U příležitosti 17. listopadu si dovolím reagovat na současnou kampaň Andreje Babiše, kterou masivně tlačí do všech médií a jeho cílem je zviditelnění sdružení ANO 2011 a příprava půdy pro vstup na politickou scénu. Né, že by tam už dost dlouhou dobu nebyl, ale po vzoru Víta Bárty usoudil, že je snadnější dostat se ke svým cílům přímou cestou namísto složitého uplácení (ekvivalentní slovo pro český lobing). A protože se pan Babiš vyzná, tak to pojal velmi osobitě – zaútočil na zkorumpovanou politickou reprezentaci našeho státu a vyzývá občany ke změně neblahých poměrů. Jeho argumentaci opravdu nelze nic vytknout – morální a ekonomický stav naší vlasti je skutečně špatný a z velké části je to způsobeno naší občanskou pasivitou a slepým delegováním věcí veřejných na politiky.

Zakopaný pes je v samotné osobě Andreje Babiše – vlastníka společnosti Agrofert, který se „pyšní“ nejen stranickou knížkou z dob rudé totality, ale i obviněním, že spolupracoval s StB. Pan Babiš po „revoluci“ začal úspěšně podnikat, tak jako většina tehdejších osvícených spolustraníků a veksláků, ale vsadil na jistotu – zemědělství a chemický průmysl. K tomu vždy usiloval o další strategické suroviny jako pohonné hmoty. Pokud jste motoristé, tak nezapomeňte, že minimálně 2 Kč z každého litru jdou do kapsy i panu Babišovi, který si uplatil politiky k povinnému přimíchávání biosložky do nafty a benzínu. Babišovo jméno a jeho společnost figurují u kauz kolem společností Čepro či Setuza. Přátelil se s politiky jako Ivan Langer či Stanislav Gross. Je spojován s vraždou mafiánského bosse Mrázka anebo ostrým konkurenčním bojem s Tomášem Pitrem. Někteří jeho obchodní partneři hovoří o zastrašování a nevybíravých praktikách, díky kterým ovládl většinu velkých potravinářských, zemědělských společností v zemi.

Andrej Babiš se v současné době projevuje jako upřímný, otevřený a odhodlaný bojovník proti korupci. Tvrdě se pustil do M. Topolánka a jeho vlády, když ho obvinil z největší míry korupce během let, kdy byl u moci. A nelze si nevšimnout, že si snaží udržet přízeň ČSSD a TOP09 – či alespoň je nechce ničím nahněvat. Pro mě je Babiš typickým zlodějem v obleku, který bude úspěšný v každém režimu, protože má místo páteře pružinu a žádná bažina pro něj nemá dostatek bláty, aby se v ní utopil. Po roce 1989 využívá předchozích kontaktů a znalostí – z komunisty se stal kapitalista. Ze zloděje policajt, který nyní křičí do světa, že nám tu vládnou zloději.

Bohužel lidí jako je Andrej Babiš není málo. Znáte například současného majitele uherskobrodské České zbrojovky Rudolfa Ovčářího? Jen těžko se dá uvěřit pravdivosti událostí, které přecházely a dále pokračovaly listopadu roku 1989. Rudá chobotnice se na krátkou dobu stáhla do ústraní, aby nabrala sílu a přeměnila stranickou moc v moc ekonomickou. Nyní je máme zpět v lesklé čisté zbroji a vírou, že mladí lidé si minulé nepamatují a starší lidé už zapomněli… A tak se naplňují slova písně Karla Kryle o tom, že nám tu vrah o morálce káže…

Já zde nechci mít českého Silvia Babišsconiho, který uplatní svůj ekonomický vliv na veřejné mínění a laciným populismem získá zástupy oprávněně rozhořčených občanů, kteří ztrácí víru v demokracii.

Vlastenectví jako aktivní občanský postoj a demokratické hodnoty jsou cestou z dnešního morálního marasmu, ale chce to v sobě najít odhodlání a sílu jít často proti proudu pasivity a rezignace, která je tak typická pro dnešní českou společnost. A zároveň nepodlehnout rychlým a líbivým receptům. 17. listopad je den, kdy bychom si měli uvědomit důležitost naší občanské aktivity. Nebát se, nekrást a zapojit se.

Autor: David Kohut