CVVM: Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice

Do svého listopadového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky týkající se sociální a rodinné politiky. Občané se vyjadřovali k tomu, nakolik se vláda stará o sociální situaci rodin s dětmi¹, a dále k některým konkrétním opatřením, která se těchto rodin týkají².

V obecné rovině, ve které bylo zjišťováno, jaká péče je věnována rodinám s dětmi ze strany vlády, stále převládá mínění, že starost v této oblasti je nedostatečná (50 %), ovšem další poměrně významná část obyvatel se domnívá, že tato starost je přiměřená (41 %). Pouze 3 % občanů se domnívají, že vláda věnuje zmíněným rodinám příliš mnoho pozornosti. Ze srovnání s předchozími výzkumy je patrné, že v posledních čtyřech letech se podíl lidí, kteří se domnívají, že se vláda stará o sociální situaci rodin s dětmi nedostatečně, pozvolna snižuje (viz tabulku 1).

Rozdíly v názorech z hlediska sociodemografických charakteristik se projevily především podle vzdělání a subjektivně deklarované životní úrovně domácnosti. Lidé se vzděláním zakončeným minimálně maturitou statisticky významně častěji hodnotili péči vlády o sociální situaci zmíněných rodin jako přiměřenou, lidé bez maturity se častěji přikláněli k variantě odpovědi, že starost vlády je nedostatečná. Mezi lidmi se špatnou životní úrovní považovalo starost vlády za přiměřenou pouze 24 %, zatímco mezi lidmi s dobrou životní úrovní 50 %. Za nedostatečný označilo zájem vlády o rodiny s dětmi 67 % z těch, jež uvedli, že mají špatnou životní úroveň, a 41 % mezi těmi, jež považují svou životní úroveň za dobrou. Rozdíly v názorech se projevily také podle pohlaví, ženy častěji než muži uváděly, že vláda se o sociální situaci rodin s dětmi stará nedostatečně, muži se častěji než ženy nedokázali k této otázce vyjádřit a uváděli odpověď „nevím“.

Další otázka se týkala souhlasu s uplatňováním nebo zaváděním vybraných opatření na podporu rodin s dětmi. Vzhledem k tomu, že respondenti měli vyjádřit názor na každé opatření zvlášť, zaznamenala většina z nich velký podíl souhlasných odpovědí. I tak však lze rozeznat jisté odlišnosti mezi hodnocenými opatřeními. Nejvíce lidí by přivítalo podporu pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi (87 % v součtu odpovědí „rozhodně pro“ a „spíše pro“). Pro další opatření jako provozování družiny u každé základní školy, zvýšení počtu mateřských školek či snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi se vyslovilo kolem 80 % obyvatel České republiky. Další opatření jako zvýšení přídavků na děti, společné zdanění manželů nebo zvýšení počtu jeslí mají relativně nižší podporu mezi občany (mezi 72 a 64 %), ačkoli podíl lidí vyslovujících souhlas s těmito postupy je stále poměrně vysoký. U zvýšení počtu jeslí lze pozorovat o něco vyšší podíl nesouhlasných odpovědí (23 %), podobně jako u zvýšení přídavků na děti, se kterým rozhodně či spíše nesouhlasí 19 % lidí. Vícerychlostní mateřská dovolená má podporu 58 % lidí a téměř pětina občanů nedokáže k tomuto opatření rodinné politiky zaujmout postoj a volí odpověď „nevím“ (viz graf 1). Podobně je tomu i u společného zdanění manželů, když se k němu nedovede vyjádřit zhruba pětina respondentů³.

Graf 1: Názory na uplatňování opatření v rodinné politice
Pozn.: Zjišťovány byly názory na aktuálně platná opatření (např. vícerychlostní rodičovská dovolená) i na opatření, která mohou být potenciálně zavedena.

Do výzkumu byla ke zhodnocení zařazena také dvě opatření, která začnou platit od 1. ledna 2011. Vyplácení porodného pouze při prvním dítěti rodinám, jejichž čistý příjem je menší než 2,4 násobek životního minima, podporuje rozhodně či spíše třetina občanů, proti se staví více než polovina občanů. Také u vyplácení přídavků na děti pouze rodinám s příjmem nepřesahujícím 2,4 násobek životního minima převládá nesouhlas nad souhlasem (52 ku 38 %).

Ve srovnání s měřením provedeným v minulém roce nedošlo k výraznějším změnám v názorech na vybraná opatření. Lze pozorovat pouze malé oslabení podpory pro snížení daní u osob s nezaopatřenými dětmi a pro zvýšení přídavků na děti (viz tabulka 3).

Rozdíly v mínění ohledně vybraných opatření se projevují podle pohlaví: ženy o něco častěji než muži upřednostňují (a to zejména rozhodnou variantou odpovědi) služby podporující skloubení pracovního a rodinného života jako jsou zvýšení počtu jeslí, zvýšení počtu mateřských školek, provozování družin u základních škol, podpora pružné pracovní doby nebo částečných úvazků, ale také jiný typ opatření – zvýšení přídavků na děti. Z hlediska věku je nejvýznamnějším rozdílem to, že mladší lidé do 30 let se častěji k dané problematice neumí vyjádřit a volí odpověď „nevím“.

Znění otázky: „Domníváte se, že se vláda stará o sociální situaci rodin s dětmi příliš mnoho, přiměřeně, nedostatečně?“

Znění otázky: „Co si myslíte o následujících opatřeních? Jste pro nebo proti, aby byla uplatňována či zaváděna? a) Snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi, b) zvýšení počtu jeslí, c) zvýšení počtu mateřských školek, d) podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi, e) společné zdanění manželů, f) zvýšení přídavků na děti, g) provozování družiny u každé základní školy, i) „vícerychlostní“ rodičovská dovolená s různými výškami rodičovských příspěvků podle počtu let strávených na dovolené, což znamená, že za kratší dobu jsou vyšší platby, za delší dobu platby nižší, j) porodné vyplácené pouze při prvním dítěti a pouze rodinám, jejichž čistý příjem je menší než 2,4 násobek životního minima, k) přídavky na děti pouze pro rodiny, jejichž čistý příjem je menší než 2,4 násobek životního minima.“ Varianty odpovědí: rozhodně pro, spíše pro, spíše proti, rozhodně proti.

Přestože se společné zdanění manželů v praxi již neuplatňuje, bylo mezi zkoumaná opatření zařazeno vzhledem k povaze otázky, tedy proto, že byly zjišťovány názory i na opatření, která potenciálně mohou být uplatňována nebo zavedena.

Technické parametry

Zdroj: CVVM.