Na přelomu léta a podzimu roku 1944 se východní fronta přiblížila až k hranicím bývalého Československa. V oblasti severovýchodního Slovenska hodlala německá armáda (ve svých řadách měla i jednotky Maďarského království) využít členitého terénu Karpat při obraně před postupujícími jednotkami sovětské 38. armády. Součástí tohoto uskupení byl i 1. československý armádní sbor pod vedením generála Kratochvíla, který byl však později nahrazen Ludvíkem Svobodou.
Původním záměrem operace bylo poskytnout pomoc Slovenskému národnímu povstání a proniknout tak rychle na slovenské území. Počítalo se i s pomocí dvou slovenských divizí, avšak ty byly Němci odzbrojeny dříve, než se stačily do operace zapojit. Tento fakt významně ovlivnil výsledek celé akce.
Boje mezi jednotkami generálů Heinriciho a Moskalenka trvaly zhruba 2 měsíce a na obou stranách si vyžádaly desetitisíce mrtvých. Jen na straně Čechoslováků se počet obětí pohybuje okolo dvou tisíc, další tisíce vojáků byly raněny. Velké ztráty přineslo zejména dobytí strategické kóty 534 a Dukly samotné. Z dnešního pohledu je navíc zřejmé, že celá operace měla význam spíše politický než vojenský.
Připravil Tomáš Enter
Viděl jsem několik dokumentů s rozhovory s pamětníky a je víc než zřejmé, jak si z Čechoslováků udělali Sověti svůj „předvoj“. Smutná událost, která je dnes zrovna tak zapomínána ve stínu západního odboje, jako byla naopak před Sametem politicky vyzdvihována coby všeobecné „bratrství“…