Evropa začátku 15. století nebyla nijak jednotná a rozhodně ne v mírovém stavu. Ve Francii bujela stoletá válka, na Balkánském poloostrově se roztahovala Osmanská říše, Poláci sváděli boje s Řádem německých rytířů, vřavy italských městských států a do této nejednotnosti vstupuje ještě české kacířství, které má ovlivňovat chod Evropy po celá dvacátá léta 15. století.
Dne 18. ledna 1409 vstupuje v platnost kutnohorský dekret omezující práva cizinců na pražské univerzitě (http://www.ucivo.wz.cz/dokumentyd6.html). Na základě toho opouští 800 – 1000 studentů a vysokoškolských učitelů Prahu. Odcházejí ze zášti k viklefistům a celému viklefsko – husitskému hnutí, které ovládlo univerzitu. Po jejich odchodu začalo v cizině platit známé označení „co Čech, to kacíř“ (Šmahel, 2001). O necelých deset let později pak zaháňský opat Ludolf píše ve svém spisu Tractatus de longevo výrok „podle shodného mínění celého světa jsou Češi syny kacířské zvrácenosti“ (Šmahel, 2000). Po procesech v Kostnici proti Janu Husovi a Jeronýmu Pražskému se husitství rozmohlo do té míry, že do roku 1417 pohltilo celou zemi.
Po defenestraci v červenci 1419 a rozhoření následných nepokojů po smrti Václava IV. se nenávist proti českým kacířům rozmohla natolik, že do 10. února 1420 bylo rozhodnuto z obavy o rozmach kacířství do ostatních evropských zemí vratislavským říšským sněmem o vojenském vpádu do Čech. Účastníci tažení si všechny náklady spojené s výpravou měli platit sami. Dne 1. března 1420 splňuje papež Martin V. žádost krále Zikmunda a vyhlašuje bulou Ominium plasmatoris domini kříž proti všemu viklefskému a husitskému kacířství. Úkol byl prostý: na Prahu!
Několik desítek tisíc vojáků různých národností bylo rozloženo do tří takticky nejednotných táborů (Šmahel, 2001). Po několika počátečních úspěších, jako byla kapitulace oslabeného Hradce Králové a po zradě dobytém Pražském hradě německými a českými žoldnéři, je štěstí začalo opouštět a stíhala je porážka za porážkou. Vše vyvrcholilo 13. – 14. července, kdy se hrstka husitů ubránila a následně rozehnala křižáky na Vítkově takovým způsobem, že se tito nakonec nezmohli ani na plánovaný hlavní útok. Devatenáctého července vypukl v křižáckém táboře požár, kterému podlehla velká část zásob. To byl prakticky konec první kruciáty na české kacíře. Po těchto porážkách ovšem nezapomněla zahraniční vojska ve zlobě vypalovat vesnice a vojáci nemilosrdně vraždili každého kališníka, kterého potkali, a to i ženy s dětmi.(http://www.husitstvi.cz/b-a-t4.php).
Po nezdaru kruciáty byla vina svalena na Zikmunda, a ten byl obviněn z nespolupracování s porýnskými kurfiřty (http://husitstvi.cz/b-a-t6.php). Dále byl sesazen nuncius Fernando a nahrazen kardinálem Brandou Castiglione. Rýnští kurfiřti se zavázali dohodou o společném postupu proti kacířství, a tím naznačili budoucí opozici proti Zikmundovi. Při poradách ve Weselu se k nim připojil i Castiglione, který pak spustil rozsáhlou propagační kampaň další křížové výpravy proti husitům zasahující i mimo území říše. Do Kolína nad Rýnem se sjeli však jen říšští křižáci (Šmahel, 2001), kteří dne 28. srpna 1421 vtrhli ve dvou proudech do Čech a postupně získali Žlutice a hrad Maštov.
Před Kadaní se křižácké proudy sloučily a následně oblehly Loket, který za pomoci Němců uvnitř hradeb dobyly. Stejně snadno potom získali křižáci Cheb a dostali se k Žatci, který 10. září začali obléhat. Šestkrát na město neúspěšně zaútočili a s nastupující nervozitou přemýšleli o plenění ve vnitrozemí. To se jim však už nepovedlo, neboť se k nim dostala poplašná zpráva o blížící se husitské posile. Po požáru uvnitř tábora se křižáci dali na ústup a druhá křížová výprava skončila zase nezdarem (http://husitstvi.cz/b-a-t6.php).
Autor: Jaroslav Karas
Zdroje:
Šmahel, F. 2001: Husitské Čechy, struktury procesy ideje, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha
Šmahel, F. 2000: Idea národa v husitských Čechách, Argo, Praha
Václav IV.: Dekret kutnohorský. Datum citace 10. 1. 2010 URL: http://www.ucivo.wz.cz/dokumentyd6.html
I. křížová výprava – Bitva na Vítkově hoře ( 14. 07. 1420). datum citace 10. 1. 2010 URL: http://www.husitstvi.cz/b-a-t4.php
II. křížová výprava (1421). Datum citace 10. 1. 2010 URL: http://husitstvi.cz/b-a-t6.php
Bitva u Ústí nad Labem (16. 06. 1426). datum citace 10. 1. 2010 URL: http://husitstvi.cz/b-a-t9.php
III. křížová výprava (1427). Datum citace 11. 1. 2010 URL: http://husitstvi.cz/b-a-t8.php
IV. křížová výprava – Bitva u Domažlic ( 14. 08. 1431). datum citace 11. 1. 2010 URL: http://husitstvi.cz/b-a-t3.php
