Jan Kaplický byl český architekt a designer, který se narodil 18.dubna 1937 v Praze do umělecké rodiny Kaplických. Jeho matka Jana byla kreslířska a otec byl malíř, architekt a sochař. A tak se nelze divit , že se vydal na uměleckou dráhu. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, načež nějakou dobu pracoval na volné noze. Například je zásadní zmínit jednu, a to jedinou novostavbu, kterou ve své vlasti postavil. Je to jednoduchý rodinný dům s ateliérem pro historika umění F. Dvořáka. Jde o poslední projekt Kaplického před emigrací do Anglie v roce 1968.
Spolupracoval se světově proslulými architekty, například s Renzem Pianem, Richardem Rogersem a Normanem Fosterem.
Prvně působil v architektonické kanceláři Denys Lasdun and Partners v rozmezí let 1969-1971. Poté byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou (realizováno 1971–1977) mezitím (v roce 1975) získal britské občanství. Roku 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti. Příležitostně přednášel na univerzitách jak ve Velké Británii, tak i Francii a Německu. V Česku bylo vydáno několik jeho knih jako například :Album, česká inspirace, Sketches….
Profesionální spolupracovnice Future Systems Amanda Levete se stala první manželkou Jana Kaplického, se kterým má syna Josefa. S ní společně rozvíjeli vizi možné budoucí architektury a Future Systems se staly jedinou britskou společností, která pracovala pro NASA. Jedinečná zkušenost, práce pro kosmický výzkum a znalosti materiálu i technologií ovlivňují praxi Future Systems dodnes.
Jan Kaplický je držitelem mnoha ocenění, z nichž nejznámější je nejprestižnější britská cena za architekturu Stirling Prize za stavbu Lord’s Media Centra na londýnském kriketovém stadionu. The Independent uveřejnil přehled nejvýznamnějších moderních staveb na světě, v němž je Jan Kaplický zastoupen dvěma stavbami – Lord’s Media Centrem a obchodním domem Selfridges v Birminghamu. Realizace Future Systems lze nalézt v Evropě, Asii i Americe, jejich projekty byly publikovány ve více než třiceti zemích světa. Kancelář si vydobyla respekt projekty i realizacemi, které se chovají šetrně k životnímu prostředí, aniž by rezignovaly na hledání nových forem architektury. Jan Kaplický v říjnu 2008 odmítl přijmout cenu od Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, kterou se mu porota rozhodla udělit „za mimořádné architektonické dílo, kterým proslavil českou architekturu doma i v zahraničí“. V dopise ministrovi Jehličkovi, kterým cenu odmítl, Kaplický uvedl: „Vaše ministerstvo i vláda znemožňují prosadit můj příspěvek k české kultuře a architektuře“
Nějakou dobu byla architektka Eva Jiřičná partnerkou Kaplického, která byla mj. předsedkyní komise posuzující návrhy na projekt Národní knihovny na Letné. Do té doby, než se v roce 2006 při natáčení biografického snímku Profil seznámil s filmovou producentkou Eliškou Fuchsovou, se kterou se oženil 15.října 2007. Eliška s ním začala natáčet snímek Oko nad Prahou o projektu Národní knihovny, který však již spolu nedokončili – Jan Kaplický zemřel 14. ledna 2009 v Praze. Náhle mu selhalo srdce, když procházel ulicí Československé armády nedaleko Vítězného náměstí v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška porodila dceru Johannu. Přivolaným záchranářům se ho již oživit nepodařilo.
Mezi Kaplického návrhy například patří:
– Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích (Rejnok)
– Národní knihovna na Letné v Praze
– Obchodní dům Selfridges v Birminghamu
– Most pro pěší West India Quay v Londýně
– Project Zed London
Pro nás by měla být prvořadá knihovna na pražské Letné, jelikož jde o světový unikát uznávaného architekta Kaplického, jež čerpal z přírodních tvarů. Jak říkal Kaplický: „Jistě kniha bývá hranatá, ale ruka, která otáčí stránky geometrická rozhodně není.“
Útěchou nám může být připravovaný „rejnok“, koncertní hala v Českých Budějovicích, jejíž stavba by měla být pravděpodobně zahájena na jaře roku 2011.
Naše země nemá mnoho takto světově proslulých a nadaných osobností, stavby architekta Kaplického byly nadčasové a Selfridges building v Birminghamu či tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně jsou právem hodnoceny jako jedny z nejvýznamnějších moderních staveb na světě.
V Česku vyvolal jeho návrh na novou budovu Národní knihovny na Letenské pláni v Praze, organického tvaru zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami, veřejný rozruch. Novináři projektu přezdívali chobotnice nebo blob. Odpůrci často argumentovali faktem, že návrh v soutěži zvítězil, ačkoliv nesplňoval jednu ze zadávacích podmínek, jako bylo například skladování knih pod úrovní terénu. Proti projektu se postavila řada politků, zejména primátor Prahy Pavel Bém. Odpůrci stavby se předháněli ve vymýšlení přezdívek pro návrh knihovny, a tak padaly slova jako sputuum nebo chrchel.
Přitom projekty architekta Jana Kaplického sklízí ve světě obdiv.
I tak se jeho příznivci z řad významných architektů vyjádřili zcela jinak, např. významný britský architekt Richard Rogers napsal primátorovi Pavlu Bémovi k projektu knihovny toto:“Je to nádherný, progresivní a inovativní projekt. Věřím, že jej budete podporovat.“
Ke vzniklé petici na podporu knihovny se přidal například francouzský architekt Dominique Perrault, který knihovnu považoval za fantastický projekt.
Ředitelka novodobých fondů Národní knihovny Bohdana Stoklasová, jeden z hlavních domácích zastánců stavby, pak Aktuálně.cz jmenovala několik světových knihoven, do kterých teď o Kaplického knihovně jezdí přednášet.
Bez ohledu na to, zastupitelé Kaplického projekt zametli pod koberec s argumenty finanční náročnosti, nedostupností pozemků i s tím, že si Národní knihovna vystačí s Klementinem. Místo knihovny zůstane na Letné park.
Doufejme, že snad alespoň jedna z jeho staveb bude jednou stát na české půdě. Chobotnice by měla být, vždyť Klementinum za chvíli nebude stačit.
Robin Štefaňák
