Písecké oslavy osvobození jsou zdárně za námi, proto je potřeba tuto akci pořádně zrekapitulovat. Ve dnech 5. – 8. května 2011 proběhly májové oslavy osvobození na Písecku. Oslavy byly doplněny o dvě besedy účastníků zahraničního a domácího odboje za II. světové války s žáky píseckých základních škol.
Čtvrtek 5. května byl ve znamení ocenění odbojářů a veteránů z píseckého okresu, za jejich nasazení a odvahu proti nacistům a k připomenutí 66. výročí ukončení II. světové války. A proč vůbec bylo připomenutí již 5.5.? Z prostého důvodu. 5. května 1945 v 16:30 hod. byla znovu vyhlášena Československá republika z balkonu písecké radnice. To nastalo poté, co revoluční výbor převzal veškerou moc v Písku.
Následující den byl dnem „D“ pro naši jihočeskou Svornost, zajišťovali jsme vzpomínkový akt na Zátavském mostě u Písku, kudy vedla pomyslná demarkační linie. Pro tento den dorazil také colonel Christopher Tone se svojí delegací z USAREUR (nejvyššího spojeneckého velení US ARMY v Evropě, z Německa), aby mohl položit květiny u pamětní desky věnované americké 4. obrněné divizi, která přijela do Písku převzít kapitulaci německé posádky (i přesto, že byl Písek v sovětské zóně).
Sobota se nesla ve vzpomínce na hrdiny domácího odboje v obcích Bernartice a Oslov. Avšak mne mrzí velmi nízká účast mladých lidí na těchto akcích, zvláště když obci Bernartice hrozil za II. světové války osud Lidic. Za pomoc parašutistům zde Němci popravili 23 obyvatel a 5 skončilo v koncentračních táborech. Přece jen znalost historie svého města, obce, vesnice by měla být hrdostí každého občana, bez ohledu na věk.
Ještě jedna věc mně v tento den zamrzela a to náhlé úmrtí Juraje Zuzka, plukovníka v.v. který po vypuknutí II. světové války vstoupil do 1. československého armádního sboru pod vedením Ludvíka Svobody, kde prodělal výcvik a jako příslušník II. paradesantní brigády se účastnil Slovenského národního povstání. Přitom tento vitální pán s námi ještě ve čtvrtek trávil slavnostní čas na radnici.
Nakonec určitě nesmím opomenout 8. květen – Den Vítězství, který se na Písecku nesl v duchu pietních aktů. První akt proběhl v Písku, v Palackého sadech, kde u památníku letců z Písecka, kteří byli ve službách RAF položil předseda jihočeské regionální organizace Svornost Aleš Procházka k patě památníku růže v doprovodu Ing. Pospíšila ze Sdružení pro dobré soužití a Romana Drašnara z klubu Buddies. Po tomto aktu jsme se společně přesunuli na lesní hřbitov, kde zástupci města a dalších organizací položili květiny, tentokrát u hrobů padlých rudoarmějců, odbojářů a hrdinů z Bernartic.
Nedělní anabáze po pietních aktech byla ukončena na Podolském mostě – tam klub Buddies připomněl symboliku tohoto místa při setkání sovětské a americké armády v květnu 1945.
Možná Vás napadne, proč tuto reportáž píšu až teď, takřka po dvou týdnech od akcí, ale důvod je hlavně v tom, že ve dnech 10. a 20. května 2011 proběhly v Písku ještě dvě besedy účastníků zahraničního a domácího odboje s žáky ZŠ E. Beneše a ZŠ T.G.M., avizované již na začátku článku. Tyto besedy byly součástí projektu „Město Písek, nejen pětačtyřicátý“ který má za úkol vzdělávat mladé generace nejen o hrůzách dosud nejhoršího konfliktu našich dějin – II. světové válce a postarat se o další připomínání tohoto období. Přednášející veterány ze Svazu bojovníku za svobodu jak z východní a západní fronty, tak i z partyzánského hnutí, doplnili ve výkladu o rudé armádě i členové KVH Příbram.
Na hladkém průběhu oslav a besed se podílelo mnoho organizací, jmenovitě: Český svaz bojovníků za svobodu, Sdružení pro dobré soužití, Buddies Písek a KVH Příbram. A tímto bych jim chtěl za celé sdružení Svornost velmi poděkovat.
Aleš Procházka, předseda RO jižní Čechy
