V úterý 16. listopadu 2010 uspořádala Katedra právních dějin Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni při příležitosti výročí 17. listopadu přednášku na téma „Politické procesy padesátých let (Milada Horáková, Heliodor Píka, Babice) a jejich následné vyšetřování Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu“, kterou přednesli mluvčí ÚDV Jan Srb a ředitel ÚDV plukovník JUDr. Pavel Bret. Tato přednáška byla určena jak posluchačům univerzity tak i široké veřejnosti.
Prvním přednášejícím byl mluvčí ÚDV Jan Srb, který přednesl prezentaci na téma vznik a vývoj ÚDV od jeho vzniku v roce 1995, kdy vznikl sloučením Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB a Střediska dokumentace protiprávnosti komunistického režimu. Dále posluchače informoval o hlavních kauzách a jejich medializaci od vzniku úřadu do dnešních dnů. Kromě vlastního vyšetřování a spolupráce se státními zastupitelstvy je důležitá i činnost dokumentační a publikační. ÚDV vydalo sborníky Securitas Imperii, monotematické Sešity a ediční řadu Svědectví, které jsou k dispozici i v elektronické podobě na webu úřadu viz www.mvcr.cz/udv.
Druhou přednášku vedl ředitel ÚDV JUDr. Pavel Bret na téma hlavních politických procesů a spíše než podrobnostem případů se věnoval úskalími při vyšetřování. Na vyšetřovatele jsou kladeny velké nároky na odbornou kvalifikaci, je nutná právní znalost několika odlišných systému a koncepcí. Trestný čin se vždy posuzuje podle legislativy platné v době jeho spáchání, a ta může být zásadně odlišná od aktuálního stavu. Rovněž zmínil spolupráci se zahraničím při vyšetřování zločinů, které se udály v zahraničí, např. teroristické akty řízené československou Státní bezpečností na území cizích států, především západní Evropy. Výměna informací není ani dnes samozřejmostí, protože například Ruská federace dosud drtivou většinu svých archivů neodtajnila. V této souvislosti prezentoval plk. Pavel Bret i zajímavosti ohledně zavraždění československého ministra zahraničí Jana Masaryka, později komunistickým režimem vydávaného za sebevraždu. Podle známých indicií o vraždě sovětská rozvědka věděla a zřejmě byli i její agenti při činu přítomni.
Přednášky byli zajímavé, bohužel místy příliš orientované na studenty právnické fakulty. Podle tématu přednášky bych spíše očekával nějaké zajímavé souvislosti či méně známá fakta týkající se největších politických procesů v 50. letech, tomu se ovšem přednášející věnovali jen okrajově. Přesto je třeba říci, že takovéto akce mají velký význam, protože s odstupem lidé zapomínají na útlak, šikanu, mučení odpůrců režimu a pamatují si pouze levné pivo a chleba.
Ing. Jan Šneberk
Vyšetřování zločinů totalitních režimů nevnímám jako „honbu za nepřítelem“. Podle vaší logiky by pak unikli trestu i fašističtí zločinci z dob okupace.
… pod to co psal Lada, se dá jen podepsat. Inu vždycky je potřeba najít nepřítele, aby se to na něj mohlo hodit.
Teď jsou to komunisti. Předtím kapitalisté.
to je na jedne straně sice pěkné brojit proti komunistům, ale na druhe straně komunisti jediní natočili filmy o husitech, nebo si myslíte, že dnešní režim, ktery by dnes komunisty nejraději zakazal, bude točit filmy o husitech ? někde jsem četl nazor, že filmy o husitech mohli natočit jedině komunisti, pže to byla stejna svoloč. já osobně jsem za komunismu taky režim kritizoval, ale dnes když vidím, co se děje, jak se všechno zaprodava a rozkrada, tak vidím, že zdaleka ne všechno bylo špatné, ale asi prostě nejde mít všechno