Je pravděpodobné, že po několika letech, kdy se o školném na vysokých školách pouze mluvilo, se jeho placení stane realitou. Je toto školné opravdu nutností? Vždyť takový vysokoškolák stojí i tak dost peněz: strava, ubytování, doprava, skripta, a to vše po dobu 3-6 let. A teď by se k těmto nákladům mělo přičíst dalších 20 tisíc korun ročně. Nebude tak studium na vysoké škole jen privilegiem bohatých, kteří sice mají dost peněz, ale nemají dostatečné IQ či studijní předpoklady
Nebojím se toho, že by zrovna zavedení školného udělalo z Čechů národ hlupáků. Naopak školné by mohlo být motivací vysokoškoláků dokončit studia ve standardní délce a nezůstávat na škole zbytečně o něco déle. Není přece úplně v pořádku, když se na bakaláře studuje třeba pět let. Další incentivou může být stipendium, které by pokrývalo část nebo celé náklady na školné. A hned by se vysokoškolák snažil získat lepší známky.
Samozřejmě, také zaleží na tom, jakou pomoc stát nabídne zájemcům o vysokoškolské studium. Mluví se o úvěrech, které by následně spláceli. Také by rodiče mohli dětem spořit na budoucí studia, což je v mnoha jiných zemích zcela běžné. Zavedení školného je u nás nepopulární krok, jako mnoho jiných, ale nezbytných pro to, abychom se neocitli ve stejné situaci jako Řecko. Jsme z dob socialismu zvyklí mít vzdělání zadarmo. Tehdy to začínalo už na základní škole: vždy prvního září ležela na lavicích nachystaná hromada sešitů, tužek a dalších pomůcek. Dnes každý rodič ví, na kolik je vyjde jejich prvňáček. Další pálka je střední škola, protože i ta “zdarma” obnáší jisté finanční výdaje, a to hlavně co se jazykových učebnic týče. A zatímco třeba základní školu navštěvuje dítě co nejblíž domova, na střední školu se už mnohdy dojíždí.
Jaká je situace na vysokých školách dnes? Hodně maturantů nastoupí do prvního ročníku na vysokou školu, pravděpodobně na obor, který nebyl sice jejich vysněný, ale hlavně, že nemusí do práce nebo na úřad práce. Bohužel, mnozí z nich prošli střední školou nedotčeni, nemají žádné studijní návyky a mnohdy ani studijní předpoklady, takže zákonitě po prvním semestru odpadnou. Jelikož najít si práci není úplně snadné, tak je možné, že ani po prvním neúspěchu se tito rádoby studenti nevzdají, a znovu nastoupí do prvního ročníku, tentokrát na jinou výšku, protože na té první se jim “nelíbilo”. Proč by daňoví poplatníci měli přispívat zrovna na tyto studenty? Pokud by si měli zaplatit školné, tak by si jistě rozmysleli, jestli půjdou studovat, jestli na to opravdu mají, a ne to jít jen tak zkusit. Možná si řeknete, že jsem zbytečně tvrdá, že každý má mít šanci to zkusit. Ano, já jim tuto šanci nechci brát. Skutečně se může stát, že i ten, komu to na střední škole vyloženě nešlo anebo nejevil o studium zájem (mí učitelé by jistě na toto téma měli co říct) se na vysoké škole chytne, protože tak nějak dospěl a v hlavě si to srovnal. Ale i toto zkoušení by mělo jít z kapsy dotyčného člověka, nikoli z kapsy nás všech.
Další možností je studium při práci. Mé zkušenosti nejsou tedy veskrze pozitivní, užívala jsem si souběžně studia a práce 7 let, ale zvládnout se to dá. V tomto případě by ale bylo nezbytné rozšířit nabídku oborů, které by se daly studovat dálkově, jelikož prozatím je dosti omezená.
Libuše Kohutová
To Jakub: máš pravdu, platy učitelů jsou u nás stále podhodnocené, ale takových zaměstnání je jistě více. O tom, kolik času strávím přípravama ví asi nejlíp můj manžel. Například tvorba elearnigových kurzů nebo příprava programů pro interaktivní tabuli jsou opravdu časově náročné. Byla bych samozřejmě ráda, kdyby se plat postupně zvyšoval a aby byl zajímavý už ten nástupní. Ve svých 35 letech patřím k těm nejmladším členům našeho ped. sboru (je nás kolem 100 celkem a z toho pod 30 tam není nikdo, a mezi 30-40 je tam tak deset lidi). I to o mnohém svědčí. nNvíc tabulky např. vůbec neodráží neustále se zvyšující důchodový věk, takže já na tom budu bídně, když si vezmu, že už te odpracovávám svůj 16. rok ve 35 letech a před sebou mám dalších 30-35 let v práci, tak vlastně pak díky tomu budu asi 15 let ve stejném tarifu, sice tom nejvyšším, ale 15 let žádná změna, přitom inflace atd.
Nejen klasické argumenty typu Kellerova http://www.blisty.cz/2010/6/11/art53033.html ale třeba i pohledy zpoza kanálu na vývoj směrem od univerzit k firmám http://www.blisty.cz/2010/6/11/art53008.html
Školné – tak jak jej navrhuje nově vznikající vláda je na hovno. V konečném důsledku jej totiž zaplatí jenom úspěšní absolventi náročných technických oborů, kteří najdou výnosné uplatnění. Především je nejprve nutná reforma vysokého školství, čistkou akreditovaných oborů, překopáním dotací škol ze strany státu a až nakonec zavést školné.
Já jsem taky spíš pro školné. Hlavně se to ale nesmí zavést překotně a neuváženě. Myslim ti třeba pro studenty kteří už studujou a nikdy se školnym nepočítali. Prostě od určitýho ročníku už přijímat s tim že to bude placený.
Od všech antikapitaliszů bych rád znal odpověď kdo nebo co dokáže motivovat lidi víc než peníze ? Jasně že nejsou všelék a vedou ke komercionalizaci všeho (i hudby atd..) ale za poslední tisíciletí dělá lidstvo pokroky díky svý lennosti a díky touze po penězích.
Tady to chce ale usměrnit aby byl motivovanej student ve stylu „když už to tolik stojí tak to musim udělat“. Učitelé se taky nesmí bát vyhodit blbce ať má peněz kolik chce. To už je ovšem o charakteru a morálce obou stran. A to hraje roli vždycky ať je to placený nebo „zadarmo“.
20 tis za rok neni zas až tolik aby to případně rodiče neutáhli, jenom se s tim musí předem počítat. Kadžej dítěti na něco spoří a šetří. Tak dam v 18ti radši holce 100 tisíc na školu než třeba na auto, bude to její volba.
Já považuji školné za prospěšné, alespon budou nastroje jak trošku směřovat studenty na žádoucí obory, k čemu jsou ty studia některých humanitních směrů, když využití získané kvalifikace konverguje k nule? Vzdělání je investice. To že by vedlo k další komercializaci školství bych se nebál, už dnes jsou některe školy známe prodejem titulů (a není to jen slavná Plzeň) a zase jiné co si drží rozumný standard (ČVUT). Třeba to konečně povede k tomu, že se velká čast věčných studentů přesune do nějakého zaměstnání, opravdu nepovažuji studium nesmyslného tříletého bakalářského oboru 7 a více let za normální. Vidím kolem sebe mnoho „strašně vytížených“ študentíků, kteří mají strašně moc práce a nestíhají“, přitom jsou pravidelně v hospodě. Nevím jak kdo, nepovažuju se za žádnýho velkýho vola, ale první semestry na ČVUT sem trávil tak, že jsem dokola počítal a počítal a počítal.
to Romana: ano, ve svém článku jsem se zmiňovala o prospěchovém stipendiu, jen jsme ho asi nepojmenovala správně. Navíc např. už na střední škole by se mohly sledovat jejich výsledky a podle toho by se mohla pohybovat výše školného. Jistě by to mladé lidi motivovalo k tomu dobře se učit už na střední škole a na vysoké by potom měli na čem stavět (myslím na zalostech a dovednostech). A mě by se jistě lépe učilo…
To Jakub: máš pravdu, platy učitelů jsou u nás stále podhodnocené, ale takových zaměstnání je jistě více. O tom, kolik času strávím přípravama ví asi nejlíp můj manžel. Například tvorba elearnigových kurzů nebo příprava programů pro interaktivní tabuli jsou opravdu časově náročné. Byla bych samozřejmě ráda, kdyby se plat postupně zvyšoval a aby byl zajímavý už ten nástupní. Ve svých 35 letech patřím k těm nejmladším členům našeho ped. sboru (je nás kolem 100 celkem a z toho pod 30 tam není nikdo, a mezi 30-40 je tam tak deset lidi). I to o mnohém svědčí. nNvíc tabulky např. vůbec neodráží neustále se zvyšující důchodový věk, takže já na tom budu bídně, když si vezmu, že už te odpracovávám svůj 16. rok ve 35 letech a před sebou mám dalších 30-35 let v práci, tak vlastně pak díky tomu budu asi 15 let ve stejném tarifu, sice tom nejvyšším, ale 15 let žádná změna, přitom inflace atd.
Je ale třeba si uvědomit, že těch 10 000,-/semestr je horní strop, na který se nejspíš nedosáhne, počítejme tedy spíše s nižší částkou.
Co se mě týče, se školnmým souhlasím pokud bude umírněné (ale ne zase malé) a pokud se kolem toho vybuduje systém, který by studium umožňoval skutečně i těm, kteří zkrátka ty peníze nemají. Půjčky, stipendium… jde to. A myslím, že by nebyl špatný nápad i zajímavé prospěchové stipendium, které by se tím pádem stalo i docela dobrou motivací pro to se neflákat. Další věc je to, že na některých školách skutečně nelze ke studiu pracovat, o to by takový systém půjček a stipendií byl vhodnější.
A ani mi nepřijde, že by se školným nějak změnil status studenta, ze kterého by se stal klient. Platíme lecjaké poplatky a taky nám to nedává důvod měnit nějak svůj postoj. Naopak, je dobré když lidé budou konečně vědět, že nic není zadarmo… ani škola ne. A lidé si koneckonců časem zvyknou.
Plat učitelů je katastrofální i po dvaceti letech praxe v porovnání s odvedenou prací, jen když třeba vezmu v potaz ty hodiny domácích příprav a oprav, za který učitel nevidí ani korunu, ale tak to Ti nemusím říkat. Fakt, že říkáte studentům klienti, neznamená, že se tak oni skutečně cítí. Chtěl jsem říct, že u studentů, kteří si budou platit studium sami (nebo tatínkové továrníci) bude problém s jejich respektováním učitele – kecy typu: Co nám to ten blbeček povídá, já si to tady platím, tak ať drží zobák a nekáže mi, co mám dělat.“
jsem se u těch maturit zas tak naštvala, že mi ujelo „mi“ místo „my“
To Jakub: hele, já taky učím už nějakej ten pátek (pak je i ten plat mnohem lepší)a u nás nazýváme studenty „klienty“ taky už delší dobu, potom jsme navázali geniálním názvem „příjemce vzdělávacích služeb“ a máme se snažit, aby tento příjemce byl spokojený. A to jsme škola státní. Na druhou stranu mám mraky spolužáků z Bc. i Mgr, kteří studovali jako já pedagogickou fakultu, a pak šli, protože jsme byli obor cizí jazyk, dělat jiný job, který s učením vůbec nesouvisí. Ale stát jim to vše zaplatil. Jak bys řešil tyto případy? On takovej doktor taky není zrovna ve vatě, a třeba pro ženy je to obor skoro vražedný se všemi atestacemi atd nemáš kdy rodit a vychovávat děti….. samozřejmě, že se zavedením školného by mělo dojít také k reformě vysokých škol. Ale o tom pochybuji, že se tak stane. Vždyť mi se nedočkáme ani slibovaných a 12 let připravovaných státních maturit. Hlavně, že budeme mít „generálku“.
A další věcí je, jak vysoké školy hospodaří s penězi. Nad tím, za co se někdy vyhazují peníze, někdy zůstává rozum stát, přitom se pořád ozývají vzdechy, že nejsou peníze na výplaty, na techniku, na literaturu…
tak určitě jsou obory u kterých se dá pracovat během studia, ale například u ČVUT to opravdu nelze, tedy lze, ale rozhodně školu nedoděláte. Další věc je kolik peněz skutečně půjde do školství a kolik se vyplácá na administrativu spojenou se zavedením školného.
Ovšem nejsou to jen výhody, studentovi se díky placení školného posouvá společenská role, stává se klientem, a tím podrývá autoritu svého učitele. Navíc já z pohledu středoškolského učitele můžu říct, že zájem o studium o učitelské obory klesne. Jen blázen (říkejme mu třeba srdcař)půjde studovat na učitele, zaplatí 100 000 a pak bude dostávat měsíčně směšnou almužnu. Jsem zvědavej, jakej systém sociálních výhod a dotací vykoumaj.
Já s tím třeba vůbec nesouhlasím (a asi je mi to prd platné
, poněvadž je to jen další krok k otevřené ekonomizaci a komercionalizaci školství. Všichni víme, že bez peněz to nejde, ale podobné kroky jenom de jure posvěcují tezi, že nejen, že bez peněz to nejde, ale že peníze jsou vždy až na prvním místě v myšlení všech lidí a že je to tak správně a tak to má být a jediná účinná motivace jsou peníze, jediným smyslem existence jsou peníze….a kdo chce ten „luxus“ nerozhodovat se jen podle peněz, pak jich musí mít takové množství, aby si tenhle přístup mohl dovolit. Uvědomte si, že ve svých argumentech používáte styl….“někteří oni to zneužívají“, tak mají smůlu i Ti co to nezneužívají… Pokud člověk získá vzděláním dobře placené místo pak logicky státu ty prostředky vrací ve formě vyšší odvedené daně. Další věc je, že tímto krokem a zejména způsobem, jakým se na to koukáme u nás de facto přetváříme univerzity ve vzdělávací instituty (jinak řečeno firmy), ze studentů děláme klienty a z učitelů techniky vzdělávání. Díky té formální a posvěcené ekonomizaci vlastně zcela ztrácí smysl pojem univerzita. Pokud jsou školy postavené na ekonomizaci a tak jako dnes je jejim zájmem mít co nejvíce studentů, kvůli příjmu na hlavu od státu či později ze školného, dopadne to jako v Anglii, kde na mnohých univerzitách mají učitelé zakázáno někoho vyhodit. Takže pokud se zavádí školné a neexistuje nějaká vysoká kvalita, která selektuje dobré studenty a přísné zkoušky, pak samo školné nic moc nezmění. Školné není žádný všelék a jeho velkou nevýhodou je dle mého názoru „posvěcení“ filosofie, že peníze jsou nejvyšší hodnotou a vzdělání zboží, jako kterékoli jiné, třeba lednička.
Naprosto s Vámi souhlasím. Stát samozřejmě nedopustí, aby chudí studenti nemohli studovat. Ba právě naopak formou výhodných půjček, či prospěchových stipendií vhodně finančně přispívat.
Školné vidím jako dokonalou motivaci právě pro studenty, kteří studují jenom proto, aby se vyhnuli pracovnímu procesu (a že jich není málo – tzv. věčných studentů znám celkem dost a nemluvě o těch, kteří na každé škole vydrží jenom jeden rok, který tráví zábavou a neřestmi, přičemž nějaká škola je jim šumafuk).