Učím na střední škole, která připravuje studenty k maturitní zkoušce. Zaměření jejich studia je od hotelnictví a turismu, přes ekonomiku podnikání až k polygrafii. Takže stručně řečeno, takoví středoškoláci by měli mít nějaký ten všeobecný přehled. Aspoň po mé generaci se to chtělo (jsem ročník narození 75, takže nejsem zas až tak stará). Když jsem se v úterý loučila se studenty a přála jim příjemné prožití volna, narazila jsem na to, že si myslí, že ve středu 28.10. se nejde do školy proto, že už mají podzimní prázdniny. Nahodila jsem jim udičku a doufala jsem (marně), že se chytnou řkouc, že prázdniny jsou jen ve čtvrtek a pátek, ale ve středu je státní svátek. To se jim teda skoro kouřilo z hlav, jaký že to může být státní svátek. Informovala jsem je, že se jedná o výročí založení samostatného Československa a nechala jsem je hádat, kolikáté výročí to tak může být. No, nebudu vás napínat, nevěděli to. Uvědomila jsem si, již poněkolikáté, tu hrůzu. Studenti střední školy vědí, kdy je Halloween, Valentýn a Den díkuvzdání. Co ale, bohužel, nevědí, je kdy a proč jsou české státní svátky. Fakt se snažím, a v rámci maturitní otázky Festivals and celebrations (Svátky a oslavy) mého předmětu Anglický jazyk je nutím mluvit nejen o amerických svátcích, ale i o těch našich.
Na pietním aktu při příležitosti 91. výročí (milí studenti, to byla správná odpověď na mou otázku) v Ostravě v Husově sadu jsem byla smutná, protože pouze zástupci o.s. Svornost tvořili hrstku mladých zúčastněných. Bohužel, nevychováváme mladé lidi k lásce k vlasti. Jediné kdy jsou schopni jásat je, když náš hokejový team vyhraje nějaké to mistrovství nebo Olympiádu. Ǩdo neskáče, není Čech?
to Liba: Nenarážel jsem ani tak na to, s jakou myšlenkou jste článek psala, jako spíše na to, jak ho mnozí lidé pochopí. Také tento přístup nemám rád. Žel, většina lidí přemýšlí stylem: Je ti tolik a tolik, proto tě nezajímá to a tamto a proto se s tebou nemůžu o tomto bavit.. Je to škoda. Zbývá jen doufat, ře i mezi vašimi studenty je pár těch, kteří vědí, nebo se alespoň zajímají a neozvali se jen proto, aby zapadli do kolektivu. (Což je další lidská vlastost kterou nemám v lásce, ovšem, alespoň něco..) nepovažuji se za nějakého vlastence, který by všude hrdě prohlašoval, že je hrdý na svou národnost, ale přeci jen se o zemi kde vyrůstám zajímám. Začínám trochu dělat do hudebního průmyslu a tam je to to samé. Lidé se dívají hned po cizích kapelách, protože „ty české nemůžou být dobré“. A samozřejmě, pokud už nějaká ta česká je, „není dobrá, pokud nezpívá anglicky“. je to blbost. Naopak, kapely, které zpívají česky v zahraničí dokázaly prorazit nejvíce. (Mluvím o produkci rockové, metalové.)
to V. Doubek: V žádném případě nechci házet všechny středoškolské studenty do jednoho pytle. protože sama tohle zevšeobecňování nesnáším (například všechny učitelky jsou zralé do blázince). Byla to spíš jen taková úvaha motivovaná samozřejmě tím, co se mi stalo. Učím 15 let a není to první zkušenost tohoto rázu, takže ten článek nepramení z jedné negativní zkušenosti. Už delší dobu pozoruji trend nahlížet na vše, co je západní jakože je samozřejmě pro naše mladé lepší, nad českým ohrnují nos. Jediné, kdy se ohání svým češstvím je, v diskusi, proč se musím učit cizí jazyk. Když k nám někdo chce přijet, t se naučí naši řeč.
Ale koho by měly donutit k zamyšlení? Těch málo lidí, kteří si něco uvědomí s tím stejně nic moc neudělá a pokud ano, bude to mít velice rozporné výsledky, neboť i oni to budou povětšinou vnímat jako problém celé jedné generace. Ne jen některých (nebo spíše mnohých) z nás..
Doufám, že podobné články spíše donutí lidi k zamyšlení. Dokud si totiž neuvědomí, že zde tento problém je, tak se nedočkáme vůle to změnit.
Vážená paní Kohoutová, nevím přesně na jaké škole učíte, ale pokud vaši studenti nevědí nic o české historii, a to ani o té vcelku nedávné, je to dost smutné. Já sám jsem stále ještě student. Jen škoda, že díky podobným článkům potom lidé (kteří mají podivnou tendenci jít povrchně po prvním dojmu) pak hází studenty do jednoho pytle plného ignorantů..
Bohužel je to smutná pravda, ale snad trochu uklidní to, že je pořád ještě hrstka lidí okolo 20 let, kteří vědí, jaká je historie naší země a umí si jí vážit. Znám jich docela hodně…