Když Božena Němcová v zimě na přelomu let 1854 -1855 hledala pro svůj román Babička, nesoucí podtitul Obrazy venkovského života, nakladatele, stal se jím po určitých obtížích Jaroslav Pospíšil, pražský tiskař a nakladatel, který již vydal Boženě Němcové v letech 1845-1847 Národní báchorky a pověsti a současně s Babičkou tiskl toto dílo podruhé. Němcová se osobně znala s Pospíšilem už od počátku 40. let 19. století, kdy kolportovala jím vydané knihy na Chodsku.
Jaroslav Pospíšil byl synem Jana Hostivíta Pospíšila (1785-1868), významného královéhradeckého obrozeneckého nakladatele, v němž bývá spatřován – i když nepůsobil v Praze – důstojný nástupce Krameriův. Jan H. Pospíšil se vyučil knihtiskařem v rodné Kutné Hoře u Františka Korce, nenalezl však odpovídající místo v oboru, a tak po určitou dobu působil jako písař na kutnohorském magistrátu. Po svatbě s Kateřinou Ptačovskou získal darem od tchána tiskárnu v Hradci Králové, kterou vlastnil František Bouček a která předtím patřila významné rodině Tybelliů. Výhodou Pospíšilovou bylo, že vlastnil tiskárnu i nakladatelství, a nebyl tak závislý na cizích podnikatelských vztazích.
Asi kolem roku 1818 začal Pospíšil vydávat české knihy svým nákladem, často bez ohledu na to, přinesou-li zisk. Jeho významným počinem, majícím pro nakladatele i ekonomický význam, bylo vydání Komenského díla Orbis pictus v pětijazyčné verzi roku 1833. Z časopisů, které vydával, připomeňme titul Jindy a nyní anebo ještě známější Květy, kam přispívala celá řada významných osobností. Ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století byl Pospíšilův královéhradecký podnik literárním centrem celonárodního významu. Roku 1820 zakoupil Pospíšil v Praze tiskárnu, kterou vlastnila vdova Veronika Šollová, a vytvořil z ní pobočný závod. Své podniky rozdělil postupně Jan Hostivít mezi své syny, přičemž pražská tiskárna a nakladatelství připadly Jaroslavovi. A právě on vydal v Praze 14. května roku 1855, jako první, Babičku Boženy Němcové.
zdroj: Jan Harvilko – První vydání Babičky Boženy Němcové vyšlo před 150 lety (Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás, č. 2, 2005)
