CVVM – Názory obyvatel na rozdělení Československa – listopad 2009

Začátkem příštího roku uplyne 17 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém pravidelném výzkumu v listopadu 2009 názory veřejnosti ohledně rozdělení Československa.

1. Obyvatelé České republiky podle svých dnešních tvrzení tehdy rozdělení Československa většinou nepodporovali – Znění otázky: „V roce 1993 bylo rozděleno Československo na Českou a Slovenskou republiku. Pokuste se, prosím, si vzpomenout, zda jste byl tehdy pro nebo proti rozdělení. Byl jste rozhodně pro; spíše pro; spíše proti; rozhodně proti?“.

Necelá polovina (48 %) dotázaných byla podle svých aktuálních vyjádření proti rozdělení a přibližně čtvrtina (26 %) rozdělení podporovala. Poměrně velký podíl lidí na tuto otázku nedokázal odpovědět (celkem 26 %, přičemž variantu odpovědi „nevím“ zvolila 2 % a variantu „netýká se“ 24 % respondentů). Vzhledem k velkému časovému odstupu od této události je takto velký podíl odpovědi „netýká se“ celkem pochopitelný: v naprosté většině ji volili mladí lidé do 29 let, kteří v době rozdělení Československa vzhledem ke svému věku nemohli mít utvořený názor.

Věk respondentů hraje v této otázce významnou roli. Starší věkové kategorie byly podle svých tvrzení častěji proti rozdělení Československa než mladší věkové skupiny, přičemž nejvíce odpůrců šetření zaznamenalo mezi lidmi staršími šedesáti let. Jak je vidět z časového srovnání, vyjádření obyvatel, zda byli tehdy pro nebo proti rozdělení Československa, se za posledních šest let dotkly variant odpovědí „neví“ (příp. „netýká se“). To souvisí se zvyšujícím se zastoupením obyvatel, kteří tyto události buď osobně nezažili nebo v jejich průběhu ještě nebyli dospělí. Zároveň s nárůstem podílu této kategorie odpovědí lze zaznamenat zmenšení podílu těch, kdo byli proti rozdělení (viz tab. 1). Podíl odpovědí „pro rozdělení“ zůstává v průběhu posledních šest let zhruba stejný.

2. Ačkoliv téměř polovina obyvatel České republiky byla podle svých slov proti rozdělení Československa, dnes tuto událost hodnotí mírná většina populace (52 %) jako správný krok, více než jedna třetina občanů (35 %) naopak vnímá rozdělení Československa jako krok špatný – Znění otázky: „Jak tento krok dnes hodnotíte? Byl rozhodně správný; spíše správný; spíše špatný; rozhodně špatný?“ (Viz graf 2 na následující straně).

I do hodnocení, zda rozdělení Československa byl krok správný nebo špatný, se výrazně promítá věk respondentů. Za špatný považují rozpad federace častěji starší občané, konkrétně pak za „spíše špatný“ respondenti z věkové kategorie 45 – 59 let a za „rozhodně špatný“ lidé nad 60 let, tedy ti, kteří ve společné republice žili poměrně značnou část svého života. Mínění občanů České republiky, zda rozdělení Československa byl správný či špatný krok, se v průběhu posledních pěti let v podstatě nezměnil. Mírná většina respondentů (kolem 55 %), hodnotí zpětně rozpad federace jako správný krok.

3. V souvislosti s rozdělením Československa CVVM zkoumalo též názory na současné vztahy mezi Čechy a Slováky ve srovnání s dobou před rozdělením – Znění otázky: „Jsou podle Vás současné vztahy mezi Čechy a Slováky oproti době před rozdělením rozhodně lepší; spíše lepší; stejné; spíše horší; rozhodně horší?“. Nejčastěji (43 %) se lidé domnívají, že vztahy v současné době jsou stejné jako byly před rozdělením, necelá třetina (30 %) si myslí, že jsou lepší než před rozpadem federace a patnáct lidí ze sta hodnotí aktuální vztahy jako horší. Rozdíly v názorech na srovnání vztahů před rozdělením a dnes se i v této otázce projevují opět podle věku respondentů. Hlavní rozdíl mezi jednotlivými věkovými skupinami nespočívá stejně jako v posledním šetření v roce 2007 v tom, že by se domnívaly, že vztahy jsou horší nebo lepší, jako v tom, že mladší věkové kategorie 15 – 29 let častěji nedovedou vztahy porovnat a volí odpověď „nevím“.

Z časového srovnání vyplývá, že rozložení názorů na tuto otázku je podobné rozložení před šesti lety. Oproti výzkumům v letech 2006 a 2007 se mírně zvýšil podíl lidí domnívajících se, že vztahy mezi Čechy a Slováky jsou v současnosti lepší než před rozdělením, a naopak v posledním roce klesl podíl těch, kteří zastávají názor, že vztahy mezi těmito dvěma národy jsou nyní stejné, jako byly před rozdělením.

Technické parametry
Výzkum: Naše společnost 2009, v09-11Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR,v.v.i.
Termín terénního šetření: 2. 11. – 9. 11. 2009
Výběr respondentů: Kvótní výběr
Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání
Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad
Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let
Počet dotázaných: 1082
Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem
Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník
Otázky: PO.9, PO.10, PO.11
Zveřejněno dne: 3. prosince 2009
Zpracovala: Markéta Škodová