Ve večerních hodinách dne 6. května 1945, došlo k jednomu z nejbrutálnějších nacistických zločinů během právě probíhajícího Pražského povstání, v Úsobské ulici v Praze XIV. (od roku 1960 obvod Praha 4). Toho dne již bylo známo, že se válka a okupace Československa nezadržitelně blíží ke konci, obyvatelé Prahy vyráželi do ulic, likvidovali dvojjazyčné nápisy, stavěli barikády a vzdorovali nacistům, kteří měli rozkaz udržet se v Praze co nejdéle a pokusit se vytvořit nedobytný prostor. Ti ignorovali nařízení protektorátních úřadů a neváhali střílet do civilistů, už jen za pouhé projevy radosti z blížícího se konce okupace.
Čím více bylo jasné, že se tento konec blíží, tím více vzrůstala agresivita nacistů, kteří začali s vražděním i zcela nezúčastněných obyvatel čtvrtí, které předtím obsadili, případně v jejichž okolí působili.
Jedna z ulic, kde došlo ke dvěma masakrům zcela nezúčastněných civilních osob, byla právě Úsobská.
Ve večerních hodinách se vydalo několik, dle očitých svědků podnapilých, příslušníků SS z nedaleké školy Za Zelenou liškou, která sloužila jako kasárna výcvikové jednotky, do vchodů č.p. 553 a 554 zdejšího pavlačového domu, před nimiž se obyvatelé rozhodli ukrýt do sklepa v domnění, že tak bezpečně uniknou.
Byli však brzy objeveni a přímo ve sklepě většina z nich postřílena. Protože sklepy jsou v celém tomto domě průchozí, v krátké době se nacistům podařilo nalézt i druhou skupinu obyvatel, tu však vyvedli na zahradu domu, kde je taktéž okamžitě postříleli a, stejně jako v předchozím případě ve sklepě, nebrali žádné ohledy, takže došlo k vyvraždění dětí (nejmladšímu byly 3 roky), těhotných žen, starých lidí, celých rodin… Několik osob tento útok přežilo, ale byli trvale zmrzačeni – amputace končetin apod. Po této druhé střelbě – v zahradě, byli lidé příslušníky SS ohledáváni, zda jsou skutečně mrtví. Jednomu z mužů, který střelbu přežil, vypíchali oči.
Vrazi poté vnikli do několika bytů, které vyrabovali. V dalších bytech se v naprosté tichosti ukrývalo několik obyvatel, kteří se rozhodli do sklepa nejít, přičemž jedna z rodin na popud strýce, který tam odmítal nečinně setrvávat, se vydala zpět do bytu doslova několik okamžiků předtím, než Němci vnikli do sklepů, což jim zachránilo život. Bohužel, ostatní takové štěstí neměli a nepřežili, byť se někteří z nich také snažili o únik ze sklepa na poslední chvíli. Byli dohnáni na schodech a zastřeleni.
Takto bylo v Úsobské ulici 6. května 1945 brutálním způsobem zavražděno 35 neozbrojených civilistů z domu č. 553, a 16 z domu č. 554.
Pachatelé masakru nikdy nebyli souzeni, nedošlo zřejmě ani k jejich jmenovitému odhalení, takže tento těžký zločin z konce II. sv. války na českých civilistech zůstal nepotrestán. Dodnes zůstává nevysvětlena i otázka, z jakého důvodu si nacisté jako cíl útoku vybrali právě tento dům v Úsobské ulici. Jedna z mnoha verzí hovoří o zcela náhodném výběru, ale další spekulace, která mezi zbylými obyvateli domu dlouhá léta kolovala, byl popud jisté obyvatelky domu – německé státní příslušnice a její rodiny. Navzdory verzím, které jsou běžně dostupné na internetu, tato žena i s rodinou útok přežila zcela nezraněna. Následky však tato spekulace měla – její manžel byl krátce po útoku zabit ušlapáním.
V současnosti už v celém domě nikdo z přímých pamětníků této události nežije, mnoho se jich přestěhovalo, další zemřeli. Ulice se dnes jmenuje Obětí 6. května a tento masakr na neozbrojených civilistech, připomíná mramorová deska před vchodem domu č.554 a malý památník na předzahrádce domu č. 553.

Za spolupráci na vzniku tohoto článku děkuji několika pamětníkům události, kteří si však nepřáli být jmenováni.

Autor: Trojan