Kodex Gigas je největší rukopisná kniha (kodex) světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex Gigas (v překladu „Obrovská kniha“), nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“.
Vzhled kodexu
Kodex Gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×220 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Hmotnost celého kodexu je 75 kg, na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže 160 oslů.
Historie kodexu
Kodex patrně vznikl v dnes již neexistujícím klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Záznamy v kodexu končí rokem 1229. V roce 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Pavel Bavor z Nečtin (1290 až 1332) jej roku 1295 odkoupil pro břevnovský klášter. V letech 1477-1593 se kodex nacházel v klášteře v Broumově. V březnu 1594 byl převezen do Prahy, kde se stal součástí sbírky císaře Rudolfa II.
Na konci třicetileté války, v roce 1648, se švédské armádě podařil nečekaný přepad Prahy (dobyli však pouze levobřežní část), při němž ukořistili poklady veliké hodnoty – mimo jiné i obsah Rudolfovy kunstkomory, jež byla odvezena do Stockholmu. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti (www.mestochrast.cz) je připomenut alespoň maketou. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.
Obsah kodexu
Do knihy je latinsky vepsána celá bible (Starý a Nový zákon), Kosmova kronika česká, a řada dalších traktátů (mj. z historie, etymologie a fyziologie) a menších spisů, kalendář s nekrologem, seznam bratří podlažického kláštera, zaklínadla a různé dobové záznamy.
Kodex obsahuje iluminace červené, modré, žluté, zelené a zlaté barvy, iniciály jsou velmi bohaté, často přes celou výši stránky. Značně poutavé jsou spirálovitě zdobené vzory, z nichž vyrůstají různé květinové výhonky. Stylově se jedná o klasickou ukázku románského knižního malířství. Na celém díle fascinuje jeho jednota, ráz písma je beze změny téměř v celém rozsahu, bez vlivu stárnutí písaře, nemocí, počasí či nálad, jako kdyby celá kniha byla skutečně sepsána během velmi krátké doby (viz legenda o sepsání).
Na listu 290 je na jinak prázdné stránce naprosto unikátní vyobrazení ďábla, o velikosti skoro 50 cm. Několik listů předtím je napsáno na zčernalém pergamenu, a má charakter velmi ponurý, hodně odlišný od celého zbytku kodexu.
Legenda o sepsání Ďáblovy bible
Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. Aby se vyhnul přísnému trestu zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Mnich pouze z vděčnosti přidal jeho obrázek.
I přes tuto legendu o svém sepsání nebyl Kodex Gigas nikdy zatracen inkvizicí, a byl různými učenci bedlivě studován.
BÁRTL, Stanislav; KOSTELECKÝ, Jiří. Ďáblova bible. Tajemství největší knihy světa. Praha : Paseka, 1993.
