Marie Riegrová-Palacká se narodila 18. dubna 1833 v Praze. Byla jedinou dcerou “otce národa” Františka Palackého a stala se ženou Františka Ladislava Riegra. Ten ji znal už jako nenápadné děvčátko. Když se ale vrátil po dvou letech z cest po Francii a Anglii, bylo Marii 18 let a nápadníci se ucházeli o její ruku, zejména díky bohatému věnu. O to však tehdy třiatřicetiletému Riegrovi nešlo. Zdálo se mu, že Marie je povahově zcela po svém otci. Přestože byla díky vlivu svého děda Jana Měchury vzdělána v němčině a francouzštině, mluvila krásně česky. Rieger se jí dvořil na tanečních zábavách, kam Marie, jež byla plaché povahy, chodila nerada. Pak na to Rieger šel přes maminku Palackou, kterou si získal i díky poklonám a drobným pozornostem pro kuchyni. (např. bažanti, zajíci). Poté co umřel dědeček Měchura, byly už dveře k Palackým pro Riegera otevřené, přesto nějakou dobu trvalo než se ostýchavá Marie osmělila. Romantické jsou dopisy, které Rieger své drahé Márince zasílal v době jejího pobytu v cizině. Tichá svatba se konala 15. srpna 1853 v pražském chrámu Panny Marie Sněžné. Gratulaci zaslal dokonce K. H. Borovský z exilu v Brixenu. Manželé Riegrovi měli tři děti: dceru Marii Červinkovou-Reigrovou, jež se stala známou spisovatelkou a libretistkou; syna Bohuslava, který se stal právníkem; a nejmladší dceru Libuši Bráfovou, která byla aktivní v ženském hnutí.
Světozor nazval Marii Riegrovou “matkou chudiny”, jež pečovala zejména o chudé matky a jejich hladové děti. Byla aktivní členkou několika dobročinných spolků, například byla předsedkyní komitétu dam, který podporoval školky a opatrovny, které Marie sama založila. Jedna z prvních opatroven byla například u sv. Jakuba (1869). Marie se také zasloužila o vznik jeslí, ve kterých byly děti od šesti měsíců věku do tří let. Kromě těchto aktivit byla také členkou dozorčí rady městské vyšší dívčí školy a dívčí školy pokračovací. Marii byl udělen papežský řád za její usilovnou pomoc při sbírkách na podporu karlínského chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Jelikož neusilovala o slávu nebo chválu, dělala vše v tajnosti.
Marie Riegrová zemřela náhle na Boží hod velikonoční dne 29. března 1891 v Římě. Její ostatky byly převezeny do Lobkovic, kde byly vystaveny dne 6. dubna na katafalku. O den později se konal pohřeb, kterého se zúčastnilo velké množství představitelů různých spolků, Národního divadla, Sokola a mnoha dalších.
Její život byl natolik inspirující, že po její smrti byl založen v Praze Fond Marie Riegrové Palacké, který podporoval zejména chudé matky a jejich kojence během šestinedělí. Podobný fond vznikl i v Kolíně.
Zdroje: Wikipedie,www.archiv.ucl.cas.cz, www.seniortip.cz
No a co je mi potom, že Ti to je jedno:-P
ne a je mi to jedno
víš co, ne?