CVVM – Občané o soužití s Romy – duben 2010

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.
(Pozn. Svornosti: Ve výzkumu veřejného mínění bohužel není zohledněn důvod, proč tomu tak u položených otázek je. Typickým příkladem je otázka ochrany romských práv, stačí liché obvinění z rasismu a vše se hned hýbe tam, kde by běžný občan měl smůlu. Stejně tak lze zmínit i otázku možnosti získat zaměstnání, kdy je jasně pro Romy vyhodnoceno (a právem) jako podstatně obtížnější. To je ovšem, jak víme, způsobeno nízkou pracovní morálkou a spolehlivostí Romů, bohužel jsou tím pak, samozřejmě, postiženi i ti slušní. Řada zaměstnavatelů nechce riskovat.)

Graf 1: Hodnocení vzájemných vztahu mezi Romy a ostatními v ČR (Otázka všem respondentům: „Jak celkově hodnotíte soužití rómské a nerómské populace v České republice? Jako velmi dobré, spíše dobré, spíše špatné, velmi špatné?“)

Údaje zachycené v grafu 1 dokumentují, jak dotázaní hodnotí soužití romské populace s ostatními obyvateli v rámci ČR. Z výsledku plyne, že soužití Romů a ostatních obyvatel je výraznou většinou veřejnosti vnímáno jako problematické. Za špatné jej označily více než čtyři pětiny (82 %) dotázaných, z toho 33 % dokonce za „velmi špatné“. Naopak jako dobré toto soužití hodnotí pouze 13 % respondentů, kteří téměř výhradně volili méně rozhodnou variantu odpovědi „spíše dobré“.

Graf 2: Soužití romské a neromské populace – srovnání v čase (v %) (Pozn.: Položka „dobré“ představuje součet odpovědí „velmi dobré“ a „spíše dobré“ a položka „špatné“ součet odpovědí „spíše špatné“ a „velmi špatné“. Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „neví“.)

Jak ukazuje graf 2, hodnocení vztahu mezi Romy a ostatními v rámci celé ČR se od roku 2006 poměrně výrazně zhoršilo. Oproti loňskému šetření, které v tomto ohledu zaznamenalo historicky nejnepříznivější výsledek, došlo sice k mírnému zlepšení, ale jen na hranici statistické chyby, přičemž i nadále je toto hodnocení na jedné z nejhorších úrovní od roku 1997.
Z podrobnější analýzy výsledku šetření vyplývá, že rozdíly v hodnocení celkového soužití Romů s ostatními nejsou mezi různými sociodemografickými skupinami nijak výrazné. O trochu vyšší podíl příznivého hodnocení byl v tomto ohledu zaznamenám jen mezi absolventy vysokých škol a dotázanými s dobrou životní úrovní.
V rámci výzkumu jsme všem dotázaným položili i baterii otázek, které se zabývají tím, jaké mají Romové v některých oblastech života možnosti v porovnání s většinovou nerómskou populací. (Otázka: „Jaké mají, podle Vás Rómové ve srovnání s nerómskou populací možnosti a) při získávání vzdělání, b) při získávání kvalifikace, c) při zaměstnávání, d) v rozvoji své kultury, e) v získávání bydlení, f) při uplatnění ve veřejném a občanském životě, g) při zajištění osobní bezpečnosti, h) při jednání na úřadech, i) hájit své zájmy při občanských sporech, konfliktech?“)

Tabulka 1: Názory na možnosti Romů v porovnání s většinovou populací (Pozn.: Procenta v řádku.)

Tabulka 2: Horší podmínky pro Romy (v %) (Pozn.: Součet podílu odpovědí „rozhodne horší“ nebo „spíše horší“.)

Jak ukazují tabulky 1 a 2, v porovnání se situací ostatních obyvatel naprostá většina české veřejnosti vnímá jako horší možnosti Romů při zaměstnání. V šetření tento názor vyjádřily asi tři pětiny (61 %) respondentů. Dále si pak více než dvě pětiny (44 %) dotázaných myslí, že Romové mají horší možnosti i pokud jde o uplatnění ve veřejném a občanském životě. Pokud jde o další oblasti života, na které se náš výzkum zaměřil, u žádné z nich již ti, kdo považují možnosti romské populace za horší, nepřevažují nad těmi, kdo soudí, že podmínky Romu v porovnání s ostatními jsou stejné nebo dokonce lepší. Při získávání kvalifikace za horší podmínky Romů označila třetina (33 %) populace, při vzdělávání se nebo při získávání bydlení se podíl podobných názorů pohybuje okolo jedné čtvrtiny. V případě získávání bydlení si přitom více než dvě pětiny (42 %) respondentů myslí, že možnosti Romů jsou v tomto směru dokonce lepší než možnosti většinové populace. Při zajišťování osobní bezpečnosti podmínky Romů jako horší vidí pětina (21 %) dotázaných. Relativně nejpříznivěji lidé hodnotí možnosti Romů z hlediska rozvoje jejich vlastní kultury, při jednání na úřadech nebo při hájení svých zájmu v občanských sporech a konfliktech, kde se podíly těch, kdo situaci z pohledu Romů označují za horší, pohybovaly pod hladinou jedné pětiny.
Jak je patrné z tabulky 2, mezi roky 1997 a 2003 se s výjimkou možností rozvoje vlastní kultury, kde naopak došlo z hlediska Romů k mírnému zlepšení, hodnocení šancí rómské populace v porovnání s nerómskou většinou vesměs zhoršovalo. Mezi roky 2003 a 2009 pak lze u většiny zkoumaných položek vidět trend opačný, i když např. u zajišťování osobní bezpečnosti se za poslední tři roky situace zhoršila, ačkoli zůstává hodnocena lépe, než v roce 2003. Oproti poslednímu šetření z roku 2009 došlo k mírnému zvýšení podílu kritického hodnocení možností Romů při získávání kvalifikace. 
Poslední otázka bloku se věnovala hodnocení toho, jak v problematice rómské menšiny postupuje vláda a místní samospráva. (Otázka: „Nakolik uspokojivě či neuspokojivě podle Vás řeší otázku rómské menšiny a) Vláda ČR, b) Vaše místní samospráva/obec?“)

Graf 3a: Jak řeší otázku rómské menšiny vláda ČR (%) (Pozn.: Dopočet do 100 % k hodnotám v grafu tvoří v případě odpovědi „neví“.)

Graf 3b: Jak řeší otázku rómské menšiny místní samospráva/obec (%) (Pozn.: Dopočet do 100 % k hodnotám v grafu tvoří odpovědi „neví“ a „netýká se, v obci Romové nežijí“.)

Jak ukazují výsledky zachycené v grafu 3a, bezmála dvě pětiny dotázaných (38 %) považují řešení romské problematiky ze strany vlády za uspokojivé, polovina (50 %) je naopak vnímá jako neuspokojivé, z toho 17 % „rozhodně“. V porovnání s loňským šetřením došlo ovšem k velmi výraznému zlepšení tohoto hodnocení, když podíl pozitivních výroku o 13 procentních bodu vzrostl a podíl kritických ohlasů zaznamenal stejný pokles.
Hodnocení řešení rómské problematiky ze strany obecních samospráv vyznívá o něco příznivěji, když podíl respondentů označujících tuto věc za „uspokojivou“ (41 %) převážil nad hodnocením opačným (27 %). I v tomto případě se hodnocení oproti loňsku trochu zlepšilo, a to zásluhou nárůstu podílu odpovědí „spíše uspokojivé“ o osm procentních bodů.

Technické parametry
Výzkum: Naše společnost 2010, v10-04
Realizátor: CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.
Termín terénního šetření: 5. 4. – 12. 4. 2010
Výběr respondentů: Kvótní výběr
Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání
Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad
Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let
Počet dotázaných: 1053
Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem
Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník
Otázky: OV.14, OV.17, OV.187
Zveřejněno dne: 12. května 2010
Zpracoval: Jan Červenka