Před zvláštním senátem zemského soudu v Praze byly vyhlášeny rozsudky v tzv. procesu s Omladinou. S pomocí policejního provokatéra R. Mrvy (24. prosince 1893 byl zavražděn) probíhalo již od konce srpna roku1893 zatýkání a vyslýchání členů pokrokového hnutí. Zadržení byli soustředěni ve vazbě c.k. trestního soudu na Karlově náměstí v Praze. Vyšetřující orgány zkonstruovali domněnku o existenci tajného spolku Omladina. V jeho rámci se měli pokrokáři tajně spolčovat a dopouštět podvratné činnosti namířené proti vládě, dynastii a stávajícímu pořádku – od zamazávání státních znaků po nejhrubší urážky panovníka.
Soudní jednání mělo mimořádně bouřlivý průběh a konec procesu probíhal bez účasti obviněných. Většinu z nich tvořili stoupenci hnutí z dělnického prostředí. S nimi byli obžalováni i čtyři intelektuální původci: Antonín Hajn, Alois Rašín, Karel St. Sokol a Josef Škába. Před soudem stanulo celkem 76 obviněných, z nichž bylo 68 odsouzeno (mezi nimi kromě již uvedených i F. Modráček, A. P. Veselý, S. K. Neumann, A. Čížek aj.) k trestům vězení od několika týdnů do osmi let, průměrný trest byl 20 měsíců.Výkon trestů nastoupili pokrokáři v trestnicích na Pankráci a na Borech v Plzni. Pokud byli odsouzeni za politické delikty, vztahovala se na ně později amnestie vyhlášená 18. 10. 1895 pro provinilce z doby výjimečného stavu. Je třeba připomenout, že organizace Omladina nikdy neexistovala.
Zdroj: www.libri.cz, Kronika Českých zemí (Fortuna Print, 2003)
