Extremismus
Neonacistická scéna
Neonacistická scéna funguje i nadále podle koncepce tzv. autonomního nacionalismu. Přední místo na ní v roce 2007 stále zaujímal Národní odpor, jehož aktivisté se podíleli na organizaci dvou největších neonacistických akcí roku - prvomájového průvodu v Brně a pochodu pražským židovským městem dne 10. listopadu 2007. Přestože se neonacisté snažili splnit všechny formální zákonné požadavky, byly jejich demonstrace, vzhledem k jejich skutečnému účelu, zakázány.
Vedle velkých pochodů v Brně a Praze se v městech po celé ČR v průběhu roku 2007 konala řada menších veřejných akcí, jichž se zúčastnili neonacisté. Tato povolená shromáždění byla organizována pod různými záminkami (odmítání pozitivní diskriminace, požadavek znovuzavedení trestu smrti, nesouhlas s vybudováním americké radarové základny v ČR, pieta, atp.).
Většinu z nich pořádal Národní korporativismus (NK). Toto neregistrované pravicově extremistické uskupení stále není jednoznačně vyprofilované a pohybuje se na rozhraní mezi neonacistickou a ltranacionalistickou scénou. Demonstrací, které NK v roce 2007 pořádal, se účastnil relativně značný počet osob z prostředí extremní pravice, v průměru okolo 100 účastníků.
Při všech demonstracích se příznivci extrémní pravice stále častěji oblékali v tzv. stylu black block, napodobujícím levicové extremisty. Při střetech neonacistů s militantními antifašisty, kterých oproti minulým letům přibylo, bylo díky tomuto trendu pro policii obtížnější na první pohled příslušníky antagonistických skupin rozeznat. BIS nevylučuje, že tento styl oblékání, jehož výhodou je vyšší anonymita aktivistů, se bude mezi pravicovými extremisty nadále rozšiřovat a bezpečnostní složky se s jeho nevýhodami budou potýkat stále častěji.
BIS stále častěji zaznamenává přítomnost českých neonacistů na koncertech v zahraničí. Jako příklad lze uvést účast českých neonacistů na akci s názvem Fest Der Völker v německé Jeně, na níž vystoupila i česká neonacistická kapela Conflict 88. Tento trend bude v souvislosti se vstupem ČR do schengenského prostoru zřejmě pokračovat.
Dlouhodobě roste význam a obliba internetu mezi pravicovými i levicovými extremisty. Přispívá k tomu zejména relativní anonymita jeho prostředí a rostoucí dostupnost a rychlost internetového připojení. Extremisté využívají internet k různým účelům, nejčastěji k prezentaci svých postojů a myšlenek, k vzájemné komunikaci, k prodeji zboží s extremistickou tématikou, ale i k navazování kontaktů se zahraničními podobně smýšlejícími jednotlivci a skupinami. V roce 2007 sehrál internet významnou roli i při organizování všech větších pochodů neonacistů a mobilizaci jejich protivníků. V budoucnu lze očekávat, že extremisté budou do prostředí internetu stále častěji přenášet i vzájemné soupeření.
Ultranacionalistická scéna
Stejně jako v předchozích letech věnovala BIS i v roce 2007 pozornost politickým stranám a občanským sdružením, která jsou hlavními představiteli tzv. ultranacionalistické scény. Jde o krajně nacionalisticky, antisemitsky, rasisticky či xenofobně zaměřené skupiny, jejichž členové zastávají velmi radikální postoje. Před veřejností se snaží většinou vystupovat umírněně a nedostat se do konfliktu se zákonem. Někteří udržují kontakty s neonacisty a využívají jejich podporu, přestože veřejně se od nich distancují. Jelikož se ultranacionalisté snaží soustředit na sebe pozornost zejména v období před volbami, nebyla v roce 2007 jejich činnost nijak výrazná.
Výjimku představovala Národní strana (NS), která se stejně jako v předchozích letech podílela na celé řadě kontroverzních akcí, jejichž cílem bylo upoutat zájem médií a dostat stranu do povědomí široké veřejnosti.
Za provokativní počin NS lze považovat založení Národní gardy (NG), polovojenské organizace NS, které bylo oficiálně vyhlášeno na demonstraci NS na Václavském náměstí dne 28. října 2007. Požadavek na vytvoření NG měla NS obsažen již ve svém politickém programu v roce 2006. Nejednalo se tudíž o momentální inspiraci obdobnou národní gardou, založenou ultranacionalisty v Maďarsku. Je však velmi pravděpodobné, že vznik Maďarské gardy, mediální zájem, který ji provázel a záměr dalších nacionalistických organizací založit podobné polovojenské „jednotky“ vznik této organizace urychlily. Česká NG má prozatím s Maďarskou gardou jen velmi málo společného a je spíše virtuálním než funkčním projektem.
Druhým nejaktivnějším ultranacionalistickým subjektem bylo v roce 2007 občanské sdružení Vlastenecká fronta (VF), které působí zejména jako podpůrná politická a osvětová organizace. VF v roce 2007 uspořádala několik veřejných akcí. Nejkonfliktnější byla její demonstrace spoluorganizovaná ultranacionalistickou politickou stranou Národní sjednocení dne 1. května 2007 v Praze, při které se ultranacionalisté nejdříve střetli s Mladými sociálními demokraty a poté byli napadeni skupinou militantních antifašistů.
Aktivity dalších ultranacionalistických subjektů nebyly v roce 2007 nijak výrazné.
Anarchoautonomní hnutí
V roce 2007 došlo k oživení české anarchoautonomní scény. Přispěl k tomu nejen nástup nové generace anarchoautonomů, kteří se převážně orientují na militantní antifašismus, ale i některé významné vnitrostátní a mezinárodní události.
Nová generace alternativně smýšlející mládeže sice uznává obecné anarchistické principy, ale samotná anarchistická ideologie ji hlouběji nezajímá. Redukuje ji na jediné „politické téma“, kterým je boj proti ideologickým odpůrcům – antifašismus. To se projevuje mj. i dlouhodobým nezájmem nových aktivistů o vstup do anarchistických organizací.
Nejvýznamnějším představitelem militantního antifašismu v ČR je již několik let skupina Antifašistická akce (AFA), která se snaží zastřešit radikální antifašisty vyvíjející činnost na místní úrovni. AFA se kromě propagačních a informačních aktivit zabývá i praktickou činností. Za legitimní prostředek boje proti svým odpůrcům považují militantní antifašisté i fyzickou konfrontaci.
Střety mezi antifašisty a pravicovými extremisty se odehrávají buď na úrovni jednotlivců či menších skupin, nebo na úrovni velkých skupin u příležitosti veřejných shromáždění. Zvyšování napětí mezi antifašisty a pravicovými extremisty vedlo v roce 2007 k oboustranné radikalizaci. K několika větším střetům došlo zejména v průběhu ohlášených demonstrací a pochodů pravicových extremistů.
Největší mobilizaci antifašistů zaznamenala BIS v souvislosti s plánovaným pochodem neonacistů pražským židovským městem. Dne 10. listopadu 2007 se část anarchoautonomů nejprve sešla na řádně ohlášeném shromáždění, odkud pochodovali k místu plánovaného srazu neonacistů. Vzhledem k tomu, že policie se soustředila hlavně na pravicové extremisty, militantní antifašisté vyzbrojení k pouličnímu boji se bez větších problémů dostali do bezprostřední blízkosti židovského města. Oproti malým skupinkám neonacistů byli ve značné převaze a jednoznačně toho využívali. Kromě jednotlivců z řad pravicových extremistů napadali antifašisté i příslušníky policie, která tak paradoxně nakonec musela nejvíc zasahovat proti nim.
Ačkoliv hlavním tématem aktivit českých anarchoautonomů byl stejně jako v předchozím roce antifašismus, uspořádali v roce 2007 navíc i několik veřejných akcí na témata jiná. Inspirovaly je k tomu především některé domácí a zahraniční události. Několikrát také podpořili shromáždění jiných levicových subjektů, na nichž se formovali do anarchistického bloku. V souvislosti se summitem G8 v německém Heiligendammu sice proběhla mezi českými anarchoautonomy mobilizační a propagační kampaň, ale tato událost se jejich nosným tématem nestala.
Marxisticko-leninské skupiny
Významné vnitrostátní a mezinárodní události v roce 2007 ovlivnily nejen anarchoautonomní hnutí, ale i činnost některých marxisticko-leninsky orientovaných skupin, které jsou součástí extrémně levicové scény. Zatímco některá uskupení plně využila aktuální společenská témata a oživila svoji činnost, jiná zůstala v útlumu.
Marxisticko-leninské skupiny se dlouhodobě potýkají s malou členskou základnou, což je nutí k překonávání vzájemných ideologických rozporů a ke spolupráci s většími a vlivnějšími organizacemi i mimo levicově extremistické spektrum. Tento trend byl v ČR patrný již v předchozích letech, kdy ke spolupráci levicových extremistů a neextremistických, zpravidla levicově zaměřených subjektů, docházelo v rámci tzv. antiglobalizačního hnutí a jeho konceptu sociálních fór. V roce 2007 tato platforma zcela ustoupila do pozadí a místo ní se levicoví extremisté zapojili do aktivit odpůrců výstavby americké radarové stanice na území ČR (dále jen protiradarové hnutí).
Zapojení jednotlivých subjektů do protiradarového hnutí považuje BIS, podobně jako v případě zapojení do antiglobalizačního hnutí, za zcela legitimní činnost v rámci občanské společnosti. V tomto prostředí však vedle neextremistických skupin a směrů působí také levicově extremistické subjekty, jejichž představitelé mohou využít protiradarové hnutí k vlastní propagaci. Proto BIS věnovala jejich aktivitám pozornost.
Marxisticko-leninské skupiny pokračovaly v roce 2007 ve spolupráci s obdobně orientovanými zahraniční skupinami, přičemž k nejužší spolupráci docházelo zejména s kolegy z Německa a Slovenska. Summit G8 v Heiligendammu byl výzvou nejen pro anarchoautonomy, ale i pro představitele marxisticko-leninských skupin. Mobilizace v tomto prostředí však byla velmi slabá. Pokud se příznivci marxisticko-leninsky orientovaných skupin protestů v Heiligendammu zúčastnili, jednalo se velmi pravděpodobně pouze o jednotlivce.
