Kalendárium: 6. října 1944 – československé jednotky vstoupily na území vlasti

Karpatsko-dukelská operace (8. srpna – 28. října 1944)  představuje největší bojové nasazení čs. vojáků v rámci protihitlerovské koalice za druhé světové války. Operace připravená na pomoc Slovenskému národnímu povstání zahájila přímé osvobozování čs. území, na kterém se po boku sovětských, českých a slovenských vojáků podíleli také partyzáni a další vlastenci. Zasazení 1. čs. armádního sboru v SSSR (byl součástí 38. armády generála Moskalenka) na směr hlavního útoku představovalo naplnění vysněného cíle všech jeho příslušníků, s nímž odcházeli do zahraničí a který je provázel od Buzuluku přes Sokolovo, Kyjev i další místa bojů. Rozhodnost, odvaha a statečnost, které v nich prokázali, se staly základem úspěchu také v neobyčejně těžkých bojích na Dukle.

Karpatsko-dukelská operace na pomoc Slovenskému národnímu povstání byla z časových hledisek zahájena ve vojensky nepříznivých podmínkách. Základní vojenský cíl operace – spojit se v krátké době s povstalci – se nepodařilo splnit. Další boje nabyly vleklého charakteru a měly nečekaně těžký průběh pro československé vojáky: jména Machnówka, Wrocanka, kóta 534, Hyrowa hora znamenaly místa úporných bojů a velkých ztrát

Neúměrné ztráty na životech sovětských i československých vojáků na Dukle byly zapříčiněny obtížností bojů v zaminovaném horském terénu, nedostatečnou komunikační sítí, nepříznivými povětrnostními vlivy, odporem německých jednotek i nedostatky v řízení a vedení bojové činnosti.

Boje trvaly až do 15. 11. 1944, slovenským povstalcům však nepomohly. Z neúspěchů byl obviněn generál Kratochvíl a zcela svévolně (o výměně vojenských velitelů mohla rozhodovat pouze londýnská exilová vláda) byl maršálem Koněvem odvolán z postu velitele a na jeho místo byl jmenován generál Ludvík Svoboda. 6. 10. 1944 vstoupily československé jednotky poprvé na československé území. Za minulého režimu se tento den slavil jako Den československé armády.

www.army.cz, www.pametnaroda.cz