Dne 16. dubna v našem městě probíhal úklid Otavy 2011, pořádaný píseckým Ekocentrem – Elektrárny královského města Písku, neváhali jsme tedy a jako Svornost jižní Čechy se připojili.
V 9 hodin ráno byl sraz u Tábornického klubu, kde jsme svými podpisy na prezentační listinu stvrdili účast. Za to jsme obdrželi trička s upomínkou akce, pracovní rukavice, pytle na odpad a poukázky na špekáčky a pivo, coby odměnu za vykonanou práci.
Asi v 9:30, po všech organizačních pokynech a společné fotografii, jsme se vydali směrem k restauraci U Smetáka. V tomto úseku kromě běžných obalů od sušenek a PET lahví nebylo nic zajímavého, až na velký svazek zrezavělých klíčů, to se ale mělo změnit o pár hodin později. Po dvou hodinách dorazili i přespolní z Českých Budějovic a tak jsme se mohli vydat až ku Zátavskému mostu. Cesta probíhala dobře, odpadu ubývalo, i kvůli tomu, že touto trasou již prošlo pár skupinek dobrovolníků. Když jsme míjeli poslední navrátilce z úklidu, předali jsme si informace o místech dosud neprozkoumaných a neuklizených a vydali se dál vycházkovou chůzí, protože byl krásný jarní den. Před Zátavským mostem nebylo téměř nic ke sběru, jen několik igelitových pytlíků. Na „Zátaváku“ jsme si prohlédli pamětní desku americké armády, která zde byla umístěna na památku příjezdu Američanů k demarkační čáře v roce 1945.
Po překročení mostu a stanutí na levém břehu Otavy jsme skrz chatovou oblast konečně doputovali do míst se „zajímavými“ odpady. Hned prvním úlovkem byla vcelku zachovaná holínka, poté následována PET lahvemi různých velikostí a tvarů. Avšak etuda s oblečením pokračovala, kromě již zmíněné holínky jsme našli lyžařskou rukavici a s „nasazením vlastního života“ zachránili i záchranou vestu zachycenou pod plovoucí kládou. Avšak tímto naše „heroické“ výkony nekončily, hned po pár metrech jsme objevili zátoku vzniklou ze spadlého stromu, a v ní opravdu přehršel různého odpadu, např. plastovou bedýnku, obaly od čistících prostředků, polystyren, molitan, aj. Ondřeje však zaujala vzdálená plechovka od piva, kterou se snažil s vypětím všech sil dostat na břeh – nakonec se povedlo.
Po těchto výkonech naše skupinka již směrovala ku Písku. to už jsme mnoho zajímavého nenašli, leda tak dosud neotevřenou láhev s limonádou, která se pohupovala na vlnách řeky Otavy. Zhruba po 100 metrech jsme dorazili do města, nechali pytle na určeném místě a vydali se pro svou odměnu. Po 15 minutách nás již lákal oheň táboráku. Za poukázky jsme vyměnili špekáčky, pivo a spokojeně se odebrali k ohni. Přišlo nám to vhod. Někteří z nás dokonce využili možnost půjčení lodiček, které byly předtím užity k úklidu vodní hladiny. Ondřej nám tak předvedl své umění a vydal se na projížďku s jednou přítomnou slečnou po krásách naší řeky. Po oné jízdě jsme se ještě chvíli svorně družili a pak již vyrazili domů. Naše anabáze po březích Otavy tak byla úspěšně zakončena.
Tímto bych ještě na závěr chtěl poděkovat všem účastníkům za usilovnou práci a nasazení při čištění řeky Otavy.
Aleš Procházka & Ondřej Vlček
