Třetí říjnový týden byl letos, na rozdíl od těch v předchozích letech, pro středoškoláky velmi důležitý. Ministerstvo školství naplánovalo na tento týden zkoušku státních maturit. Nebyla sice první v pořadí, tentokrát však měla proběhnout přesně tak, jako tomu má být u skutečných maturit příští rok na jaře. Nejde tedy jen o vlastní obsah písemných testů, ale i o průběh veškerého dění okolo, od dodání testů školám po jejich sběr a vyhodnocení.
Zatímco doposud stály ve středu zájmu státní maturity zejména kvůli svému obsahu, tj. jednotlivým maturitním předmětům, rozsahu vědomostí, které mají zkoušky z těchto předmětů prověřovat, a rozdělení úrovní obtížnosti zkoušek, technické věci stály stranou pozornosti.
V minulosti se zadání maturitní zkoušky vyhlašovalo rozhlasem (zejména témata slohových prací), případně se do škol zasílalo poštou. Socialističtí funkcionáři jistě s vymýšlením způsobu distribuce mnoho času nestrávili. Tehdejší doba ani mnoho jiných možností nenabízela. Obrovské manévry se pořádaly jiným příležitostem než byla dodávka maturitních zadání. Neměly by ani smysl – maturita byla postavena na souborech otázek známých dopředu, které byly u vybraných předmětů doplněny praktickou zkouškou, příklady apod. Ani vyzrazení příkladů by průběh zkoušky nemohlo ohrozit.
Naproti tomu zkouška založená na testu, v němž je odpověď vybírána z nabídky, je případným vyzrazením ohrožena. Zápis správných odpovědí se vejde na malý tahák, který nemusí být prozrazen. Proto je dobré, že alespoň některé testy (např. z matematiky) jsou doplněny běžnými úlohami, které je nutno vyřešit od začátku do konce.
Nová maturita je zjevně technologicky náročnější než její předchůdkyně. Současně s tím i dnešní školy jsou technicky vybavenější než v minulosti. Počítám, že po rozporuplném počinu „Internetu do škol“ se snad v každé škole nachází počítač s připojením k internetu a s tiskárnou. Kopírky si do škol našly cestu již zkraje 90. let. Zadání maturit by si tak každá škola tiskla sama.
Předchozí odstavec nepřináší nic objevného, protože podobné řešení muselo napadnout snad každého, kdo zaslechl, že jistá firma dostane 50 milionů Kč za to, že bude čtyři roky rozvážet školám předtištěná zadání. Dokonce i ministru Dobešovi rozvážka papírových písemek vadí, ke škodě nás všech ovšem na technicky nedokončeném projektu státních maturit trvá. Ředitel Cermatu Zelený v odkazovaném článku navíc přináší zajímavou fabulaci, co by se mohlo v případě tisku maturit ve školách stát. Mne pobavila natolik, že ji musím citovat v plném znění.
„K úniku zadání zkoušek si dovolím následující modelový příklad:
- Aby bylo možné vyrobit a zkompletovat zadání na největší škole, je třeba zadání uvolnit nejméně 2 hodiny před zahájením zkoušek; na výrobě zadání se musejí podílet nejméně 2 osoby.
- Předpokládejme zlý nebo obchodní úmysl a dostatečně připravený plán s podporou výkonných mobilních technologií a dobrou proorganizovaností.
- Pomocí fotoaparátu nebo mobilního telefonu lze do 3 minut zdokumentovat zadání a rozeslat jej týmu 10 až 15 připravených a dobře organizovaných expertů.
- Experti jsou při dobře organizované dělbě práce s to test vyřešit do 5 až 7 minut.
- Během několika minut jsou výsledky testu distribuovány do mobilních telefonů tisíců či desetitisíců registrovaných maturantů.
Nemáte sebemenší šanci tomu zabránit. I kdyby se podařilo oslovit tímto jen 10 tisíc maturantů, při ceně 500 Kč na jednoho registrovaného maturanta za tuto službu, je zisk z takové akce nejméně 4 miliony Kč.“
Pohádka je to pěkná, ale chybí jí šťastný konec. Ten by ve skutečnosti tak či onak nastal – takový podvod by se prozradil ještě během trvání zkoušky, dodavatelé správných odpovědí by nezůstali utajeni dlouho.
Jaké je tedy vhodné řešení pro letošní školní rok? Zadání zkoušky zveřejnit na zabezpečených internetových stránkách k tomu určených (tj. s podepsaným digitálním certifikátem, jako např. pro elektronické bankovnictví). Zveřejnění by nemělo nastat dříve než hodinu před začátkem testu – výroba potřebného počtu výtisků netrvá tak dlouho. Pokud rozpočítáme distribuci 50.000.000 Kč na 4 roky, máme při 100.000 maturantech 125 Kč na osobu a rok. To při nákladech na černobílý laserový tisk 50 hal. máme 250 stránek na osobu a rok. Testové sady jsou nejdelší u jazyků, nepřekračují však 25 stran. Náklady na provoz serveru není nutné počítat, stačilo by využít stávající techniku vlastněnou Ministerstvem školství. Celkové náklady za čtyři roky by se tedy k 50 mil. Kč vyšplhaly jen stěží.
Škoda, že i předchozí odstavec je rovněž z říše snů. K lepšímu řešení schází vůle na odpovědných místech.
Autor: #Tom
Mě nejvíce vadí, jak se hledají mouchy a vyloženě zástupné problémy, je nanejvýše zřejmé, že státní maturity jsou třeba.
Chápu studenty, že je nechtějí, nejraději vy dostali tituly zadarmo, těch co opravdu baží po vzdělání je naprosté minumum, ať si sami studenti tvrdí opak. Zloděj taky říká, že není zloděj.
Stačí se podívat na naši milovanou Západočskou univerzitu, kde až na pár výjimek výuka stojí za starou bačkoru a mohu říci se znalostí věci, že je na nižší úrovni než lepší plzeňská gymnázia.
Je pravda, že pokud by se na jednom stroji rozmnožovala zadání ze všech předmětů pro všechny maturanty, muselo by jít o opravdu velmi rychlý stroj, a i tak by kolem muselo pilně skládat papíry několik lidí.
Docela počítám s tím, že ve většině škol je kopírek a tiskáren více, a že by se práce seřadila podle toho, jak budou na řadu přicházet jednotlivé předměty. Nezanedbatelnou úsporou času i peněz by bylo vynechat některá volná místa na stránkách testů, čímž by se celkový počet stránek snížil.
O elektronické podobě testu jsem raději nepsal vůbec, protože se mi taková myšlenka protiví už z principu. Výpočetní technika mi není cizí, ale za současné situace si nedovedu představit nic víc než testy s výběrem možností u otázek, případně krátkou slovní odpovědí, a to úplně pomíjím potřebný počet počítačů. Elektronickou písemnou práci z matematiky či jiného předmětu, kde se kreslí náčrtky a vzorce, popř. se rýsuje (fyzika, chemie, deskriptivní geometrie), si nedovedu představit vůbec, přestože všechny potřebné technologie existují a jsou dostupné za rozumnou cenu již dnes.
Ano, myšlenka je to dobrá, ale mám několik připomínek.
Na mé škole psalo generálku 185 maturantů, tedy všichni, kterých se to už na jaře 2011 týká. Opravdu si docela dobře neumím, vlastně ani nechci, představit, že někdo bude stát ráno u tiskárny nebo kopírky a bude každý papír tisknout či kopírovat. Jelikož ze své zkušenosti vím, že jít kopírovat test na poslední chvíli se opravdu nevyplácí, jelikož technika může selhat (a to především když to nejmíň potřebujete, viz Murphyho zákony). Nezáviděla bych kolegovi, který by tímto úkolem byl pověřen. Myslím, že by se ještě před vlastním zahájením maturit, měl žaludeční vředy, nebo by byl umístěn do nebližší psychiatrické léčebny.
Já osobně bych zašla ještě dál a celý test dělala v elektronické podobě. Samozřejmě, nemáme ve škole 185 PC, ale snad lze vytvořit více než jednu variantu testu, ne? Takže únik info bych nevadil, protože co by si tak mohli říct? je tam čtení, psaní, poslech (v cizím jazyce)? to přece dávno vědí, to není žádné tajemství. V podstatě by se ani nemusely vytvářet jiné verze testu,ale stačí zamíchat možnosti…toho času je tak málo, že studenti stěží stihnout test udělat, natož psát někde bokem odpovědi.
Dále, je vůbec nutné dělat nějaký test (např. v cizím jazyce)? Myslím si, že pokud student střední školy chodí 4 roky do školy a prospívá, tak umí to, co pokrývá test. V cizím jazyce bych ponechala jako maturitu pouze ústní část. jediný problém byl nejednotnost hodnocení, kdy dvojka na jedné škole neodpovídala dvojce na jiné škole. Ale tento problém je už v současnosti vyřešen, jelikož máme kritéria, podle kterých se hodnotí stejně v celé ČR. Varianta bez testu ušetří hodně penez,a věřte mi, i nervů.