V časných ranních hodinách dne 21. června roku 1621 započala na pražském Staroměstském náměstí hromadná poprava účastníků protikatolického odboje, namířeného zároveň proti absolutistickým snahám Habsburka Ferdinanda II. Této exemplární čistce iniciované samotným Ferdinandem padlo za oběť 27 účastníků odboje, z nichž lze jmenovat na příklad humanisticky smýšlejícího literáta Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, nebo rektora pražské univerzity Jána Jesenského.

Staroměstská exekuce měla především odstrašující význam. Ferdinand, podobně jako jeho o dvě stě let starší předchůdce Zikmund Lucemburský, tímto svým činem dával najevo, kdo je v České koruně pánem. Avšak oproti Zikmundovi, kterého poprava Jana Roháče z Dubé a jeho spolubojovníků zbavila ve svém důsledku královské autority, Ferdinand, nacházející se v odlišných sociálních a politických poměrech, si tímto svým činem autoritu jen podepřel.

Poprava 27 účastníků odboje vykonaná dne 21. června 1621 neznamenala naprostý konec protikrálovského boje (v Kladsku se na příklad bojovalo až do roku 1622),  avšak podařilo se jí zamezit silnému a jednotnému boji proti Ferdinandovi. Otázka, do jaké míry byl tento boj veden před a během bitvy na Bílé hoře, jak štědře ku příkladu čeští stavové tento boj financovali etc., je však vedlejší.

Nicméně je nutné si přiznat, že poprava 27 účastníků stavovského povstání byla tragickou událostí a předznamenávala charakter doby následujících tří set let.

Autor: Kuba

Začátkem roku 1882 vyzvala mateřská jednota pražská všechny tehdejší sokolské jednoty, aby společně oslavily 20. výročí založení Sokola. Dne 16. června 1882 jsou již vítáni první účastníci sletu a hned následujícího dne je provedena finální zkouška jednotlivých sletových skladeb. Večer téhož dne proběhlo slavnostní představení v Novém (Národním) divadle, kde herec Vojtěch Slukov přednesl pozdravnou báseň od Svatopluka Čecha.

V neděli 18. června 1882 ohromil Prahu průvod 1 600 krojovaných Sokolů ze 76 jednot s 57 prapory. Nechyběli ani hosté z Polska a Ameriky. Celý průvod doprovázela Kmochova hudba z Kolína a vyvrcholení celé akce proběhlo na Střeleckém ostrově. Zde cvičilo pod vedení dr. Miroslava Tyrše na 720 sokolů oblečených do jednotných úborů. Cvičenci se neřídili hudbou, jak tomu bylo u pozdějších sletů, ale údery tyče do ozvučné desky. Předvedeno bylo 10 sletových skladeb, a to jak prostných, tak i cvičení na nářadí. Celkově se představilo na 40 družstev a přehlídce přihlíželo 3000 diváků. Závěr dne byl obohacen předáním stříbrného věnce dr. Miroslavu Tyršovi a velkolepým ohňostrojem. Celé akce dala základ pozdější tradici všesokolských sletů, nádherných manifestací sokolstva. Podpořila také sebevědomí českého národa.

Autor: Vašek

Zdroje: sokolmachal.cz , www.cesky-dialog.net