Státotvornost sudetských Němců

Přehled údálostí vypovídající, kterak se naši němečtí spoluobčané snažili „budovat“ náš společný stát

28.10.1918 – Vznikl samostatný československý stát.

29.10. 1918 – Němečtí poslanci z Čech se usnesli vydělit ze severního pohraničí Čech provincii Deutschböhmen a začlenit ji jako autonomní jednotku do příštího (budoucího) Německého Rakouska. Provizorní vládu vedl R. Pacher a po něm R. Lodgmann von Auen.

30.10.1918  – Sudetoněmecký poslanec R. Lodgmann von Auen jednal s národním výborem, který chtěl získat německé politiky ke spolupráci na vytvoření čsl. státu. Lodgmann tuto spolupráci odmítl; také poslanec J. Seliger reagoval 4.11. při jednání v Praze na tuto nabídku záporně.

- Němečtí poslanci z Moravy a ze Slovenska v čele s R. Freisslerem prohlásili utvoření severomoravské provincie Sudetenland a její připojení k Německému Rakousku.

3.11.1918 – Zástupci německého obyvatelstva na jižní Moravě proklamovali ustanovení provincie Deutschsüdmähren a její spojení s Německým Rakouskem. Sudetoněmecké separatistické pokusy poté pokračovali vyhlášením provincie Böhmerwaldgau v jižních Čechách.

29.11.1918 - České vojsko obsadilo Most. Zahájilo tak vojenskou likvidaci sudetoněmeckých provincií, které Německé Rakousko prohlásilo zákonem z 22.11. za svou državu (navíc ještě města Brno, Jihlavu a Olomouc). 14.12. byl obsazen Liberec, 16.12. Znojmo a 18.12. Opava.

- Francouzský ministr zahraničí Pichon vydal 19.12.1918 prohlášení, že ČSR má jako spojenecký stát právo podržet až do rozhodnutí mírové konference území v rámci historických hranic českých zemí.

4.3.1919  – Protičeské demonstrace německého obyvatelstva v pohraničí vedly ke srážce s českým vojskem. Bylo zabito 40 Němců a 2 Češi.

30.8.-3.9.1919 – Ustavující sjezd Deutsche socialdemokratische Arbeiterpartei – Německé sociálně demokratické strany dělnické. Převahu na něm získala pravice (sudetoněmečtí nacionalisté).

21.9.1919 -  Vznik Deutsche Nationalpartei (DNP), která se stala novou německou nacionalistickou stranou v ČSR

2.11.1919 – Založení Deutsche christlich-soziale Volkspartei – Německé křesťanskosociální strany lidové. Ta se později sloučila s Henleinovým SdP.

15.11.1919 – Konstituování Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP)- Německé národně socialistické strany dělnické na sjezdu v Duchcově. Jejím základem byla Deutsche Arbeiterpartei – Německá dělnická strana – založená 14.-15.8.1904 v Trutnově.

22.1.1920 – Ustavena německá agrární strana v ČSR, Bund der Landwirte – Svaz zemědělců. Později sloučena s Henleinovým SdP.

23.6.1920 – Zástupci DNSAP (Knirsch, Jung) se sešli v Salcburku s představiteli dalších nacistických stran z Německa (Hitler, Drexten) a z Rakouska (Riehl, Ertl) a dohodli se na společném velkoněmeckém programu.

15.11.1920 – Srážka mezi vojskem a německým obyvatelstvem v Chebu. Ve dnech 28.10. – 11.11. docházelo k podobným střetům v Teplicích. V odvetu zabral 16.11. Český herecký výbor Stavovské divadlo v Praze.

6.8.1921 – Národní shromáždění přijalo zákon „proti útisku a na ochranu svobody ve shromáždění“. Měl jím být potlačován „teror“sociální, národnostní a náboženský.

29.11.1922 – Německý parlamentní svaz se rozpadl. Vystoupily z něho DNP a DNSAP, které už 24.6. uzavřely „Bojové společenství“. Ostatní strany si daly název pracovní společenství.

6.3.1923 – Národní shromáždění přijalo „zákon na ochranu republiky“.

5.-16.10.1925 Locarnská konference oslabila mezinárodní postavení ČSR. Německo odmítlo uzavřít s ČSR garanční smlouvu (podepsalo ji s Francií a Belgií) a přistoupilo jen na smlouvu arbitrážní (podobně jako s Polskem).

3.2.1926 – Vydání jazykového nařízení doplňující a upravující jazykový zákon (z 29.2.1920). Za státní jazyk byl prohlášen „jazyk československý“, jazyk menšin mohl být ve styku s úřady používán tam kde, kde alespoň 20% obyvatel soudního okresu patřilo k menšině.

29.2.1932 – Ministerstvo vnitra zakázalo činnost spolku Volkssport, který byl součástí DNSAP. 25.5. podalo státní zastupitelství žalobu, vinící jeho funkcionáře z protistátních styků.

24.9.1932 – Krajský soud v Brně vynesl rozsudek nad funkcionáři organizace Volkssport. Byly prokázány jejich protistátní styky s organizacemi hitlerovské NSDAP v Německu, které směrovali proti celistvosti a bezpečnosti ČSR. Na základě rozsudku vydala poslanecká sněmovna 23.2.1933 k soudnímu stíhání poslance DNSAP R.Junga, H.Krebse, R.Kaspera a L.Schuberta.

1.2.1933 – Předseda DNSAP R.Jung odmítl v parlamentním projevu loajalitu vůči ČSR a uvítal uchopení moci v Německu nacisty.