Den válečných veteránů v Plzni – 11. listopadu 2011

den-veteranu-2011_13V pátek 11. 11. 2011 tomu bylo právě 93 let od ukončení první světové války. Tehdy v 11 hodin podepsalo Německo příměří v Compiègne a tím skončila 1. světová válka. V tento den si v zahraničí i u nás připomínáme památku padlých jako Den válečných veteránů. Samozřejmě je velký rozdíl v úrovni jak tyto pietní akty probíhají v zahraničí či u nás. V Kanadě a Francii je tento den dokonce státním svátkem, ve Velké Británii se vzpomínky účastní členové královské rodiny. U nás se u pomníků sejde bohužel jen hrstka bývalých válečných veteránů a pár nadšenců z různých klubů vojenské historie. Ovšem jak v zahraničí, tak i u nás si přítomní na důkaz úcty připínají vlčí mák do klop. Tento symbol má původ v básni „Na flanderských polích“ od Johna McCrae, který si hrůzy války prožil jako polní chirurg.

Členové Svornosti se pravidelně již léta účastní této akce, probíhající u památníku čs. legionářům v plzeňském parku na Homolce. Jednak jako diváci, jednak v rámci KVH 33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“ jako čestná stráž. Proběhlo několik proslovů připomínající původ a význam tohoto ´neúředního´ svátku, dále byly dekorování zasloužilí veteráni a pracovníci obce. Oceněni byli z rukou místopředsedy ČsOL Jindřicha Sitty a předsedy jednoty Plzeň Ivana Čiliaka i naši členové, kteří již léta s podobnými akcemi vypomáhají. Celý vzpomínkový akt byl ukončen státní hymnou.

(cw)


Rubrika Akce, Kraje, Plzeňský, společenské | Zanechat komentář

Anketa: 17. listopad v očích studentů vysoké školy

17-11_logoDnes je 17. listopadu 2011. Přesně před 72 lety nacisté zavřeli všechny české vysoké školy, devět studentských představitelů popravili a více než 1000 studentů uvěznili v koncentračních táborech. A přesně před 22 lety začala revoluce, která výrazně zasáhla náš středoevropský region a ukončila vládu jedné strany.

Obě tyto události se týkali především studentstva, proto mne zajímal názor jak 17. listopad vnímají právě současní studenti vysokých škol, konkrétně jsem se zajímal o názor studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Byly položeny dvě otázky:

1) Jak vnímáš události v listopadu 1939 a 1989?
2) Co pro tebe znamená 17. listopad dnes?

Jak na ně bylo odpovídáno, můžete shlédnout níže.

 

Tomáš S. (rok narození: 1989)

1) Listopad 39 je pro mne samozřejmě tragickou událostí, stejně jako celý rok 39. Dokazuje jak je pro totalitní režim nebezpečný inteligentní a vzdělaný člověk a jak je nutné si takového člověka podrobit. Lidé, kteří byli ochotni se takto vzepřít mají mojí hlubokou úctu.

Listopad 89 vnímám dosti kontroverzně. Na jednu stranu došlo k určitému posunu k demokracii, na stranu druhou, díky chybám v tomto období, je dnes situace v našem státě taková jaká je. Bohužel se v této době nenašlo dostatek čestných a vlastenecky založených politiků, kteří by byli opravdu ochotni udělat maximum pro co největší demokratizaci.

2) Dnešní 17. listopad je pro mne den jako každý jiný, ovšem má vzpomínka patří všem obětem, jak režimu nacistického tak komunistického.

 

Eva Š. (rok n.: 1991)

1) Obě data vnímám jako důležité mezníky dějin českého národa, avšak každé trochu jinak. Události v roce 1939 mám zafixované především jako velkou odvahu studentstva a odpornou akci nacistických bezpečnostních složek, které bohužel přemohly jakoukoli demokracii a zvítězily. Naopak události v roce 1989 vnímám na počátku jako opět hrozivé, ale s dobrým koncem, kdy demokracie zvítězila nad totalitou.

2) Tento den pro mě znamená okamžik, kdy bychom měli vzpomenout na události doby minulé a obdivovat odvážné lidi, kteří neváhali nasadit život pro demokratický stát.

 

David K. (rok n.: 1989)

1) Abych řekl pravdu, tak na listopad 1939 vždy zapomenu a vzpomenu si jen na ten z roku 1989, i když je mezi nimi silné pouto. Události, jak z roku 1939, tak z roku 1989, každopádně vnímám jako sílu studentů postavit se utlačování a bezpráví.

2) Dnes pro mě 17. listopad znamená symbol naděje a boje za svobodu. 17. listopad je podle mě důkaz, že je možné se vymanit z diktatury a získat zpět onu svobodu.

 

Aleš Pa. (rok n.: 1991)

1) 17.11.1939: Z hodin dějepisu vím, co se přibližně odehrávalo a muselo to být opravdu hrozné (mám na mysli odvlečení studentů a učitelů z VŠ do koncentračních táborů). Nedokážu si představit, že by se něco takového událo v dnešní době.

17.11.1989: Začátek převratu vnímám jako ukončení režimu, který už tady byl nežádoucím. Proti studentům naposledy zasáhly bezpečnostní složky KSČ. Od této chvíle se už pomalu začíná formovat nový systém.

2) Ačkoliv je to svátek boje za demokracii, tak vždy si spíše vzpomenu na listopad 1939 a s tím v souvislosti na druhou světovou válku. Protože jenom tento den pro mě nepředstavuje boj za demokracii, ale celý konec roku 1989.

 

Ivo K. (rok n.: 1988)

1) Obě tyto události vnímám zcela odlišně. V roce 1939 šlo o protest proti německé okupaci, za což byly následně někteří z účastníků popraveni. Na toto se již bohužel zapomíná a bylo to zcela přetočeno pouze na události z roku 89. V roce 1989 účastníkům demonstrací hrozilo maximálně pár ran do zad pendrekem, čehož si byli plně vědomi, proto si mohli dovolit dělat větší ramena, tím spíš že mnozí věděli že jde o akci posvěcenou STB.

2) Dnes už to pro mě krom volného dne a tichého připomenutí událostí z roku 39 naprosto přehlušených mediální masáží z roku 89 mnoho neznamená. Bohužel tím spíš když pokaždé v televizi zazní chvástání pravdoláskařů a aktérů privatizace, jak bylo dobré toto datum kvůli roku 89 zavést jako státní svátek.

 

Petr K. (rok n.: 1988)

1) 1939: čeští studenti ukázali, že se nehodlají smířit s okupací.

1989: odpor československého národa proti komunismu. Myšlenka byla správná ale lidi kteří se dostali k moci byli naprosto neschopní opilci, kteří se vyznali akorát v hrozné muzice nebo špatném divadle. Začátek konce prosperujících podniků, které za pár peněz tito komedianti v čele s ochlastou Havlem prodali cizákům a spekulantům.

2) Den volna, kdy bychom si měli připomínat především oběti z roku 1939, zamyslet se nad zlem, které ho způsobilo a slíbit si, že nic takového v naší době nedopustíme.

 

Jak si můžete všimnout, události roků 1939 a 1989 nejsou pro dnešní vysokoškoláky jen daty v historii, ale stále jsou to témata k zamyšlení. A tak to má být.

Nežijeme v jednoduché době, určitě je mnoho nedobrých věcí, na jejichž zlepšení bychom měli všichni intenzivně pracovat. Nezapomínejme ovšem, že přestože dnešní doba není růžová, nedá se porovnat s obdobím před rokem 1989 a už vůbec ne s událostmi roku 1939. Nesmíme na tyto roky zapomínat, musíme i dnes usilovat o onu opravdovou demokracii, demokracii kde si budou před zákonem všichni rovni, nejen ti „rovnější“.

 

Zpracoval: Aleš Procházka

Rubrika Blog, názory | Zanechat komentář

Den válečných veteránů v Písku – 10. a 11. listopadu 2011

10.11._Vlajky u Melegnanskeho pomnikuDen válečných veteránů, někomu toto slovní spojení mnoho neřekne, někdo si vzpomene na významný den v kalendáři, ale jiní ho aktivně prožívají, jako například jihočeská Svornost.

10. a 11. listopadu jsme se jako partneři projektu „Město Písek, nejen pětačtyřicátý“ zúčastnili akcí spojených s významným mezinárodním svátkem – Dnem válečných veteránů.

Již 10.listopadu jsme zahájili vzpomínku na padlé vojáky okruhem po památnících ležících na území města Písku. Prvním a zahajovacím místem byl pomník padlým u Melegnana a Solferina, který připomíná smrt 872 vojáků píseckého 11. pěšího pluku, kteří statečně bojovali a padli v severní Itálii v bitvách u Melegnana (8. června 1859) a u Solferina (24. června 1859). V pořadí druhou zastávkou byla Mariánská kaplička, která upomíná bitvu mezi rakouskými a francouzskými vojáky, která se v Písku udála v roce 1741 za války o rakouské dědictví. Předposledním zastavením se stal pomník obětí 1. světové války na bývalém hřbitově u Nejsvětější Trojice. A nakonec putování bylo zakončeno u památníku letců RAF, našich rodáků z Písecka.

V pátek 11.listopadu od 11 hodin proběhl na vojenském hřbitově tradiční vzpomínkový akt k uctění památky padlých, nejen v 1. světové válce. Na místo konání jsme přijeli krátce před jedenáctou, na místě již bylo pár lidí, veteráni z Českého svazu bojovníku za svobodu, zástupci armády, policie, děti z Píseckých základních škol a další hosté. Po odbytí 11:00 jsme se již řadili v zástupu k pomníku klečícího Génia, který je věnován 28. střeleckému pluku a všem padlým ve světové válce 1914-1918 bývalého prácheňského kraje. Po přednesu básně „Na polích flanderských“ od Johna McCrae, proslovu a modlitbě za mrtvé již všichni hosté položili květiny a svíčky. Svornost jižní Čechy společně s přáteli z Buddies Písek uctili padlé věncem.

K tomuto pietním aktu proběhla ještě vzpomínka na gen. Josefa Bílého, jež svá studentská léta trávil právě v Písku.

Někteří z nás se poté ještě účastnili slavnostního oběda s veterány a významnými občany města Písku, který se vedl v přátelském a vzpomínkovém duchu na ty jež s námi již být nemohli.

Tímto byly vzpomínkové akce na padlé, i celý Den veteránů, úspěšně zakončeny. A my se těšíme za rok na viděnou!

Autor: Aleš Procházka
Foto: AP, P. Král, E. Veselá


Rubrika Akce, Jihočeský, Kraje, společenské | Zanechat komentář

Stanoviska k vybraným tématům

logo SvornostiStanoviska občanského sdružení Svornost k různým tématům ať již politického, kulturního či společenského významu, tak jak byla přijata na 5. sněmu našeho sdružení, který proběhl 5. listopadu 2011 v Brně.

Vymezení vůči totalitaristickým ideologiím

Vymezujeme se vůči všem extrémistickým idejím – obzvláště těm, které v novodobých dějinách českého státu způsobily mnoho utrpení příslušníkům českého národa (nacismus a komunismus). Nepodporujeme dále fašistickou a marxistickou ideologii založenou na nenávisti a bezpráví. Jsme pro demokratickou společnost, kde mají všichni občané stejná práva a povinnosti.

Odpor k EU a přijetí eura

Máme odmítavý postoj k členství naší země v Evropské unii. EU považujeme za přebujelý byrokratický aparát, kde nevládnou demokratické mechanismy a kde nikým nevolení úředníci postupně omezují národní suverenitu jednotlivých členských států. Jsme pro vystoupení ČR ze struktur EU anebo její přeměnu v unii národních států založenou jen na ekonomické spolupráci, bez centrálních regulačních nařízení. Odmítáme přistoupení ČR k evropské měnové unii – jsme proti přijetí eura.

Podpora jaderné energetiky

Podporujeme jadernou energii jako klíčový prvek české energetické nezávislosti a soběstačnosti. Navrhujeme, aby naše země využívala dostupné zdroje energie, tak aby byly využitelné i do budoucna a odmítáme neekonomické a pseudoekologické řešení (fotovoltalické elektrárny na zemědělské půdě, aj).

Svornost a politické strany

Svornost není a současně ani nechce být spojována s jakýmkoliv politických uskupením, stranou či hnutím.

Husitství

Husitství vnímáme jako jednu z nejvýznamnějších epoch naší historie. Národní i náboženský rozměr jejich boje za pravdu měl nezastupitelný význam při genezi moderního českého národa. Odkaz husitství byl základním stavebním kamenem obrozeneckých snah, existence československých legií a byl jedním ze základních ideových prvků první Československé republiky.

Odsun a nároky sudetských Němců

Odsun německých obyvatel po skončení 2. světové války považujeme za logický a nutný krok, který do budoucna odstranil trvalou hrozbu pro jednotu našeho státu a zvýšil stabilitu celé střední Evropy. Tento odsun byl důsledkem aktivní podpory drtivé většiny sudetských Němců pro agresivní politiku nacistického Německa namířené proti samotné existenci Československé republiky. Odmítáme jakékoliv nároky sudetských Němců minulé, současné i budoucí.

Multikulturalismus

Odmítáme multikultaralismus, jako nástroj globalizace. Každý národ si na svém historickém území zaslouží ochranu a prostor pro nezávislý rozvoj své vlastní svébytné hmotné i duchovní kultury. Národní identitu není možné nahradit celosvětově unifikovanou eklektickou směsí bez vnitřního rozměru.

Slovanská vzájemnost

Respektujeme a ctíme naše slovanské kořeny, podporujeme myšlenky slovanské vzájemnosti, jako svobodné a demokratické spolupráce všech slovanských národů na principu rovnosti a přátelství.

Odkaz první republiky

Vážíme si odkazu prezidentů TGM a E. Beneše. Jako i M. R. Štefánika, který se zasloužil o propagaci myšlenek jednotného Československa ve slovenském národě. Vyzdvihujeme  oběti, kterou přinesli pro svůj stát. Jdeme ruku v ruce s tradicí legionářů a vážíme si nasazení jejich životů. Dále si vážíme odvahy a pracovitosti všech lidí, kteří se zasloužili o budování svobodného a demokratického státu v průběhu let 1918-1938

Imigrace

Vítáme všechny zahraniční turisty a cizince přijíždějící se podívat do naší vlasti. Požadujeme však nekompromisní postoj vůči všem, kteří svoji návštěvu spojují s trestnou činností a vůči všem osobám pohybujícím se na našem území neoprávněně. Požadujeme jejich okamžité zajištění a jejich následné vyhoštění na jejich náklady, nebo na náklady zemí jejich původu. Požadujeme vízovou povinnost pro cizince z oblastí mezinárodního napětí. Stejný postup požadujeme i u osob, které se neoprávněně vydávají za zahraniční uprchlíky. Jsme proti přijímání ekonomických uprchlíků a pro zpřísnění kritérií pro uprchlíky politické. Občanství ČR bychom měli považovat za poctu, proto nesmí být udělováno každému. Nabývání a pozbývání státního občanství ČR nesmí být pouze formalitou.

Pozitivní diskriminace

Jsme proti falešnému rovnostářství a pozitivní diskriminaci. Odmítáme nevládní nátlakové spolky, které si osobují právo určovat dobré a špatné a rozhodovat, kdo je před zákonem rovnější.

Rubrika naše stanoviska | 2 komentáře

CVVM – Názory české veřejnosti na situaci ve Šluknovském výběžku – listopad 2011

cvvmV říjnu 2011 byly do výzkumu Naše společnost zaráženy otázky mapující názory lidí na situaci ve Šluknovském výběžku. Jedna z otázek byla zaměřená na to, jak závažný problém situace na Šluknovsku představuje. Další zjišťovala mínění občanů o dosavadním jednání vybraných aktéru v této věci.

To, zda situace ve Šluknovském výběžku představuje pro občany problém, bylo zkoumáno ve třech rovinách: jednak problematičnost pro českou společnost, pro region Šluknovska a tamní obyvatele a pro respondenta osobně. Situace na Šluknovsku je viděna jako jednoznačně problematická pro daný region a místní obyvatele (91 % to považuje za velmi vážný nebo dosti vážný problém, přičemž krajní variantu volí 66 %). Jako poměrně problematická je tato situace považována i pro celou českou společnost (83 % ji označilo za velmi vážný nebo dosti vážný problém, krajní variantu jmenovalo 41 %). Již méně to lidé vnímají jako svůj osobní problém: v tomto případě závažnost jmenuje necelá třetina obyvatel (31 %), naopak více než třetina (37 %) to považuje za málo vážný problém a pro pětinu (21 %) to osobně žádný problém nepředstavuje (viz graf 1).

Graf 1. Představuje situace ve Šluknovském výběžku problém

CVVM_sluknovsko-g1_2011

Znění otázky: „Představuje podle Vás současná situace ve Šluknovském výběžku problém a) pro českou společnost, b) pro region Šluknovska a tamní obyvatele, c) pro Vás osobně.“ Varianty odpovědí: velmi vážný problém, dosti vážný problém, málo vážný problém, vůbec to není problém.

Názory na problematičnost situace ve Šluknovském výběžku jsou poměrně univerzální. Pouze při posuzování české společnosti jako celku, a také regionu Šluknovska mladí lidé ve veku 15 – 19 let o něco častěji neumějí zaujmout postoj. O situaci na Šluknovsku jako o osobním problému se častěji zmiňují lidé z Libereckého, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Další otázka se věnovala dosavadnímu jednání vybraných aktéru v souvislosti se situací na Šluknovsku. Do této baterie byly zaráženy různé typy aktérů, kteří mají velmi odlišný vliv na danou situaci. V jedné skupině se nachází instituce a orgány státu a veřejné správy, do druhé lze zařadit obyvatele dané oblasti, další tvoří uskupení občanské společnosti a zcela samostatně stojí média.

Z institucí a orgánu státu a veřejné správy je poměrně kladně vnímáno jednání policie ČR (51 % kladných odpovědí), pozitivní hodnocení převažuje také u obcí a starostů (43 %). Naopak činnost kraje a jeho představitelů je vnímaná spíše záporně, podobně jako i činnost vlády. Poměrně specifická je situace u Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Agentury pro sociální začleňování, u kterých sice převládá záporné hodnocení, avšak velká část veřejnosti (37 %, resp. 45 %) se zároveň k jednání těchto institucí neumí vyjádřit.

Pokud srovnáme postoje veřejnosti k jednání obyvatel Šluknovského výběžku, je vidět, že poměrně kladně je vnímáno většinové obyvatelstvo, zatímco k sociálně vyloučeným občanům panuje v zásadě velký odstup.

Další skupinu aktérů tvoří ti, kteří nějakým způsobem vycházejí z aktivit občanů, i když každý z těchto aktéru jiným, odlišným způsobem. V případě krajně pravicových organizací necelá třetina občanů neumí jejich aktivitu ve vztahu ke Šluknovsku posoudit. U těch, kteří názor vyjádřit umí, poměrně značně převažuje negativní hodnocení (48 %) nad kladným (17 %). Také vnímání činnosti neziskových organizací je charakterizováno velkým, téměř dvoutřetinovým podílem těch, kteří nevyjadřují ani kladný ani záporný postoj – dosavadní činnost neumí zhodnotit více než dvě pětiny obyvatel ČR (44 %) a další pětina si myslí, že tyto organizace na vzniklou situaci nemají žádný vliv. Dosavadní role médií není hodnocena jednoznačně – 37 % občanů ji vnímá kladně, 41 % záporně.

Graf 2. Hodnocení dosavadního jednání jednotlivých aktéru

CVVM_sluknovsko-g2_2011

Znění otázky: „Jak byste hodnotil dosavadní jednání jednotlivých aktéru v této otázce? a) Vláda ČR, b) kraj a představitelé kraje, c) obec a její představitelé, starostové, d) policie ČR, e) Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, f) Agentura pro sociální začleňování, g) neziskové organizace, h) místní většinové obyvatelstvo, i) místní sociálně vyloučené obyvatelstvo, j) krajně pravicové organizace, k) média.“ Varianty odpovědí: rozhodne kladně, spíše kladně, spíše záporně, rozhodne záporně, nemá vliv.

 

Technické parametry
Výzkum: Naše společnost 2011, v11-10
Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.
Termín terénního šetření: 3. 10. – 10. 10. 2011
Výběr respondentu: Kvótní výběr
Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání
Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad
Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let
Počet dotázaných: 1052
Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem
Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník
Otázky: OB.51, OB.52
Zveřejněno dne: 9. listopadu 2011
Zpracovala: Paulína Tabery

Rubrika domácí, Informace | Zanechat komentář

Návštěva divadelní hry: Ekonomie dobra a zla – 2. listopadu 2011, Ostrava

ekonomie-dobra-zlaVěřte tomu, nebo ne, ale i v Ostravě jsou divadla! A není jich zde zrovna málo. Tentokrát jsme však na divadelní představení nešli do divadla, jak bývá zvykem, ale nyní se hrálo v prostorách ostravského výstaviště.

Představte si Ekonomiku. Pro mě je to nudný, nepříliš probádaný směr. A v životě by mě nenapadlo, že bych se u toho mohl smát. S novou divadelní hrou přichází na scénu Lukáš Hejlík, Alan Novotný a Tomáš Sedláček. Nevzali si jako předlohu Shakespeara, ani nic podobného, jak to pro divadlo bývá zvykem. Ale jako předlohu použili knihu Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka. Najednou během hodiny udělali na jevišti z ekonomie krásnou vědu, která sahá až do dávných dob naší historie. Na konci milého představení byl prostor pro diskuzi. O své názory, které jsou v celém světě velmi uznávané, se s námi podělil Tomáš Sedláček. Dnešní systém označil za tzv. růstovou demokracii. Je to vlastně typ demokracie, která aby fungovala, musí stále růst. A pokud neroste, tak systém krachuje – jako Řecko. Stejně tak pokud roste příliš rychle, také může zkrachovat – Irsko.

Také se mu podařilo přirovnat politické režimy k pití piva. Nabídl otázku – „Co se stane, když u stolu sedí tři lidé a před nimi jsou jen dvě piva“? Říká, že jedna možnost je piva si rozdělit (všichni se budou mít stejně – komunismus). Druhá možnost je vyhodit od stolu jednoho člověka. Například podle rasy, nebo pohlaví (utlačování menšiny – nacismus). No a třetí možnost? No ta je jednoduchá. Půjčíme si odněkud třetí pivo. Až je vypijeme a zase dostaneme dvě nové, opět si půjčíme třetí. No a tento poslední příklad přirovnal k dnešnímu systému – k růstové demokracii.

Celá přednáška byla velmi zajímavá i poučná a dozvěděli jsme se spoustu nových věcí.

Autor: Petr Langer

Rubrika Akce, Kraje, kulturní, Moravskoslezský | 1 komentář

Závěr vědomostní soutěže „Krásy naší vlasti“

cena pro vítěze: encyklopedie ČESKO A-ZSoutěž „Krásy naší vlasti“ byla podle plánu ukončena dnes 11. listopadu v 11 hodin, od vyhlášení 1. října jsme obdrželi přes 60 odpovědí.

Už v tuto chvíli je jasné, že nikdo ze soutěžících nedosáhl 100% úspěšnosti, i ti nejúspěšnější měli alespoň jednu chybnou odpověď.  Absolutním vítězem bez jediné chybičky byl pouze Milan Kalabza z Plzně, ale vzhledem k faktu, že je členem našeho sdružení a zejména, že předmět jeho profesního zaměření se soutěže úzce dotýká, nebyl do vyhodnocení zařazen. Tři účastníci se pokusili poslat po několika dnech své nové doplněné řešení, tyto druhé pokusy akceptovány nebyly – z jednoho emailu bylo možné zaslat pouze jednu odpověď od jedné osoby. Přijaty ani nebyly odpovědi od soutěžících, kteří nestihli zaslat své řešení do limitní 11 hodiny.

Velká většina účastníků (75%) byly ženy, projevily větší soutěživost. Tímto je třeba poděkovat portálu dámy.cz za velkou reklamu a propagaci. V průběhu soutěže jsme třikrát změnili pořadí některých obrázků, abychom trošku eliminovali „profesionální“ soutěžící, kteří jen kopírovali a zasílali odpovědi zpracované někým jiným, aniž by se na naši soutěž vůbec podívali.

Z hlediska zastoupení krajů jsou nejaktivnější soutěžící ze Zlínského kraje, těsně následované Plzeňským krajem a Prahou. Naopak v Královéhradeckém kraji a na Vysočině o naši soutěž zájem nebyl, škoda.

Co se týče odpovědí, největším oříškem bylo podle očekávání rekultivační jezero Medard u Sokolova, různých tipů bylo zasláno opravdu hodně – Lidice, Most, Milada aj. Jako chyták jsme připravili jadernou elektrárnu Dukovany, očekávali jsme, že dost soutěžících ji bude považovat za známější Temelín, nikdo se ovšem nenechal zmást. Co nás ovšem udivilo, byla záměna hradu Hazmburk za Bezděz, opravdu byla velmi častá.

Nejvyšší skóre získalo hned 5 soutěžících a to – Lenka Březinová, Praha; Karel Švejda, Praha; Daniela Petrtýlová, Praha; Hana Vovsíková, Sedlčany; Josef Barhoň, Třebnice – vítěz, který obdrží naši věcnou cenu, bude vylosován v nejbližší době.

Redakce

soutezici_podle_kraju

Rubrika Akce, kulturní | Zanechat komentář