Jeho rodiště jsou Malé Svatoňovice, kde spatřil světlo světa 9. ledna 1890, poté se přestěhoval do Úpice. Jeho křtiny proběhly 13. ledna roku 1890. Studium probíhalo v Hradci Králové na gymnáziu. Karel Čapek organizoval protirakouský spolek a následně byl odhalen a nemohl dostudovat a proto šel do Brna. Poté studoval na fakultě filosofie UK v Praze do roku 1915 . Následovně se vrhnul na studium filosofie v Berlíně a Paříži.Protože byl nemocen nemusel bojovat v první světové válce, ovšem i tak ho tato válko velmi ovlivnila. Když Karel Čapek ukončil studium stal se vychovatel v rodině šlechtice(byl domácím učitelem Prokopa Lažanského v roce 1917 na zámku v Chyši), brzy se z něj však stal novinář. Vychovatele dělal pouze 3 měsíce. Redaktorem byl v časopisech: Nebojsa, Národní listy, Lidové noviny.
Byl dramaturgem divadla na Vinohradech od roku 1921 do 1923. Poté v letech od 1925 do 1933 se stal předsedou PEN klubu Československa. Na sklonku života (26. srpna 1935 na vinohradské radnici) se oženil s jeho známou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Když Beneš opustil tuto zemi a skončila Mnichovská dohoda(1938) tak se do něj obuli politici. Tři roky ke konci života trávil ve Staré Huti u Dobříše. Dodnes zde nalezneme jeho památník. Zápalu plic neodolal a zemřel chvíli před zatčením gestapem. Jeho hrob leží na vyšehradském hřbitově v Praze.
Zajímavosti
- Opakovaně byl nominován na Nobelovu cenu.
– V roce 1995 byl oceněn Řádem T. G. Masaryka.
Karel Čapek byl neobvykle dobrým amatérský fotograf. Fotil například známe fotografie v Dášence ale nejen to existuje spousty dochovaných snímku slavných lidí(např. prezident ). Kupodivu Karel Čapek byl autor nejprodávanější publikace plné fotografií období první republiky Dášeňka čili Život štěněte. Vyšla roku 1933 v mnoha vydání. Méně známé je to, že měl rád etnickou hudbu a zájem o cizí kulturu. Karel byl přední sběratel. Dědicům se dochovala sbírka a v r. 1981 jí věnovali Náprstkovému muzeu (bylo to kolem 500 gramofonových desek a 115 světoznámých katalogů gramofonových firem. Nahrávky byly po roce 1990 digitalizovány a vydány na pěti CD.
Dílo
Psát začal než začla první světová válká. Na začátku vytvářel s bratrem Josefem, který doplňoval jeho díla obrázky. Jeho tvorba byla ovlivněna filosofickým a estetické vzděláním. Velmi ho zaujala vědeckotechnická revoluce, poté o ní psal v záporném smyslu bál se že technika ovládne člověka. Pro jeho díla je typické použití velmi rozmanitého slovníku, použítí méně známých slov, mnohonásobných větných členů a obřích souvětí. Karel využíval výborně jazyka českého a zvláštností jeho. Slovo „robot“ neřekl první Karel jak se mnoho lidí domnívá, ale jeho bratr Josef. Proslavilo se divadelní hrou R.U.R. která slovo rozšířila po světě. K. Čapek uplatňuje ve svých dílech individualistický přístup. Z toho vyplývá uznání silných jedinců. Neuznává jednoznačnou pravdu. Na pravdu se dívá z pohledu jednotlivce. Díla Čapka byla ovlivněna první světovou válkou a později se blížící se druhou světovou válkou.
Dílo jeho jest megalomanské a proto dělíme jej na 2 zákl. části:
1. část se zabývá se životem jedince člověka. Karel Čapek zkouší zkoumat variace i hranice poznání lidského, více-četnost pohledů na realitu, věnuje se noetice(noetická trilogie, Boží muka, …).
2. část je utopická –řadíme sem romány a dramata utopické, kterými Karel Čapek kritizoval problémy v kompletní moderní společnosti. Frekventovaně se zde objevuje obavu zneužití techniky vůči člověku a je zde poznat i obava z přicházejícího fašismu. Kvůli těmto dílům se K. Čapek považoval za jednoho z prvních skoro sci-fi autorů.
Velmi zajímavá je jeho činnost novináře. Novinařina ovlivnila celkově jeho tvorbu. Působil především v Lidových novinách, kde se dá říct, že navázal na Nerudu. Je autorem obrovského množství fejetonů. Později vyšli v různých souborech. Také se projevoval na téma aktuálních problémů ve formě sloupků. Tento žánr vymyslel a první ho začal používat. Protože byl přítel s T. G. Masarykem, stal se zapisovatelem v Hovorech. K. Čapkova díla byla psána v prospěch TGM. Stal se proto novinářem pro hrad.
Autor: www.karelcapek.cz