Tato akce pro mě začala již v pátek, kdy jsme vyrazili s Pájou a Čížou směr Josefov. Zde jsme se setkali s Jurou z Olomóce a Jardou – hlavním organizátorem. Pomalu jsme začali plnit úkol pro dnešní den – zabydlet se a narazit sud. Po zatopení ve stylovém lebkou zdobeném krbu jsme si večer zpestřili svijanským pivkem, slaninou, tlačenkou a za nedlouho i békáním starých fláků. Setkání nám ještě obohatila návštěva Jardova tatíka a jeho „monarchistického“ kamaráda. Nutno říct, že svým podnapilým stavem se dokázali dokonale zapojit do rozjeté zábavy.
V sobotu ráno nás vzbudil až telefonát Kuby, který dorazil s Ájou, Ajsmenem a Mončou. S bolavou hlavou jsme dlouho čekali na „pána s kulíškem“, který nám měl ukázat, kde budeme pracovat. Kolem jedenácté se svou V3Skou konečně dorazil, vysvětlil nám jak třídit obrovskou hromadu cihel a po chvíli práce nastal čas oběda. Po vydatném obídku jsme pokračovali v práci. Svorní kluci i holky se pořádné dřiny nezalekli a kupa cihel začala pomalu ustupovat. Po pěti hodinách potu hromada konečně zmizela. Mohli jsme tedy vyrazit na procházku do podzemních chodeb.Večerní cesta Josefovem by byla bez bandy kamarádů dost hrůzyplná.
Po náročném dni jsme museli sice bojovat s únavou, ale ještě na nás čekal zasloužený soudek. A „volání divočiny“ bylo tak silné, že jsme vydrželi ponocovat až do brzkých ranních hodin. V neděli před odjezdem domů jsme ještě zašli na slíbenou prohlídku do místního empírového kostela a vyšlápli do špice jeho věže, odkud byl jedinečný výhled do krajiny.
Zbývá již jen poděkovat Jardovi za skvěle naplánovanou akci, na které nechyběla práce ani koláče a pogratulovat Čížovi, který vyhrál naši malou soutěž (zasvěcení vědí).
Autor: Ládínek
V brzkých ranních hodinách v sobotu 24. října se čtyřčlenný oddíl Svorných z Hradce Králové vydal do Josefova u Jaroměře, kde se tento víkend konala brigáda v části josefovské pevnosti. Úkolem této brigády byla pomoc s opravou pevnostního ravelinu č. 14. Naše posila dorazila na místo určení přesně ve smluvenou hodinu, což část členů této akce, kteří na místo přijeli již předchozí večer, značně překvapilo.
Po krátkém ubytovacím rituálu jsme se seznámili s okolním terénem a poté se již vrhli na třídění stavební suti, což byla hlavní náplň naší sobotní práce. Z jistých důvodů, které měly fakticky kořeny v páteční noci, jsme však začali s touto prací až v pozdních dopoledních hodinách, takže pár chvil poté, kdy jsme navlékli pracovní rukavice, jsme je zase svlékli a odebrali se do blízké restaurace, kde na nás čekal teplý a velice chutný oběd. Po návratu z restaurace někteří z nás navštívili kolem ravelinu se potulující stádo ovcí, které zde tvořilo příjemnou, i když poněkud tupě vzhlížející kulisu. Nebyl však čas na další okolky, a tak jsme se ještě s plnými žaludky navrátili ke třídění stavební suti. Této činnosti jsme se věnovali až do večerních hodin, kdy byla pro nedostatek materiálu (již nebylo co třídit) pracovní část této brigády ukončena. Následovala návštěva kasemat, podzemní součásti josefovské pevnosti, a poté jsme se zbytek večera oddávali jen volné zábavě. Nutno podotknout, že se této akce zúčastnili mimo jiné také obávaní hradečtí Holomci, což zde uvádím jen jako doklad její prestiže. Holomci se na fotkách hrdě prezentují ve své drsné a strachbudící podobě.
V neděli 25. října jsme se my, kteří na místě vydrželi i sobotní noc, vypravili na výlet do josefovského kostela Nanebevstoupení Páně. Velice ochotný pan kostelník nám řekl zajímavé informace o historii kostela a o složitých okolnostech jeho rekonstrukcí. Po přednášce následoval výstup na více jak padesát metrů vysokou kostelní věž, odkud jsme měli možnost spatřit panorama širokého okolí. Prohlídkou interiéru této věže a podkroví celého kostela jsme víkendovou akci v Josefově zakončili a následovalo již jen rozloučení s ostatními a návrat domů, který byl provázen vzpomínáním na hodnotně uplynulé dva dny. Pořadatel této akce, Jarda z Josefova, zaslouží velký dík!
Autor: Jakub Hlávko
Dobrá práce!!!