Plukovník Uruba se narodil 15. prosince 1916 v obci Rusava na Kroměřížsku. V roce 1935 dobrovolně vstoupil do československé armády a o dva roky později ukončil výcvik bombardovacího letce. Po Mnichovu se dobrovolně připojil ke vznikajícímu zahraničnímu odboji v Polsku.
Přes Francii se dostal do Velké Británie, kde byl u založení 311. bombardovací perutě. Po sestřelení jeho letadla Vickers Wellington nad Normandií v roce 1941 byl více než čtyři roky v německých zajateckých táborech, do konce války byl vězněn na hradě Colditz. Měl štěstí, že byl zajat v britské uniformě, takže německá justice nechala vypořádání s českými vlastizrádci na konec války. V roce 1944 byl odsouzen k trestu smrti za pozdvihnutí zbraně proti „své“ Říši, ale přežil díky včasnému zásahu britské armády.
Za druhé světové války sloužilo v RAF ve Velké Británii skoro 2500 československých vojáků. Většina z nich u čtyřech československých perutí. Petr Uruba patřil k 51 Čechoslovákům, kteří přežili německé zajetí.
Po únoru 1948 byl vyhozen z armády, vystěhován z bytu v Olomouci a nuceně musel žít ve své rodné obci Rusava na Kroměřížsku pod dohledem komunistické Státní bezpečnosti. Při jednom z výslechů na místní úřadovně StB byl tak zmlácen, že nemohl ani chodit. Každé ráno musela jeho rodina v 1 hodinu v noci rozsvěcet světla, aby StB viděla, že rodina někam neutekla.
Až do roku 1963 pracoval bývalý kapitán letectva, který ovládal pět světových jazyků, v nekvalifikovaných dělnických profesích. V průběhu šedesátých let se dočkal částečné rehabilitace a byl povolán do armády, ze které však musel záhy po normalizaci odejít.
Po pádu totalitního režimu v listopadu 1989 byl Petr Uruba rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka letectva. Završením jeho válečné kariéry bylo vyznamenání Řádem rytíře Čestné legie, který v roce 2006 převzal z rukou francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka. Zemřel 1. března 2009 v Praze v hospicu pro válečné veterány.
Ústav pro studium totalitních režimů vydal v prosinci 2008 knihu Ladislava Kudrny Jeden ze zapomenutých mužů. Právě na osudech Petra Uruby jsou v ní popsány procesy, kterými se komunistická totalitní moc snažila znepříjemnit život pilotům RAF.
Připravil: Jan Šneberk
