CVVM – Postoje české veřejnosti k cizincům – březen 2010

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v české republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim mela Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky, zda by se cizinci dlouhodobě žijící v ČR měli přizpůsobovat našim životním zvyklostem, jestli jejich přítomnost představuje problém a zda jich je v ČR příliš mnoho či nikoli.
Zde by bylo vhodné (pozn. Svornost) hlouběji analyzovat důvody se kterými se níže setkáte. Obecně se cizinců obávají osoby nad 60 let a osoby z nižších příjmových skupin. Obavy starších občanů rozhodně nejsou nějakou komunistickou reminiscencí, jak by někdo mohl usuzovat. Jedná se o prostý fakt, že naši občané důchodového věku se obecně více obávají své budoucnosti i lidí v okolí, což je logické. V případě konfrontace mají mizivou  šanci se fyzicky bránit. Takže tento stav je dlouhodobě stabilní, a nesouvisí s generační výměnou. Obavy druhé velké skupiny, té nízkopříjmové lze chápat stejně tak srozumitelně, jako obavy o zaměstnání. Jsou to právě nekvalifikovaní zaměstnanci bez specializace, kteří jsou nejvíce vystaveni konkurenci levných pracovních sil ze zahraničí. Nemá smysl připomínat, že většina cizinců v ČR jsou ekonomičtí uprchlíci a nikoliv politicky pronásledované osoby. O zneužívaní našeho štědrého sociálního systému se zde šíře rozepisovat nebudeme, je to téma na samostatný rozsáhlý rozbor, jen připomeňme, že náš občan české národnosti je předem znevýhodněn v nemocnicích i při podpoře z našeho sociálního systému.

Jak ukazují výsledky zachycené v grafu 1, polovina respondentu soudí, že v České republice žije příliš mnoho cizinců. Že je cizinců u nás přiměřeně, si myslí 39 % dotázaných a pouhá 2 % občanů se domnívají, že u nás pobývá příliš málo cizinců. 9 % respondentu vybralo možnost „nevím“. Oproti loňsku, kdy byla stejná otázka ve výzkumu respondentům položena poprvé, se podíl těch, kdo množství cizinců u nás považují za přílišné, snížil o sedm procentních bodu a naopak podíl lidí hodnotících množství cizinců v ČR jako „přiměřené“ o šest procentních bodu vzrostl.
Z hlediska vzdělání uváděli možnost „příliš mnoho“ relativně častěji vyučení, „přiměřeně“ pak absolventi středních škol s maturitou. Podle životní úrovně podíl hodnocení „přiměřeně“ roste s jejím zlepšováním, podíl odpovědí „příliš mnoho“ má tendenci opačnou. Z hlediska politické orientace za „přílišné“ množství cizinců označovali stoupenci KSČM, za „přiměřené“ pak voliči TOP 09.

Respondentů jsme se také ptali, zda by cizinci měli mít možnost dlouhodobě pobývat na území ČR. Z nabízených odpovědí většina (78 %) vybrala „jen za určitých podmínek“, 10 % uvedlo „prakticky bez omezení“ a podle 9 % občanů by cizincům nemělo být vůbec umožněno dlouhodobě u nás pobývat. 3 % dotázaných uvedlo možnost „nevím“. V porovnání s výzkumy z let 2008 a 2009 nebyla u této otázky zaznamenána žádná statisticky významná změna. Oproti roku 2003 je ovšem patrný zřetelný úbytek lidí, kteří jsou zcela proti dlouhodobému pobytu cizinců v ČR.
Z hlediska vzdělání se relativně nižší podíl zastánců neomezeného pobývání cizinců v republice objevil mezi vyučenými. Z hlediska veku je více odpůrců dlouhodobého pobývání cizinců v kategorii starších 60 let. Souhlas s pobýváním cizinců v zemi se zvyšuje se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně.

Dále byla respondentům položena otázka, zda by mělo být umožněno usadit se v ČR každému, kdo o to projeví zájem. Mírná nadpoloviční většina dotázaných (53 %) s tímto nesouhlasí, v tom 17 % rozhodně a dalších 36 % spíše. Naopak souhlas vyjádřily zhruba dvě pětiny (41 %) oslovených, z toho 5 % rozhodně a 36 % „spíše“. Oproti loňsku se podíl souhlasu s trvalým usazováním cizinců v ČR zvýšil o sedm procentních bodu při stejném poklesu podílu nesouhlasících. Tím se však postoje české veřejnosti v této otázce pouze vrátily do podoby, kterou měly v roce 2008.
Častěji než ostatní vyjádřili nesouhlas s umožněním neomezeného příchodu cizinců lidé starší 60 let, naopak se vzrůstající životní úrovní roste podíl kladných odpovědí.

Dotazník obsahoval také otázku na postoj občanů k přijímání uprchlíků. Podobně jako u přijímání cizinců obecně by ČR podle většiny dotázaných (63 %) mela přijímat jen některé uprchlíky, podle 23 % by neměla přijímat žádné uprchlíky a pouze 7 % občanů má za to, že by republika měla přijmout všechny uprchlíky. Zbytek respondentů zvolil možnost „nevím“. Oproti šetřením z let 2008 a 2009 poněkud narostl podíl těch, kdo si myslí, že by Česká republika vůbec neměla přijímat uprchlíky, a naopak se snížila četnost odpovědí, že by měla přijímat jen některé uprchlíky.
Nesouhlas s přijímáním uprchlíků vyjadřují častěji lidé se základním vzděláním, respondenti nad 60 let a voliči KSČM, naopak vstřícněji k přijímání uprchlíků se staví dotázaní s dobrou životní úrovní či absolventi vysokých škol.
Kromě otázek týkajících se toho, zda a v jakém rozsahu by ČR mela umožňovat cizincům dlouhodobý pobyt či trvalé usazení na svém území a přijímat uprchlíky, šetření zjišťovalo, zda jsou lidé svolní akceptovat eventuální odlišnosti v životním stylu a zvyklostech zde dlouhodobě či trvale žijících cizinců, nebo zda by spíše preferovali to, aby se tito cizinci v maximální míře přizpůsobili našim normám.

Na otázku, do jaké míry by se měli cizinci žijící u nás přizpůsobit našim životním zvyklostem, odpovědělo 63 % dotázaných, že co nejvíce. 32 % občanů soudí, že by cizinci měli přizpůsobit své zvyklosti těm našim částečně a pouze 3 % jsou pro to umožnit cizincům žít zde zcela podle jejich zvyklostí. Jak vyplývá z časového porovnání výsledků zachycených v tabulce 4, v letech 2003 až 2007 byl podíl lidí zastávajících názor, že by se cizinci měli zcela přizpůsobovat našim zvyklostem, zřetelně nižší než v posledních třech šetřeních, byt aktuálně je tento podíl přeci jen zřetelně menší než při svém maximu před dvěma lety.
Že by se cizinci měli co nejvíce přizpůsobit, si častěji myslí občané starší 60 let, vyučení bez maturity a stoupenci KSČM. Naopak lidé se středním maturitním vzděláním, dobrou životní úrovní, ve věku od 20 do 44 let a preferující ODS či TOP 09 častěji uváděli „částečné přizpůsobení“.

Další otázka zjišťovala, zda podle mínění českých občanů nově příchozí cizinci žijící zde jsou problémem v rámci celé České republiky a v místě jejich bydliště. (Otázka: „představují nebo nepředstavují občané jiných národností, kteří k nám přišli v posledních letech, problém 1) v rámci celé České republiky? 2) v místě Vašeho bydliště?“) Jak ukazují výsledky zachycené v grafu 2a, podle 60 % dotázaných osoby jiné než české národnosti, které se do země přistěhovaly v poslední době, představují problém v rámci celé České republiky, 31 % se domnívá, že nikoli, a zbytek respondentu neví. Odlišně však občané hodnotí situaci na místní úrovni, jak ukazuje graf 2b: 49 % dotázaných v osobách jiných národností, přistěhovalých v poslední době, v místě svého bydliště problém nevidí, zatímco opačný názor na cizince v místě bydliště uvedlo 27 % respondentů, 16 % lidí se vyjádřilo, že v jejich okolí cizinci nežijí a 8 % neví. Jinými slovy většina z těch, kdo podle vlastního vyjádření mají zkušenost s cizinci v místě bydliště, je na lokální úrovni za problém nepovažuje. Oproti loňskému šetření se o osm procentních bodu snížil podíl respondentů považujících nedávno příchozí cizince za problém v rámci celé ČR, zatímco opačné mínění zaznamenalo stejný nárůst. Podíl lidí považujících nové přistěhovalce jiné národnosti za problém v místě svého bydliště se v průběhu posledních pěti let statisticky významně neměnil.

Na celostátní úrovni představují cizinci problém v menší míře pro ty, kdo svou životní úroveň označují za spíše či velmi dobrou, stoupence ODS nebo strany Věci veřejné. Opačný postoj se relativně častěji vyskytoval u dotázaných se špatnou životní úrovní. Jako problém v místě bydliště označili cizince častěji obyvatelé severních či severozápadních Čech a lidé žijící ve větších městech s populací od 30 tisíc výše. 
Celkově výzkum ukázal nepříliš příznivý postoj českých občanů vůči imigraci ze zahraničí: plná polovina dotázaných soudí, že již nyní u nás žije příliš mnoho cizinců a tři pětiny občanů vidí v cizincích pobývajících u nás problém. Na druhé straně obrácený poměr postojů k cizincům v místě bydliště muže napovídat, že v každodenním životě občané nepociťují ve spolužití s cizinci napětí. obecně lze říci, že vůči příchodu a pobývání cizinců v zemi jsou spíše méně nakloněni lidé starší 60 let a také ti, kdo svou životní úroveň považují za spíše nižší nebo nízkou.

Technické parametry
Výzkum: Naše společnost 2010, v10-03
Realizátor: CVVM, Sociologický ústav AV CR, v.v.i.
Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV CR, v.v.i.
Termín terénního šetření: 1. – 8. 3. 2010
Výběr respondentů: Kvótní výběr
Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání
Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad
Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let
Počet dotázaných: 1079
Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem
Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník
Otázky: OV.43, OV.44, OV.45, OV.110, OV.112, OV.186
Zveřejněno dne: 6. dubna 2010
Zpracovali: Michal Janíčko, Jan Červenka

(plz)