13. června 1897 byl zahájen provoz na třetí tramvajové dráze v Praze, která byla zároveň poslední drahou, kterou provozovala soukromá osoba. Jejím zakladatelem, majitelem a provozovatelem byl podnikatel a starosta tehdy samostatného města Košíře, Matěj Hlaváček. Jeho podnikatelské aktivity zahrnovaly mimo jiné vlastnictví usedlosti Klamovka, kterou koncipoval jako výletní zahradní restauraci a velkou tančírnu.
Pro zlepšení dopravní obslužnosti svého města, ale zejména za účelem zvýšení návštěvnosti svého areálu Klamovka, zadal výstavbu tramvajové elektrické dráhy vedoucí od Klamovky na Smíchov, do čtvrti Anděl. Stavba a elektrizace trati byla provdena berlínskou firmou Felix Singer & Co. Po dokončení a zprovoznění měřila necelé dva kilometry (původně měla být trať ještě o jeden kilometr delší), vozový park obsahoval pět motorových a pět vlečných vozů, vyrobených smíchovskou továrnou Františka Ringhoffera. Motorové vozy měly pouze jeden elektromotor poháněný napětím 500 V, které dodávala malá elektrárna, kterou taktéž Matěj Hlaváček vlastnil. To bohužel byla nakonec výrazná komplikace při schvalování dráhy do provozu - kvůli jednomotorovému provedení hnacích vozů nesměly na trať vyjet s obsazenými vlečnými vozy. Při kolaudaci došlo ještě k několika dalším komplikacím, nicméně provoz byl zahájen a nová tramvajová trať byla mezi obyvateli Košíř oblíbena a velmi usnadňovala jejich dopravu blíže do Prahy, resp. tehdy ještě do samostatného města Smíchova.
Provozovatel dráhy Hlaváček se však příliš její stavbou zadlužil, průtahy způsobené komplikovanou kolaudací mu způsobily velkou finanční ztrátu, kterou neunesl a 6. října téhož roku spáchal sebevraždu zastřelením v pokoji pražského hotelu Platýz. Brzy bylo jasné, že dědic dráhy, Hlaváčkova manželka Barbora, přes všechny své snahy nebude schopna provoz udržet. Rozhodla se proto k odprodeji dráhy pražským Elektrickým podnikům, které již několik tramvajových tratí provozovaly. Konečná částka za prodej byla stanovena na 150 000 zlatých. Nový provozovatel rekonstruoval vozy i trať, vybudoval novou vozovnu, která byla místo provizorní vozovny na Klamovce také mnohem prostornější. Do městské tramvajové sítě byla však původní Hlaváčkova dráha napojena až v roce 1907.
V pozdějších letech byla tato původní trať zdvojkolejněna (1910), několikrát prodloužena (1924, 1937), při rekonstrukci dříve i dnes velmi dopravně významné Plzeňské třídy přeložena (1979) a její součástí se stala i trať vedoucí na sídliště Řepy (1988). Přestože počátky provozu na původní Hlaváčkově dráze nebyly nejšťastnější, tehdejší samostatné město Košíře se mohlo pyšnit, že tramvajovou dráhu mělo jako jedno z prvních menších měst v Čechách. Se svým systémem postranního trolejového vedení se zároveň stala unikátem, který nebyl v naší zemi použit na žádné z tramvajových tratí.
Autor: Trojan
V příspěvku byly použity poznatky a materiály archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy, a.s.
