České království se po úmrtí Ladislava Pohrobka v roce 1457 ocitlo bez svého krále, ale kandidátů na český trůn bylo hned několik: kurfiřt Vilém Saský, císař Fridrich III., polský král Kazimír, vévoda Albrecht Habsburský, vévoda Albrecht Braniborský a francouzský král Karel VII. Jiří z Poděbrad nebyl původně vůbec nominován, protože nebylo zvykem, aby mohl kralovat „pouhý pán“, ale díky klíčové pozici byl navrhnut (2. března 1458) a nakonec i zvolen.
Jak bylo již psáno, Jiří z Poděbrad měl klíčovou pozici v Českém království, protože si dokázal sjednat pořádek v celé zemi a za deset let (1438-1448) pozvednou hospodářství, tak že se říkalo za krále Holce (mladičký Ladislav Pohrobek) byla za groš ovce. Po své korunovaci si svou diplomacií získal přízeň Fridricha III., který mu dal v léno země koruny české a potvrdil kurfiřtskou hodnost i výsady českého království.
Díky zrušení Basilejských kompaktát posiluje v českých zemích katolická církev. Do opozice proti Jiřímu se staví Zelenohorská jednota. Na to se snažil Jiří reagovat tím, že vyslal po křesťanské Evropě svého švagra Lva z Rožmitálu, ten měl přesvědčit jednotlivé panovníky, aby utvořili jakousi alianci s demokratickými prvky vedení, která by ale dost oslabovala postavení papeže. Toto snažení bylo bezúspěšné. Papež Pavel II. uvalil klatbu na Jiřího (prosinec 1466) a sesadil jej z trůnu. Což bylo impulsem pro Zelenohorskou Jednotu, ta povstala proti Jiřímu. Jiří povstání potlačil v roce 1467, ale po Zelenohorské jednotě přišel horší protivník uherský král Matyáš Korvín.
Matyáš Korvín dlouho postupoval, ale nakonec skončil v obklíčení u Vilémova v Železných horách. Jiří jej propustil za slib, že zanechá útoků. Matyáš byl katolickými odpůrci korunován jako český král (1469). Po neúspěšných křížových výpravách Praha a Řím chtějí přejít k mírovým dohodám, toto snažení je podporováno Fridrichem III. a i Matyáš je ochoten stáhnout svá vojska (začátek roku 1471). Před uzavřením míru Jiří zemřel (22. 3. 1471).
Jiří se před svou smrtí vzdal dědického práva (1469) a dohodl se s Polskem, že dalším panovníkem bude někdo z rodu Jagellonců.
Jiří z Poděbrad byl významnou osobou v české historii a jeho zvolení českým králem bylo převratné, nejenže byl po dlouhé době dalším Čechem na trůnu, ale také byl prvním „nešlechticem“, který se stal králem. Před ale i při své vládě pozvedl české hospodářství, dokázal udržet pořádek v zemi dvojího lidu a odolávat zahraničním pochybnostem.
Zdroje:
Fragment-Panovníci Českých zemí (Petr Čornej, Jiřina Lockerová, Pavel Major)
Příloha pardubických novin k 550. výročí Jiřího z Poděbrad http://www.ipodebrady.cz
