Členové Svornosti si 5. července poutí do Husince opět připomněli upálení Jana Husa. Uctění jeho památky tradičně spojili členové RO Západní Čechy s výletem po zajímavých místech jihočeského kraje. Tentokrát volba padla na archeopark v Netolicích, který ukazuje přemyslovské hradiště z 10. století.
Letošní cesta opět neproběhla bez komplikací. Vše se nakonec zdárně vyřešilo, včetně závažných technických nedostatků vozu předsedy RO, který předčil všechna očekávání a ve zdraví nás dovezl k cíli a kupodivu i zpět. Vzhledem ke zranění předsedy po seskoku padákem bylo nutno najít jiného řidiče-odvážlivce. Jelikož jsou ale řady naší RO plné všestranných jedinců, bylo nalezení zkušeného řidiče dílem okamžiku a mohli jsme vyrazit.
Po krátké zastávce v Nepomuku, kde jsme si prohlédli alespoň z dálky klášter Zelené hora, jsme vyrazili do Písku, kde se k nám připojili naši kamarádi z Brd. Kolem poledního jsme již zdolávali vrch sv. Ján, na kterém se archeopark nachází. Hradiště v Netolicích bylo založeno v 10. století jako součást tzv. „hradské soustavy“, rozsáhlé sítě hradů a hradišť, které sloužily jako opěrné body přemyslovské moci. Procházka na vrch byla po dlouhé cestě osvěžující, pouze předseda kulhající o berlích příliš nadšení nejevil. Samotný skanzen, ač byl poměrně skromný, nás všechny nadchnul. Rekonstruovaný fragment palisádové hradby s věží probudil naší fantazii a okamžitě jsme se vydali objekt zkoumat. Kvůli drobné neshodě jsme se na okamžik ocitli v obležení a zažili tak pocity středověkých bojovníků. Naši předkové museli být vskutku udatní válečníci, když na takových hradištích čelili početným germánským nájezdníkům, a zajišťovali tak nejenom sobě, ale i svým potomkům svobodu a národní sebeurčení. V areálu hradiště si také zájemci vyzkoušeli povrchový sběr úlomků keramiky pod vedením našich archeologů včetně krátké přednášky. Návštěvu archeoparku jsme zakončili příjemným posezením u stánku s občerstvením při vyhlídce na malebný jihočeský kraj.
Samotný archeopark sice nebyl rozsáhlý, ovšem je jistě pozitivní, že se historické věda pozvolna přesouvají blíže k lidem, neomezuje se pouze na jednotvárné univerzitní přednášky a zaprášené muzejní depozitáře. Zájem o historii dlouhodobě upadá a podobné projekty snad pomohou s popularizací historie, zejména u mladší generace. Doufejme, že se brzy podobného skanzenu dočkáme i v okolí Plzně.
Po tomto nevšedním zážitku jsme se vydali vstříc cíli naší cesty, městečku Husinci. O průběhu uctění památky mistra Jana se ovšem dočtete jinde.
Autor: Milan Kalabza
Po zdařilé akci v Husinci se během návratu do Plzně v Kašperských Horách výprava rozdělila na dvě části – unavenější zamířili rovnou do svých domovů, zdatnější jedinci pak usoudili, že je nutné využít cesty zpět k dalšímu kulturnímu obohacení. Po poradě byl za cíl cesty vybrán hrad Kašperk. Po krátké několikakilometrové procházce šumavskou přírodou dorazili výletníci k hradní bráně. Hradu dominují dvě hranolové věže sevřené palácem a dodávají tak hradu nezaměnitelný vzhled.
Hrad byl založen roku 1356 jako strážní. Úloha hradu byla hned trojí: jednak zajišťoval zemskou hranice před vpády Bavorů, dále střežil tehdejší výnosná zlatonosná naleziště v okolí a v neposlední řadě zabezpečoval výnosný obchod na horní části tzv. „Zlaté stezky“.
Na nádvoří hradu jsme si prohlédli stánky nejrůznějších řemeslníků a další historické atrakce. Nyní se již všichni cítili dostatečně kulturně obohaceni a i my jsme tak mohli vyrazit do Plzně.
Autor: Kuba Krauz
