Kalendárium: 5. ledna 1923 – spáchán atentát na čs. ministra financí Aloise Rašína

Radikální demokrat, politický vězeň i zakladatel Československa. A nakonec oběť atentátu. Tak by se dal ve zkratce popsat Alois Rašín, jeden z „mužů 28. října“ a první československý ministr financí. Aloise Rašína postřelil atentátník Josef Šoupal 5. ledna 1923. Ministr financí pak několik týdnů bojoval o život v podolské nemocnici. Lékaře udivil svou vůlí. Ačkoliv kulka zasáhla páteř i míchu a Rašín ochrnul, tak již po několika dnech si poručil donést doutníky a víno a zajímal se o politické dění. Vůle však nestačila, 18. února Rašín zraněním podlehl. V Československu nebyl prvním státníkem, na kterého byl spáchán atentát. Už v roce 1919 zaútočil mladý komunista na premiéra Karla Kramáře. Ten ale díky nadité peněžence v náprsní kapse přežil, kulka se o ni zastavila. Na Rašína zaútočil anarchista Šoupal zřejmě kvůli jeho tvrdé měnové politice. Ministr a člen národnědemokratické strany se snažil stabilizovat rozvrácené poválečné státní finance. V březnu 1919 proto nařídil zavřít státní hranice a okolkovat veškeré oběživo, které se na území Československa nacházelo. Část peněz nechal zadržet jako nucenou státní půjčku.

Rašínova politika pobouřila chudé
Jeho politika sice pomohla podnikům, ale tvrdě dopadla na chudší vrstvy. Při hájení silné československé koruny byl až asociální a do určité míry fanatický. Měnová politika pro něj byla priorita a sociální aspekty odsouval stranou s tím, že to lidé musí ještě chvíli vydržet. Na Rašína kvůli jeho politice útočili novináři, po chuti nebyla jeho tvrdost ani Masarykovi. Komunistická propaganda proti strážci státní kasy rozpoutala kampaň, ve které jej označila jako hlavního nepřítele lidu. Členem komunistické strany byl i vrah Josef Šoupal. Strana však o jeho plánu nic nevěděla. Atentátník, rodák z Havlíčkova Brodu a úředník pojišťovny, jednal na vlastní pěst.

Atentátník dožil jako  funkcionář KSČ
Byl to mladý člověk, nebylo mu ani 21 let, který propadl anarchistickým myšlenkám. Myslel si, že když odstraní Rašína a pak i Kramáře či Preisse z Živnobanky, tak tím pomůžeme obecnému blahu. Ministra financí si vybral jako prvního, kterého odstřelí. Zbraň si pořídil už několik měsíců dopředu a poprvé se za Rašínem vypravil na ministerstvo už v prosinci 1922. Tehdy ho ale k němu nepustili. Šoupal se proto vrátil do Prahy v lednu 1923. Na Rašína si počkal před jeho domem v Žitné ulici a z blízka do něj vypálil dvě rány. Pak začal utíkat, ale lidé jej brzy dostihli. Nedostal trest smrti, ale jen osmnáct let, protože z tehdejšího pohledu ještě nebyl plnoletý. Za protektorátu v roce 1943 ho pak Němci pustili, změnil si jméno a dožil jako funkcionář komunistické strany. Zemřel v roce 1959.

Rašín: tvrdohlavý vlastenec, smrti se nevyhýbal
Šoupalův atentát ale nebyl první případ, kdy Alois Rašín bojoval kvůli politice o život. Jako člen odbojové organizace Maffie si už v roce 1916 vysloužil trest smrti za rozvracení mocnářství. Zachránila ho až amnestie nového císaře Karla I. Rašín ale o milost nežádal, jako jediný se prý dokonce při vynášení rozsudku smál. Rašín byl člověk tvrdý, principiální a v něčem opravdu fanatický. Zároveň ale s velkým smyslem pro odpovědnost a s mimořádnou láskou k československé republice. Stát pro něj byl takovou hodnotou, že se domníval, že se všichni podřídí v zájmu obecného blaha. Kompromis s Němci by v jeho případě nebyl možný. Ale na rozdíl třeba od Kramáře byl schopný najít kompromis s Hradem, našel nakonec cestu k Masarykovi i Benešovi, byl ostatně členem Pětky.

Rašínova syna zatklo gestapo, zemřel ve vězení
Ještě radikálnější nacionalista byl Rašínův syn Ladislav. Za první republiky vystupoval ostře protiněmecky.V roce 1938 byl jedním z nejvýraznějších kritiků mnichovské dohody, později se výrazně zapojil do odboje. Už v prosinci 1939 ho proto zatklo gestapo a věznilo jej na řadě míst v Německu. V březnu 1945 pak Ladislav Rašín zemřel v Frankfurtu nad Mohanem. Jeho dcera Jana Rašínová zůstala doma s matkou, do emigrace odešla až v roce 1968 a dodnes žije ve Švýcarsku.

Alois Rašín, český ekonom a politik
- narodil se 18. října 1867 v Nechanicích
- maturuje v roce 1886, pak studuje lékařství na Univerzitě Karlově, později přechází na právnickou fakultu
- angažuje se politicky, v procesu s Omladinou odsouzen na dva roky vězení, v listopadu 1895 amnestován
- podílí se na vzniku Státoprávně radikální strany, věnuje se advokátní praxi, pracuje jako zástupce Živnobanky
- v roce 1907 se spojuje s Karlem Kramářem, vstupuje k mladočechům, v roce 1911 zvolen do vídeňského parlamentu
- 28. října roku 1918 hlavním organizátorem Československa
- v letech 1918-19 a 1922-23 ministr financí
- 5. ledna 1923 je na něj spáchán atentát, na následky 18. února téhož roku umírá

Zdroj: Jakub Jareš, www.tyden.cz (upraveno, zkráceno)