Tři králové

Jistě existuje osobnost, kterou obdivujete. Je to Karel IV.? Jan Hus? Masaryk? Dobře, a co „tři králové“? Ale ne ti bibličtí, řeč bude o nejvýznamnějších osobnostech národního nekomunistického odboje za II. světové války. Chcete-li se něco dozvědět o trojici Balabán, Mašín, Morávek, čtěte dál a snad oceníte neuvěřitelné nasazení a odvahu, která se dnes už nevidí.

Líčení životních příběhů této trojice by vydalo na romány, zde tedy jen ve zkratce. Všichni byli armádními střelci, původně vojáky z povolání. Na podzim roku 1938 se odmítli podrobit německému vpádu a přešli do ilegality. Byli členy organizace Obrana národa. Ačkoliv se o nich hovoří obvykle jako o trojici, mnohokrát v životě se nesetkali, už kvůli utajení, neboť po nich od roku 1941 pátralo celé Gestapo. Na jejich hlavy byly vypsány statisícové odměny (dnes by to znamenalo desítky milionů) a ani několikanásobná přesila pro ně nebyla nepřekonatelná. Následuje popis nejkrkolomnějších činů.

Podplukovník Josef Balabán organizoval většinu záškodnických akcí, neboť vždy zachovával ledový klid a rozvahu. Byl prakticky mozkem celé první fáze odboje. Paradoxně, prokazatelně největší hrdinství prokázal při věznění, kdy byl půl roku vyslýchán, nepodal však Gestapu žádné významné informace. Naopak je často svedl ze správné stopy. Popraven zastřelením 3. 10. 1941.

Podplukovník Josef Mašín, otec známých bratří Mašínů, byl povahou opakem Balabána, vznětlivý, unáhlený, ale oddaný vlasti. Hrdina z bitvy u Zborova, neúspěšný při pokusu podminovat kasárny přicházejícím Němcům v roce 1938. Neuvěřitelnou pohotovost a rozvahu zachoval, když Gestapo obklíčilo byt v pražské ulici Pod Terebkou, odkud se právě ilegálně vysílalo do Londýna. Přítomen byl i Morávek, telegrafista Peltán a veškeré šifrovací knihy, jejichž nalezení by způsobilo smrt stovkám osob. Když Gestapo zazvonilo, Mašín zavelel zbývajícím dvěma k ústupu a sám, aby na sebe strhl pozornost, šel otevřít! Okamžitě mu bylo jasné, že neunikne, dveře za sebou zavřel a začal střílet. Utrpěl průstřel břicha, když se ho snažili stáhnout se schodů, museli mu zlomit obě ruce, jak se bránil. Gestapo jen tušilo, koho lapilo (Mašín měl u sebe doklady na několik různých jmen), ale on nic neprozradil. Po několika dnech surovostí jen údajně náhle vstal a pronesl: „Jsem důstojník československé armády. Přísahal jsem věrnost vlasti.“ Po dalším roce vyslýchání (!!!) a vyhrožování smrtí synů a manželky promluvil zubožený znovu: „Ano, jsem podplukovník Mašín.“ Popraven zastřelením 30. 6. 1942.

Štábní kapitán Václav Morávek byl nejmladší, jediný nepadl Gestapu do rukou. Díky Mašínovi se zachránil v ulici Pod Terebkou tím, že sjel asi 15 metrů z okna po anténě, pohmoždil si paty a uřízl malíček, který prý s klidem na toaletě spláchl. Zradou byla vyzrazena jeho důležitá schůzka v Dejvicích na první jarní den roku 1942. Jeho přítel a švagr byl obklíčen, ale o Morávkovi nevěděli. On ovšem začal střílet a údajně vystřílel přes sto nábojů a jako další výborný střelec více než dvanáctkrát trefil (zkuste si střílet v běhu…). Když na několik vteřin střelba ustala, vyrazili za ním „černé kabáty“ jako o překot. Vtom zazněl výstřel poslední.

„Lepší jest čestná smrt než život otroka.“ (Josef Mašín)

pplk. Josef Balabán
(*5.června 1894, Obora u Dobříš  – 22. dubna 1941 zatčen – 3.listopadu v Praze popraven zastřelením

• charakteristické: oplýval typickým anglickým klidem, zároveň se často choval jaksi vznešeně a nepřístupně
• za I. světové války byl po dodatečném odvodu vříjnu 1914 vBenešově zařazen do 21. pěšího pluku
• po krátkém výcviku odvelen na ruskou frontu, kde byl 3.4.1915 zajat
• 3 roky u 1. lehkého dělostřeleckého pluku vRusku, do vlasti se vrátil až vdubnu 1920
• vyznamenání: Kříž sv. Jiří IV. stupně, Spojenecká medaile, Revoluční medaile, Československý válečný kříž
• ve vojenské službě už zůstal jako důstojník z povolání

pplk. Josef Mašín
(*28.června 1896, Lošany, okr.Kolín  – 13. května 1941 zatčen – 30.června v Praze popraven zastřelením)

• charakteristické: vznětlivý, silný cit pro rodinu, silný vztah k půdě
• manželka Zdena, synové Ctirad a Josef
• hrdina na ruské frontě I. světové války, zejména vbitvě u Zborova; skvělá výzvědná činnost;
• bezpočet vyznamenání za statečnost

škpt. Václav Morávek
(*8.srpna 1904, Kolín  – 21. března 1942 v Praze v obklíčení sebevražda zastřelením)

• absolvent vojenské akademie v Hranicích
• 1925 až 1938 velitelem remontní baterie olomouckých kanonýrů
• armádní mistr ve střelbě z malorážky
• chtěl odejít do ciziny přes polského konzula vOstravě, jak to učinila řada profesionálních vojáků, zejména letců, ale nevyšlo to
• na začátku války se stal obchodním cestujícím – organizoval tak odbojovou činnost po celém území republiky