Svornost Vám přináší rozhovor s panem MVDr. Pavlem Bělobrádkem, Ph.D., předsedou KDU-ČSL, do jejíhož čela se dostal po volebním debaklu strany ve volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010. V současné době volební preference strany rostou a zdá se, že konzervativní politika pana Bělobrádka dostane lidoveckou stranu zpět do sněmovny. K jeho koníčkům patří dům a zahrada, příroda, historie, literatura a výtvarné umění.

Svornost: Považujete se za vlastence? Jak vypadá vlastenectví ve Vašem životě?

Domnívám se, že o vlastenectví hovoří činy a ne jen nějaká deklarace. Za to, že jsem Čech jak poleno, se nestydím. Zdravý patriotismus, který souvisí se znalostí historie rodiny, regionu, země i Evropy, je zdravý a chvályhodný. Pokud si umí člověk přiznat i stinné stránky. Být hrdý, znamená vědět a znát to příjemné i nepříjemné, často se i zastydět.  Mezi Čechy i jakýmkoli jiným národem jsou lidé obdivuhodní, skvělí, výjimeční, světci, lidumilové, ale i psychopati, sadisti a gauneři. Jen proto, že jsem nějaké národnosti, ze mě nedělá člověka ani dobrého, ani špatného. Žádný národ není ani dobrý, ani špatný sám o sobě. Jsou jen dobří a špatní lidé.
Něco jiného je, když na základě mojí národnosti hodlá někdo mě a moje bližní utlačovat, otročit či zlikvidovat. Tam je asi každý přirozeně v právu obhájit a bránit svoje sebeurčení, život, kulturu. Vlastenectví nesmí přejít v nacionalismus, kde se říká, že jeden národ je lepší než druhý a hlavně, že druhý člověk je horší nebo lepší podle svojí národnosti. Bohužel, nacionalismus moc dobrého, na rozdíl od vlastenectví, lidstvu nepřinesl.
Neustále studuji historii. A rád se setkávám s lidmi jiných národností, protože není nic horšího, než nenávist, pověry a odpor k druhým, když žijeme v bludech, falešných představách a neznalosti. Jako vysokoškolák jsem například pořádal lampionový průvod s položením svíček u památníku v Kaunicových kolejích v Brně, kde jsem přítomné upozornil na reálie této nacistické věznice a popraviště. Drtivá většina ubytovaných studentů si ani nepřečetla pamětní desku na zdi. Bylo jim to asi jedno.

Svornost: Má vlastenectví vychovávat anebo už nemá moderní společnosti co nabídnout?

Znalost kořenů je velmi důležitá pro sebeuvědomění a sebeúctu člověka. To, že někam patřím, že mám s někým společnou historii, jazyk, kulturu nebo stát, je jistě důležité. Národní hrdost, která nezastírá i stinné momenty, to je pro mě dospělá a sebevědomá výchova k vlastenectví. Nevymezovat se vůči druhým, ale říci, že je důležité pro svoji vlast něco udělat, protože jsme její součástí. Ať už to je starost o rodinu, svoje okolí, veřejný život, kulturu nebo prostě pracovat a žít tak, abych rodině, vlasti a národu nedělal ostudu.
V dnešní době plné apatie, nihilismu a sobectví, je vlastenectví, sociální soudržnost, solidaritu, vzájemnou úctu a slušnost, potřeba neustále zdůrazňovat. Také je v lidech nutné udržovat  povědomí, že tato země a obyvatelstvo je zde proto, že mnoho našich předků pro ni nezištně pracovalo. A že tato zem vyrostla i z krve a těžkých osobních rozhodnutí, sebeobětování a statečnosti mnoha hrdinů.

Svornost: První republika se vyznačovala vysokou mírou občanské angažovanosti svých občanů v různých vlasteneckých a sportovních spolcích. Co je podle Vás důvodem, že dnes podobné spolky neexistují anebo nemají takovou podporu?

Jak jsem již řekl. Dnes se propaguje kultura sobectví. Prý není úspěšný ten, kdo něco pro někoho dělá, ale kdo hodně vydělá. I mnozí mladí lidé dnes za úspěch považují kariéru a plat. Proto také ono přiblblé „netrestejme daněmi úspěšné“. Daně jsou tu přeci pro nás všechny! Jen se nesmějí rozkrádat, jako je to u nás, bohužel, smutnou pravdou. Úspěch spočívá snad v něčem jiném. Dříve být starostou Orla, Sokola, nějakého spolku, jednoty společenství, bylo prestižní záležitostí. Dnes se to pokládá za ztrátu času, podivínství, okrádání se o čas nebo maloměšťáctví.  Právě onen individualismus a atomizace společnosti jsou pak důsledkem popisovaných jevů. Samozřejmě to i souvisí s televizí a internetem. Dnes nemusíte vůbec vyjít ven a nejen že neumřete hlady, ale dokonce nepřestanete komunikovat s lidmi. Než se pohádat v hospodě o svůj názor, tak zbaběle pod falešným nickem urážíte druhé, protože víte, že vám nikdo facku nedá.

Svornost: Máte nějaký vzor v historii českého národa? (proč)

Je jich celá řada a nelze je vyjmenovat. Každou historickou osobu si trochu idealizujeme, i ona měla svoje nedostatky. Mohou nám však v mnohém být zrcadlem, ve kterém poměřujeme svoje činy.  Od  sv. Vojtěcha a sv. Anežky až po Františka Noska, gen. Eliáše, Pavla Tigrida nebo bezejmenné, kteří denně riskují život a zdraví pro druhé, obětavě druhým slouží, nebo vytvářejí hodnoty, které využívá celá společnost.

Svornost: Co v dnešní době chybí mladé generaci? Pochválil byste jí za něco?

Těžko říci. Není možné mluvit o všech, ale snad o nějakých trendech. Snad úcta k autoritám a ochota k oběti. Dát druhému něco ne ze svého nadbytku, ale něco, co pocítím jako ztrátu. Lidé po povodních nechtěli naše nepotřebné staré spotřebiče a obnošené šaty. Ty jsme si měli nechat my a jim dát naše peníze nebo koupit nové věci a sami si je odříci.
Zřejmě chybí i úcta k hodnotám, k lidské práci, k tomu, že všechno někdo musel vyrobit, že za vším je dřina a důvtip. Pak by snad nebylo tolik vandalů, mezi něž považuji také každého, kdo na zem hodí nedopalek, papírek nebo neuklidí po svém psovi. Tam to začíná.
Také možná vědomí, že být mladý, zdravý a soběstačný, člověk nebude po celý život. Snad také pochopení, že svoboda není anarchie, že končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Že k ní patří i ohleduplnost a úcta.
Pochválit? Snad za to, že mnoho z těch, kteří mají možnost se uplatnit lépe v zahraničí, zůstávají u nás, nebo se vrací zpět domů, i když je to „do horšího“. Také musím říci, že se mnozí začínají vracet ke kořenům a přemýšlejí o budoucnosti nejen té své, ale celé země a světa. Určitě jsou otevřenější.

Svornost: Naše společnost žije již 21 let v demokracii. Myslíte si, zde máme skutečnou svobodu a právní stát?

Svobodu relativně máme, i když jsou neustále útoky ji omezovat. Osobně mi vadí, že politická korektnost již zachází dále, než je rozumné. Právní stát rozhodně nemáme. Vymahatelnost práva v této zemi je nízká, korupce vysoká a nepořádek je snad čím dál horší. Stav našeho soudnictví není dobrý. Zvažujeme iniciovat zavedení porot a volbu soudců.

Svornost: Neobáváte se, že za několik desítek let našemu národu nezůstanou žádní hrdinové, kteří by bránili svobodu a nezávislost naší vlasti a náš národ se opět dostane do područí nějaké totalitní vlády?

To je vždycky možné a historie ukazuje, že tyto snahy v budoucnosti budou s pravděpodobností hraničící s jistotou. Věřím však, že se vždy najdou lidé, kteří by si mohli spokojeně žít a starat se sami o sebe, ale budou svoje pohodlí a třeba i život riskovat pro druhé.

Svornost: Co si myslíte o strašáku naší civilizace – islámu? Je to opravdová hrozba anebo se toto téma jen přeceňuje?

Hrozbou je radikální islám. Ten cítím jako obrovské nebezpečí. Je to ale dáno také tím, že sami opouštíme kořeny vlastní civilizace, relativizujeme hodnoty ověřené staletími a tisíciletími a jsme pak zranitelní. Co je dnešní civilizace? Hedónismus, konzumní společnost, růst HDP, rozrušování a zesměšnění hranic normality? Pokud nebudeme mít dost dětí, přijdou sem jiní. Někteří přátelští někteří nepřátelští. Demografický vývoj národa nikoho nezajímá. Co nás čeká, jestliže se za posledních dvacet let narodilo o 1 milion dětí méně, než je pro zdravý demografický vývoj nutné? Vymřeme, nebo nás pohltí ti, pro které dítě není „sociální problém“.

Svornost: Jak vnímáte postavení ČR v rámci Evropské unie?

Domnívám se, že současná politická reprezentace je obrovsky pokrytecká. Pokud se něco podaří, pak to je zásluha našich politiků a úřadů, když se udělá chyba nebo pitomost, pak za to může Brusel. Žádný „zlý Brusel“ neexistuje. Evropská unie bude taková, jakou si ji uděláme. Pokud naši politici na EU kašlou, pak za nás budou rozhodovat jiní. Pokud budeme aktivní, mnohé ovlivníme. Nebojím se, že by EU zničila národ nebo naši identitu. To můžeme udělat my sami i bez EU.  Bojím se pasivity, nihilismu a hledání obětního beránka a nepřítele v EU. Skutečným problémem je naše pokrytectví, nedostatek sebevědomí, byrokracie a lenost udělat něco pro tuto zemi. V současné době ekonomicky EU nemá příliš alternativ. Nutné je však v EU i v ČR výrazně omezit byrokracii a všelijaké nesmyslné a předražené hlouposti. Co je však třeba jasně zdůraznit, hlavní je ideové zakotvení EU. To má podle mého přesvědčení zůstat na skutečných hodnotách a principech, které stojí na třech pilířích: křesťansko-židovská morálka a etika, římské právo a řecká vzdělanost a filozofie. Řekneme-li, že náš model společnosti bude v Evropě rovnocenný s jinými, které přicházejí odjinud, a že se musíme my těm druhým přizpůsobit, pak říkám jasně NE – my jsme tady doma! Pokud s námi chcete žít, pak jste vítání, ale respektujte naše pravidla. Jinak sem nechoďte. Tolerance, svoboda a spravedlnost jsou základními hodnotami, které vyznáváme. Nesmějí však být brány jako naše slabost. Když toleranci – tak oboustrannou, když svobodu – tak ve všem, když spravedlnost – tak pro všechny. Rozhodně nehodlám přestat jíst vepřové a pít pivo, abych někoho neurazil. Pokud to někomu vadí, ať mě toleruje, nebo ať jde pryč. Já jsem tady doma, on je na návštěvě. Takovou EU mít můžeme. Pokud pro to něco uděláme. Jsem přesvědčen, že když nebudeme bojovat proti EU, ale proti pitomým nápadům a sebevražedným trendům v ní, pak je to výhodné i pro naši budoucnost. Tlaku z jihu i východu budeme lépe čelit společně. Jen se musíme dohodnout, že máme společné priority, hodnoty a zájmy.

Děkujeme panu předsedovi za rozhovor a přejeme mu hodně úspěchů v osobním i profesním životě. Za Svornost rozhovor připravil David Kohut.