Stejně jako naši kamarádi z východních Čech, kteří začátkem letošního července navštívili památný Sion, jsme i my Západočeši využili pozvání místních Svorných a udělali si hezký sobotní výlet. I přes značnou vzdálenost z Plzně vyrazilo plně obsazené vozidlo a jen díky okolnostem nás nebylo více. Z původně plánované víkendové akce se kvůli dalším povinnostem výletníků stala jednodenní procházka, ale to nic neubralo na příjemných okamžicích prosluněného babího léta. Při cestě do Kolína jsme si naplánovali návštěvu památníku na Vítkově, o tom však na jiném místě.
Kolem druhé hodiny jsme přijeli na místo srazu, do obce Malešova,kterou zná každý správný český vlastenec jako dějiště bitvy, ve které v roce 1424 porazili orebité Jana Žižky vojska pražanů.
Po nezbytném přivítání na zahrádce místní restaurace jsme se vydali vstříc cíli naší cesty, samotnému hradu Sion. Při procházce jsme diskutovali nad tématy, které v současnosti zajímají i širokou veřejnost – nepokoje na severu Čech, zákaz KSČM, otázku bratří Mašínů, důchodovou reformu, korupci aj. Cesta nám díky živému hovoru utekla jako voda. Před vlastním výstupem na vrchol jsme samozřejmě nemohli vynechat možnost vyfotit se na skále před Roháčovým reliéfem, které pro některé členy výpravy znamenalo značně sebezapření. Nutno přiznat, že mokrá skála lehce poprášená mokrým jehličím vytvářela směs velmi kluzkou a zákeřnou …
Hrad se rozkládá na skále poblíž obce Chlístovice. Jeho historie již byla na našich již zmíněna v článku k předchozí návštěvě, osud hradu ani jeho zakladatele proto není potřeba znovu připomínat, snad jen pár zajímavostí na okraj. Na první pohled zaujme trojúhelníkový půdorys (který částečně kopíruje původní slovanské hradiště) s východní stranou nechráněnou terénními překážkami. Z tohoto lze usuzovat, že hrad měl sloužit spíš jako správní centrum než jako pevnost. K tomu přispívá i absence kamenných věží, které měly ve středověké fortifikaci významnou roli. Zároveň ale pozorného návštěvníka zaujme, ve své době inovativní, dělostřelecká bašta, chránící jižní stranu hradu. Lze tak usuzovat, že hrad byl dostavován narychlo a neúplně.
Po prohlídce hradu jsme zamířili zpět do Malešova. I během zpáteční cesty se opět živě diskutovalo a témata jistě obohatila všechny přítomné. V Malešově jsme se rozloučili s kamarády a vyrazili do Plzně. Děkujeme místním za milé pozvání a těšíme se na další akce.
Milan Kalabza
