Na tento kulturně-vzdělávací víkend jsem se těšil již dlouho. Na cestu jsme se vydali v sobotu s Milanem jeho autem kolem 14:00 hodiny. Cesta byla bez jakýchkoliv zádrhelů a i se zastávkou na vynikající klobáse před Hradcem jsme před klub dojeli kolem páté hodiny, kde se měl konat koncert zajímavých kapel.
V klubu kromě pár místních byli ještě Trojan z Prahy a André z Nymburka. Abych se dostal přímo ke kapelám. Jako první začali pražští Chlastarbeiter. Jejich hudbu bych přirovnal ke klasickému streetrocku s „working class“ texty. Mafie je první vál, kterým začali, a musím říct, že jim to docela klape, i když mají určitě ještě co zlepšovat. 
Další, co nám zahráli, bylo třeba Punks & Skins, dostalo se i na covery, od Business – Smash the disco, Fist Bois – ACAB, VL – Gastarbaiter. Viděl jsem je poprvé a musím přiznat, že mě zaujali a těším se na další setkání a poslech. Jako druzí na pódium přišli Bad Lovers. Kapela byla složená z kontrabasisty, kytaristy a bubenice, která taky zpívala. Kapela je viditelně ovlivněná psychobilly/rockabilly scénou. Co jsem slyšel, tak měli vály v angličtině a snad i covery od takových velikánů jako Nekromantix, Mad Sin a Tiger Army. Nebo mi to alespoň připomínali. Lidi na ně pařili a i já se pohupoval, protože kapelu podobného ražení jsem hodně dlouho neviděl a neslyšel. Ona celá sestava kapel tohoto večera byla různorodá a každý si přišel na své. Po Bad Lovers vylezl na pódium Áda Vitáček s doprovodem. Mno, co k této kapele dodat. Poznal jsem pár písní od Plexis, Orlíku a podobně. Některé vály zpíval přímo Áda a něco jiný zpěvák. Ten druhý zpěvák byl podle mého názoru úplně mimo a tudíž se mi jeho zpěv vůbec nelíbil až hnusil. Proto jsem skoro celého Ádu Vitáčka prokecal. Ale proti gustu žádný dišputát. Poslední kapela Lucky Punch, to bylo opravdu jiné kafe. Skoro celý repertoár jsem znal z CD Zkurvenej důvod k oslavě, a proto jsem si pod pódiem zpíval vše. Zahráli například Pojď si hrát, Šíleně smutná atd. Lidi se parádně bavili. Co dodat, moc pěkná tečka na závěr, a těším se na další shledání.
Celkově nás koncert velmi potěšil. Nejenom že jsme se potkali, jako ostatně na každé akci, s řadou přátel, pořadatelé nám dopřáli velmi dobré nazvučení. Po koncertě jsme valili na kutě k Ládínkovi, Áje a Ajsmenovi, za což jim chceme já i Milan moc poděkovat.
Na druhý den nám hostitelé ráno připravili snídani. Jelikož kurz první pomoci začínal až ve tři odpoledne, tak jsme se s Milanem vypravili prozkoumat krásy Hradce Králové. Prošli jsme si moc pěkné historické náměstí a blízké okolí. Procházeli jsme kolem kolosálního objektu, který Milan tipoval na bývalý klášter a já na kasárna. Ani jeden z nás neměl pravdu, Kuba nám řekl, že je to bývalý pivovar. Blízko této budovy jsme natrefili na bílého poníka v předzahrádce školy/ky, na což jsem koukal jako kůl v plotě. V místním areálu se hrál hokejbalový zápas, z kterého jsme viděli alespoň poslední třetinu, a kde bohužel hradecký tým prohrál s lepšími hráči z Kladna. Po zápase nám již pomalu začalo kručet v břiše, a tak jsme se vydali hledat nějakou hospůdku. Natrefili jsme na městské lázně, kde byla restaurace, kde jsme poobědvali vývar a holandský řízek s bramborem. Před lázněmi byla ještě jedna zajímavost, a to loď na Labi, která byla v zdevastovaném stavu, prý po místních mafiánech. Jako doprovodný program k obědu se nám naskytl pohled na krásné hradecké dívky ve vířivkách a v bazénech. Po jídle jsme se pomalu vydali na místo konání kurzu. Jelikož jsme měli ještě chvíli času, tak jsme se s Milanem po cestě zastavili v další hospůdce na billiard, kde Milan po slibném začátku zaspal, nakonec jsem vyhrál v poměru 4:2.
Na kurz první pomoci jsem byl velice zvědavý, účast stála to za to. Celá akce se kromě přednášek skládala i s praktických ukázek. Na přednáškách nám bylo řečeno, jak mj. poznat u člověka mozkovou mrtvici, epilepsii, či jak se zachovat u hypoglykemického záchvatu. Co dělat při otravě hub, uštknutí hada, při poleptání kyselinami, zásadami, při omrzlinách a mnoha dalších situacích. Člověk si opravdu uvědomí, že jeho znalosti nejsou tak široké. Já jsem se mnohému přiučil určitě jako ostatní. Přednášky byly také doprovázeny dotazy někdy až humornými, takže jsme se i pobavili. Z praxe jsme si mohli vyzkoušet např. resuscitaci na figuríně dospělého člověka i batolete. Dále jsme si v praxi vyzkoušeli, jak se zachovat při autonehodě. Všichni se přibližně vystřídali jak v rolích zachránců tak v rolích zraněných nehody. A jelikož byla zima a náledí, tak se stalo, že při vyprošťování z auta zachránce spadl i se zraněným. 
Akce skončila asi po páté hodině, a my jsme se již museli rozloučit, protože nás čekala ještě dlouhá cesta domů. Tu nakonec Milan zvládl velmi dobře i přes ošklivé počasí. Jsem rád, že jsme oba dva v pořádku dorazili domů.
Na závěr bych chtěl poděkovat hradeckým za koncert a kurz první pomoci, Ládínkovi a ostatním za přespání, a také Milanovi za to, že nás dostal pořádku do Hradce i zpátky. Tedy někdy příště opět na další akci.
Nail
