autor: Aleš Procházka

[gallery link="file"]

Zobrazit více…

Arkona – 15. června 2010, Praha

28. června 2010 18:00

ArkonaNa koncert Arkony jsem se těšil velmi dlouhou dobu. Nejprve jsem chtěl absolvovat koncert v Plzni, ale poté co byl přesunut na jiné datum, tak jsem tuto možnost zavrhl a chystal se do Prahy. I když nerad trávím akce sám, věděl jsem, že tento druh muziky nikdo v mém okolí neposlouchá, a tak jsem byl připraven, že pojedu osamocen. Shodou náhod všal mířili na Arkonu také Východočeši, se kterými jsem se po krátké cestě do Prahy sešel. Před náročným večerem se ostatní vydatně napili a najedli, já jsem se pořádně nasytil už doma. Potom jsme už vyrazili vstříc kulturnímu zážitku. Uvítala nás ale pořádná fronta, která už trčela z klubu hodinu před začátkem. Nevím proč, ale organizátoři se rozhodli, že účastníky dovnitř pustí až v 19:45, tj. čtvrt hodiny před začátkem akce. S tím se nedalo nic dělat, a tak jsme se pomalu ve frontě sunuli kupředu. Ale nakonec jsme dorazili k pokladně. Nedočkavě jsme zaplatili a vešli dovnitř. Bylo pár minut před osmou, prohlédl jsem si distro a chtěl jsem si dojít pro pivo, ale ejhle, odbila osmá hodina večerní, a první kapela začala hrát. No nic, řekl jsem si, a zůstal stát před pódiem. A dobře jsem udělal.

Cruadalach, tak se jmenovala první hrající banda, začala velmi z ostra. Tak energický folk metal jsem v našich končinách dlouho neslyšel. Oproti utahaným nahrávkám na bandzone.cz, byl tento výkon opravdu výborný. Zpěvák pobíhal po pódiu a občas skočil do kotle aby si zařádil s fanoušky. Myslím, že tato kapela má velký potenciál.

Druhou v pořadí byli Trollech se svým lesním black metalem. K nim jsou komentáře zbytečné, kdo neslyšel, nepochopí. Mají geniální texty, bravurně ovládají své nástroje, vypadají jako skřeti a hrají senzační muziku.

A na konec hvězda večera, Arkona. Pro mě, který Arkonu viděl poprvé, to byl zážitek, ale věřím, že i pro ty, již tuhle bandu viděli několikrát to nudný čas nebyl. Zazněli všechny velké pecky, např. Od Serdca k nebu, Rus, Slavsja Rus, Jarilo, Goj Rode Goj! ale i méně známé skladby. Většina zpívala či si pobrukovala při každé písni, skotačila a jinak dávala najevo souznění s hudbou.

Celý večer proběhl velmi rychle, před půlnocí už byl konec. Ihned po dohrání posledního přídavku se Arkona přesunula k distru kde probíhala autogramiáda. Tam jsem se, ale bohužel nedostal, dav byl silnější. Tak jsem si došel alespoň na zázvorový tonic, rozloučil se s Východočechy, popřál jim šťastnou cestu a spěchal na poslední tramvaj před dvanáctou hodinou noční. Vše jsem stihl v pořádku a nakonec se dostavil ke Kolčimu, kterému tímto děkuji za ubytování.

Aleš P./Sněhulák

Zobrazit více…