Pražské červnové povstání 1848

Rok 1848 byl pro Evropu bouřlivý. Itálii, Francii, Německo, rakouskou monarchii a řadu dalších zemí zachvátila revoluce. Neminula ani Čechy. Krvavý svatodušní týden v polovině června 1848 znamenal jeden ze základních mezníků a přelomových zvratů v průběhu revolučního roku 1848–1849.
Česká liberální politická reprezentace dosáhla od března 1848 postupně celé řady politických úspěchů. Druhý kabinetní list („Česká charta“) z 8. dubna 1848 otevíral cestu k naplnění celé řady českých politických požadavků. Chystalo se svolání českého zemského sněmu a konstruktivní čeští politikové v čele s Františkem Palackým hodlali na jeho půdě prosadit řadu státoprávních požadavků.

V červnu onoho roku se konal Slovanský sjezd, účastníky sjezdy byly Poláci, Rusové, Češi, Slováci, prostě Slované, kteří měli co dočinění s Německou říší. Na tomto sjezdu se jednalo o vztazích mezi Slovany a Němci. Slované chtěli najít společné body ve své politice, aby se mohli lépe prosadit.

V Praze nastala složitá situace, demokratické studentstvo se stále více radikalizovalo, generál Windischgrätz po městě nechal rozmístit své dělostřelectvo. Pompézní vojenskou přehlídku, kterou uspořádal 7. června 1848 před karlínskou Invalidovnou, snad ani nešlo pochopit jinak než jako záměrnou provokaci. Windischgrätzovi se ani v nejmenším nezamlouvala rokování delegátů pražského Slovanského sjezdu a s ještě mnohem větší nelibostí sledoval činnost revolučně demokraticky smýšlejícího pražského studentstva. 8. června 1848 nechal proto na Vyšehradě a na Petříně rozestavět děla. Praha se stávala pomyslným sudem střelného prachu a jen jiskra chyběla k tomu, aby zažehla nepokoje.

Na 12. června roku 1848 připadaly svatodušní svátky, při kterých byla svolána sbratřovací mše na Koňském trhu. Na tuto mši se dostavilo okolo 2000 osob, mezi nimiž byli i delegáti z právě probíhajícího sjezdu. Mši si vzal na starost vlastenecky založený kněz Jan Arnold. Poklidný průběh slavnosti bohužel nic neznamenal. Dav účastníků podporovaný fanatickými studenty zamířil do Celetné ulice, kde měl služební byt právě generál Windischgrätze. Chtěli udělat klasickou demonstrační akci, tzv. kočkovinu, ale došlo k potyčkám mezi demonstranty a vojáky. První obětí a asi jedním velkým důvodem proč to došlo tak daleko bylo zastřelení (pravděpodobně neúmyslné) manželky generála jedním z demonstrantů. Kněžna Eleonora Windischgrätzová, rozená ze Schwarzenberga, manželka zemského vojenského velitele, sledovala nepokoje z okna svého bytu v Celetné ulici. Kulka z pistole, kterou vystřelil neznámý výtržník, ji zasáhla do hlavy a na místě ji zabila. Výtržnosti se začaly šířit i v okolních ulicích.

Během dne v Praze vyrostlo několik barikád a povstalci bojovali s pravidelným vojskem. Během prvního dne bojů se povedlo zajmout guberniálního prezidenta Leopolda Leva hraběte Thuna. Stal se strategickým rukojmím, kterého se dalo využít. Nakonec byl propuštěn za příslib, že budou propuštěni někteří revolucionáři. Jak jsem již předeslal, na začátku se bojovalo jen s pravidelným vojskem, avšak 15. června byli povstalci ostřelováni dělostřelectvem, které bylo rozestavěno na Petříně, Strahově a Letné.

Odstřelování zavinilo rychlý konec revoluce, které už od začátku mělo charakter nepřipravené a spontánní akce. A její konec nedokázaly zvrátit ani posily z okolí Prahy, většina těchto posil byla stejně odzbrojena ještě dřív, než mohly zasáhnout do bojů, protože město bylo obklíčeno pravidelným vojskem.
17. června složily povstalci zbraně a začalo stanné právo, které skončilo až 20. července. Po ukončení bojů proběhlo velké zatýkání a procesy s povstalci. Stíhání trvalo do 15. září a do prosince většina z nich byla propuštěna na svobodu. Větší a horší důsledky to však mělo na politickou situaci v říši. Manifest o svolání českého zemského sněmu, jenž císař Ferdinand I. Dobrotivý podepsal 6. června 1848 a který Rieger a Nostitz přivezli z Innsbrucku, se stal bezcenným papírem a záhy byl odvolán. Čeští zástupci přišli o velkou možnost prosazovat své zájmy a byla pohřbena většina jejich dosavadní práce.

Připravili Zdeněk Padovec a Ondra Škoda

Zdroje: Rádio Praha, Akademický bulletin, www.libri.cz.