CVVM – Vztah a pocit hrdosti na príslušnost k ČR – říjen 2009

Ve svém říjnovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo otázkám týkajícím se vztahu k České republice a pocitu hrdosti a příslušnosti k ní. Kromě obecné míry hrdosti odpovídali respondenti na otázku, zda by si Českou republiku zvolili za místo svého pobytu, pokud by měli možnost výběru, a zda by se přihlásili k obraně ČR při vojenském ohrožení.

1. Úvodem byla lidem položena otázka, nakolik se cítí být hrdí na Českou republiku – znění otázky: „Nyní se prosím zamyslete nad Vaším vztahem k České republice. Do jaké míry jste nebo nejste hrdý na to, že jste občanem České republiky?

Jakkoliv tvoří dotázaní stydící se za Českou republiku výraznou menšinu, od začátku měření se podíl negativních odpovědí („spíše + rozhodně se stydí“) zvýšil ze 4 % v roce 2001 na letošních 10 %. Současně poklesl podíl respondentu, kteří jsou na CR hrdí („velmi + spíše hrdý“), o 13 procentních bodu z 57 % v prosinci 2005 na současných 44 %. Zbylých 41 % zaujalo ambivalentní postoj, když zvolilo odpověď „ani hrdý, ani se nestydí“.

2. Následující dvě otázky se zajímaly, z jakých důvodu jsou lidé na Českou republiku hrdí a z jakých důvodu na ni naopak hrdí nejsou. Jednalo se o tzv. otevřenou otázku bez předem nabídnutých odpovědí. Respondenti mohli uvést až tri důvody:

Znění otázky: „Z jakých důvodů jste hrdý na to, že jste občanem České republiky?“

V odpovědích respondentů se objevovalo několik nejčastějších tematických okruhů, jako je pocit příslušnosti k rodné zemi (21 %), případně ocenění její historie a historických osobností (20 %). Dále byla hrdost na ČR často odvozována od historických a přírodních památek (20 %) a od o něco abstraktnější kultury a tradice (14 %). Dalším specifickou oblastí hrdosti Čechu jsou pak sportovní úspěchy (18 %). Odkaz na rodnou zemi je častěji zmiňován věřícími (29 %), než lidmi, kteří se k žádné církvi nehlásí (18 %). Historie a historických osobností si častěji váží dotázaní s vysokoškolským vzděláním (33 %) a lidé starší 60 let (24 %), naopak v nejmladší věkové skupině do 19 let jsou historické osobnosti zmiňovány pouze 10 % oslovených. Přírodní krásy a památky naplňují hrdostí především respondenty žijící v malých obcích (29 %). Na kulturu a tradice poukazují ve větší míře vysokoškoláci (23 %) a Pražané (25 %), naopak nejméně mladí do 19 let (7 %). Hrdost na sportovní úspěchy Cechu je častěji záležitostí mužů (24 %) a mladých lidí do 19 let (29 %).

Znění otázky: „Z jakých duvodu nejste hrdý na to, že jste občanem České republiky?“

Mezi nejčastějšími příčinami, proč se lidé za ČR stydí, se objevuje stud za politické představitele a fungování politiky obecně. V tomto duchu se vyjádřily dvě pětiny dotázaných. Frekventovanými důvody jsou rovněž nízká úroveň právního prostředí (19 %), morálka a špatné mezilidské vztahy (12 %), kriminalita (11 %) a ekonomická situace (10 %).

3. Dále byli respondenti požádáni, aby odhadli míru hrdosti ostatních lidí na Českou republiku – Znění otázky: „Zamyslete se nyní prosím nad ostatními lidmi žijícími v ČR. Myslíte si, že pociťují hrdost na to, že jsou občany České republiky?“

Stejně jako v případě osobní hrdosti také v odvozené otázce, kde měli respondenti odhadnout míru hrdosti na ČR mezi ostatními lidmi, došlo od posledního výzkumu před dvěma lety k poklesu pozitivního hodnocení („rozhodne + spíše ano“) a to o 6 procentních bodu na současných 40 %. Naopak o 8 procentních bodu přibylo respondentů, kteří si nemyslí, že je většina lidí hrdá na svou příslušnost k České republice. Vedle obecných otázek na příslušnost k ČR se výzkum zajímal také o míru politované blízkosti k vybraným geografickým celkům – Znění otázky: „Jak blízký vztah máte k a) Vaší čtvrti či vesnici, b) Vašemu městu, c) regionu, ve kterém žijete (např. Haná, Šumava…), d) České republice, e) Evropě?“

Pozn.: U položky „vztah k městu“ nebyly započteny odpovědi „netýká se“.

Největší rozdíl se nachází mezi blízkostí vztahu Čechu k Evropě, která je hodnocena nejhůře (61 % „velmi blízký“ + „blízký vztah“) a ostatními položkami, u nichž svůj vztah hodnotí jako blízký zhruba čtyři pětiny dotázaných. Je však třeba podotknout, že položka „Evropa“ je od předchozích kvalitativně odlišná. V rámci územních celku počínaje místem bydliště až po republikovou úroveň existují v hodnocení lidí pouze minimální rozdíly. Například mezi vztahem k vesnici či místní čtvrti (81 %) a vztahem k České republice (80 %) jsou pouze zanedbatelné rozdíly, byt respondentu považujících svůj vztah za „velmi blízký“ je v případě vesnice či místní čtvrti o 10 procentních bodu více. K místu bydliště mají blízký vztah především lidé žijící v malých obcích, věřící a lidé s dobrou životní úrovní. K České republice a Evropě se hlásí zejména vysokoškolsky vzdělaní a dále pak lidé, kteří označili životní úroveň své domácnosti jako dobrou.

Časové srovnání naznačuje v dlouhodobém horizontu úbytek lidí pociťujících blízkost k České republice a Evropě zhruba o 10 procentních bodu. Ostatní položky zastávají beze změny.

4. Další otázka se zajímala, zda by chtěl dotyčný žít v České republice, pokud by mel možnost volby:

Znění otázky: „Kdybyste mel možnost vybrat si zemi, ve které byste chtěl žít, vybral byste si Českou republiku?“

Od posledního šetření přibylo lidí, kteří by v případě možnosti si vybrat volili jinou zemi než Českou republiku. V říjnu 2009 čítala tato skupina dotázaných 24 % („spíše + rozhodne ne“), což představuje oproti říjnu 2007 nárůst o šest procentních bodu.

5. Závěrečná otázka se zajímala, zda by se respondent přihlásil k obraně CR v případě vojenského ohrožení:

Znění otázky: „Kdyby se Česká republika ocitla ve vojenském ohrožení a Vy byste mel možnost dobrovolně se přihlásit k účasti na její obraně, jak byste se rozhodl?“

V posledním šetření deklarovalo 34 % dotázaných ochotu přihlásit se k obraně země v případě vojenského ohrožení („spíše + rozhodně by se přihlásil“). Naopak svou účast na obraně země rozhodne či spíše vyloučilo 51 % oslovených a 15 % nevědělo. Ochotu zapojit se do obrany země deklarovali zejména muži (45 %). V rámci regionu projevili nejméně ochoty zapojit se do obrany Pražané (28 %). Mezi jednotlivými věkovými skupinami naopak nebyly statisticky významné rozdíly.

Z grafu 6 je patrné, že míra hrdosti na Českou republiku výrazně ovlivňuje ochotu zapojit se do obrany země. Zatímco ve skupině „velmi hrdých“ deklarovalo ochotu podílet se na obraně 54 %, ve skupině stydících se („velmi + spíše se stydí“) smýšlí stejně pouze 23 % a naopak 65 % svou účast vylučuje.

Technické parametry
Výzkum: Naše společnost 2009, v09-10
Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV CR, v.v.i.
Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV CR, v.v.i.
Termín terénního šetření: 5. 10. – 12. 10. 2009
Výběr respondentu: Kvótní výběr
Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, vek, vzdělání
Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad
Reprezentativita: Obyvatelstvo CR ve věku od 15 let
Počet dotázaných: 1071
Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem
Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník
Otázky: OV.132, OV.133, OV. 137, OV. 142, OV.143, OR.125
Zveřejněno dne: 1. prosince 2009
Zpracoval: Michal Veselský