Po večeři se dávaly dárky, ale ty si v žádném případě nepředstavujte takové, jaké jsou dnes. Dárky měly symbolickou až magickou úlohu. Těžko říct, jak by se moderní člověk tvářil, kdyby pod stromečkem našel jablko nebo oříšek. Pro naše předky to ovšem mělo hluboký duchovní význam. Jablkem se obdarovanému přálo zdraví, síla a dlouhověkost, oříškem zase moudrost a zralost. Mezi další obvyklé dary patřil perník (radost, mládí), mládenci a dívky dostávali ozdoby, starší děti stříbrnou či zlatou minci, kterou si uschovaly většinou do svatby, dospělým se dávalo víno, vonné masti a oleje, purpurová látka, sušené ovoce atp.
A jak je to se stromkem, jmelím, smaženým kaprem a salátem, přáními k Vánocům? Tohle vše má s Vánoci našich předků pramálo společného. Vánoční stromek je původem německý a zřejmě měšťanský zvyk. Stromeček se k nám začal rozšiřovat až v polovině XIX. století a celospolečenského rozšíření se dočkal až počátkem XX. století. První veřejný vánoční stromek byl postaven v Plzni až roku 1925. Pravda ovšem je, že snad pro všechny se stal tím pravým symbolem Vánoc. Stejně jako jesličky i stromeček je možné různě dotvářet a zdobit dle národních tradic. Naše vánoční baňky jsou celosvětově uznávány a vyloženou českou specialitou má být věšení čokoládových figurek. Slaměné ozdoby zase mají být vlastní slovanskému světu.
Věšení jmelí je u nás ještě mladším zvykem než stromeček. Je zřejmě anglosaského původu. Pro Kelty a Germány bylo jmelí magickou či posvátnou bylinou.
Přání k Vánocům je taktéž velmi mladá tradice a opět cizí. První přání k Vánocům bylo posláno až roku 1841 v Edinburghu.
Mnozí lidé si myslí, že bramborový salát je tradiční vánoční jídlo. Všichni známe hospodyňky, které si uchovávají recept po babičce na ten zaručeně nejlepší salát. Ne, je to ta nejmladší tradice ze všech uváděných. Prvně byl u nás recept na kapra s bramborovým salátem otištěn v roce 1924 a rozšíření se dočkal až v padesátých letech v rámci plánovaného hospodářství (budou se chovat kapři) a trendu jednoduché kuchyně. Bohužel tato jednotvárnost je prezentována jako tradice, za kterou se může označit jen stěží. Podívejte se na pestrost 3tědrovečerní tabule u našich předků (i těch chudých) a na dnešní.
Co je vlastně podstatou tradičních Vánoc? Je to jednoduché, nezměnilo se to nikdy a snad se to ani nezmění. Jsou to svátky blaha, pokoje, radosti a sounáležitosti mezi lidmi. Vše ostatní jsou jen rekvizity.
Předchozí části: 1. část a 2. část.
Autor: Milan
Prameny:
Zíbert, Č: Hoj, ty Štědrý večere, Nakladatelství F. Šimáčka, 1910, Praha (elektronická podoba)
wikipedie.cz, RTM TV, Krajská knihovna Františka Bartoše, Rodná víra, Magazín ČTK, www.decin.cz, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, www.cdv.tul.cz.
