Překvapivé vítězství ODS, TOP09 a VV v nedávných volbách a následné povolební vyjednávání se nese v duchu „pravicových“ hesel – úsporná opatření, zastavení zadlužování státu, deregulace, důchodová reforma, protikorupční kroky, …
Nemá cenu se rozepisovat o profilech jednotlivých koaličních stran – lidé vsadili na programy, které hlásaly nápravu žalostného stavu veřejných financí, boj s korupčníky a zodpovědnou politiku bez populismu. Výsledek voleb také znamenal jasný signál pro stranická centra, že občané chtějí politickou sebereflexi a změnu.
Z jednotlivých koaličních jednání se objevují konkrétní podoby naplnění volebních programů a troufal bych si říci, že na straně voličstva i počátek jakéhosi vystřízlivění. Ano, „pravicová“ koalice slibuje – vyhrožuje razantními úsporami na výdajové straně rozpočtu, tzv. nepopulárními opatřeními, které mají uzdravit českou ekonomiku a zajistit nám světlou budoucnost. Ale pokud si rozeberete některá témata, tak zjistíte, že pravicový obal skrývá levicové metody.
Navrhované školné je již na první pohled paskvil, který bude mít negativní dopad na úspěšné studenty technických oborů, kteří si zcela jistě po absolvování vysoké školy najdou lukrativní zaměstnání s nadprůměrným platem, oproti tomu absolvent oboru sociální pedagogika se jen stěží dotáhne v nějakém ústavu sociální péče na průměrnou hrubou měsíční mzdu – tudíž nebude muset nic splácet a jeho školné zaplatí stát, my všichni. Takže dřina a píle bude po zásluze potrestána daní – rozuměj školným.
Návrh důchodové reformy – jeden z taháků, ale i strašáků kampaně se opět tváří velice progresivně a pravicově, ale není snad zavedení povinného odvádění 3 % mzdy do soukromého penzijního pojištění zase další restrikcí svobodného a zodpovědného přístupů občanů? A není to také důkaz toho, že koaliční strany hrají do karet majitelům penzijních fondů – lobbing jde u nás často ruku v ruce s korupcí.
A perla na konec – pravice se vždy pyšnila snižováním daní – nově vznikající koalice ovšem jde cestou opačnou. Utáhnout daňové šrouby fyzickým osobám co to jde. Návrh na zrušení snížené sazby DPH a ustanovení jednotného DPH pro veškeré zboží na 19 % je prachsprostá loupež – státní pokladna se sice díky tomu částečně naplní, ale srazí koupěschopnost obyvatel výrazně dolů, což povede ke stagnaci v určitých oblastech ekonomiky. Na místo toho, aby stát nechal peníze v rukou občanů, tak je bude ještě více vysávat. Takto opravdu pravicová politika vypadat nemá…
Autor: David Kohut
A jaké atributy by pak měla mít dobrá levicová a pravicová strana???
Myslím, že rozlišovat ještě v současnosti na pravicové a levicové strany je prostě zavádějící. Aspoň co se týče dlouhodobě nejsilnějších stran euroatlantických států, tedy takových, kde už dlouho panuje relativně stabilní politické prostředí. Ať už to jsou ČSSD a ODS u nás, demokrati a republikáni v USA, nebo labouristé a konzervativci ve VB, jsou navrhované radikální změny často jenom volebním populismem, který nakonec z různých důvodů splaskává – velké strany si chtějí dlouhodobě udržet stabilní pozice, to je nutí k tomu, aby pojaly co nejširší (=nejprůměrnější) spektrum voličů a to radikální vymezování se proti sobě před volbami je vpodstatě jen promyšlený „marketingový“ tah: v praxi od sebe přebírají navzájem různé prvky, prolínají se… apod. Postřeh článku je zajímavý, ale není to zas tak nic nového pod sluncem – takové strany jsou už léta nazývaný „catch-all-parties“. Zajímavě se o tom píše třeba tady: http://www.e-polis.cz/komparace/129-politicke-strany-z-hlediska-teorie-catch-all-party.html
Problém je hlavně v tom, že pohled naprosté většiny společnosti na pravicovost či levicovost jednotlivých stran je v současnosti strašně zjednodušený a povrchní. Jediné hledisko je ekonomické – buď přerozděluju víc a jsem jasný levičák, nebo jsem zastánce ekonomického liberalismu a nízkých daní a tím v očích médií i většiny lidu pravičák. Přitom pravicovost a levicovost má být posuzována komplexně, i podle mnoha dalších věcí – postoje k tradičním hodnotám, zahraniční politice, vztahu k náboženství, životnímu prostředí.
Jak se může za pravicového označovat politik schvalující například mezinárodní právo porušující bombardování bývalé Jugoslávie, či odtržení Kosova od Srbska?Je pravicové nechat v zemi volnou ruku nadnárodním řetězcům a tím v řadě oborů zničit české živnostníky. Je konzervativní snižovat příspěvky českým rodinám s dětmi a zároveň lákat do země cizince na „zelené karty“? Na tom všem se významně podíleli i strany, které se označují za „pravicové“.
No právě – ony se tak označují a mnoho lidí je taky tak bere.
Já nevím kde si vzal, že ODS je pravicová strana. To byla možná v 90. letech, česká ODS je strana s nejlepším evropským sociálně demokratickým prgramem. Jsou pravicová strana jen podle toho , že se tak označují