27. října si připomeneme 98 let od narození významného českého vědce Otto Wichterleho, který se ve světě proslavil především vynálezem silonu a pružných kontaktních čoček. Wichtrle se narodil 27. října 1913 v Prostějově. Tam také absolvoval s vyznamenáním gymnázium. V roce 1931 nastoupil na fakultu Chemicko-technologického inženýrství(dnes Vysoká škola chemicko technologická v Praze). Diplomovou práci vypracoval roku 1935 a po promoci zůstal na škole na doktorském studiu, kde vypracoval pět odborných prací (na získání doktorského titulu stačila dle dobových norem jen jedna). V červnu 1936 promoval na doktora technických věd. Na škole působil až do uzavření vysokých škol, tedy do 17. listopadu 1939.
Po uzavření vysokých škol následovalo zatýkání vysokoškolských učitelů, hlavně těch, kteří nenašli hned práci. Wichtrlemu byla nabídnuta práce v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kam nastoupil 2. Ledna 1940. V roce 1941 připravoval ve své laboratoři vlákna polyamidu, jejich průmyslová výroba byla ale z důvodů války zahájena až za deset let (vlákna byla vyráběna pod názvem silon).
Po válce se Wichtrle vrátil do Prahy a chtěl obnovit výuku na vysokých školách a ve velmi polních podmínkách zřídil v části Ústavu organické chemie v Horské ulici laboratoře, kde se už během prázdnin začali střídat studenti. Roku 1958 byl díky politickým tlakům propuštěn. Místo dostal v Československé akademii věd, kde vládlo politicky liberálnější prostředí než na vysokých školách. Ještě téhož roku byl jmenován vedoucím laboratoře makromolekulárních látek Československé akademie věd (ČSAV), z níž se vyvinul Ústav makromolekulární chemie (ÚMCH).
Nejznámějším vynálezem Otty Wichterla jsou samozřejmě gelové kontaktní čočky. Na výzkumu materiálu začal již na VŠCHT, ale jeho propuštění roku 1958 znamenalo i konec výzkumu(mnoho jeho spolupracovníků ho ale následovalo do ÚMCH). Ministerstvo zdravotnictví však výzkum i přes Wichterlovo naléhání v roce 1961 zrušilo kvůli malým výtěžkům( i když již první čočky byly aplikovány na pacientech). Wichtrle se tedy začal zabývat výzkumem doma(aparatura sestavena z dětské stavebnice Merkur nejprve s dynamem z jízdního kola jako motorkem a poté i s motorkem z gramofonu). Po úspěšné zkoušce čoček si uvědomil, že se nejedná jen o službu zdravotnictví, ale že s výrobou souvisí i velké hospodářské zájmy. K podobným závěrům došly i státní instituce, a proto byl Wichterle vybízen k rozvinutí výzkumu čoček ve větší míře v ÚMCH. Vymohl si tedy čtyřicet pracovníků a působiště mimo ústav, protože tvrdil, že tento výzkum nepatří na půdu ústavu Akademie věd. ¨
Události roku 1968 výrazně ovlivnily vývoj Československa a také Wichterlův život. V lednu se uvolnila politická situace a pracovníci Akademie se postupně začali scházet a vznikl i Svaz vědeckých pracovníků (Wichterle byl zvolen předsedou přípravného výboru). Wichterle se postupně zapojil do politického dění a stal jedním z iniciátorů manifestu 2 000 slov. K 21. prosinci 1969 byl Wichterle díky tomu zbaven funkce ředitele ÚMCH a dále tam pracoval pouze jako řadový vědec.
Koncem 70. let začala pomalu opadat normalizační nenávist k Wichterlovi a opět mohl cestovat do zahraničí, nejprve pouze dvě cesty ročně, ale mohl se zúčastnit výše zmíněných soudních sporů a chemických konferencí. Zasloužená úcta mu však mohla být plně projevována až po roce 1989. Roku 1990 byl zvolen presidentem ČSAV a na této pozici setrval do roku 1993. Téhož roku byl po něm pojmenován asteroid Wichterle. Do konce svého života se snažil být ve styku s chemií, přestože se již nemohl naplno věnovat pracím v laboratoři, zajímal se o dění v oboru a rozdával rady. Otto Wichterle zemřel na své chatě v obci Stražisko (okr. Prostějov)18. srpna 1998 ve věku nedožitých 85 let.
Před sídlem ÚMCH na Praze 6 byl Wichtrlemu roku 2005 postaven pomník. Motivem pomníku je fraktálově dělená deska. Bronzová deska se na svém horním konci rozvírá do koruny stromu. Korunu tvoří šedesátčtyři hranolů popsaných čísly Wichterleho patentů. Čísla jsou nejen informací, ale zároveň důležitý výtvarný prvek. Jejich význam je divákovi objasněn v textu na desce: OTTO WICHTERLE VÝZNAMNÝ ČESKÝ VĚDEC. Čísla jeho patentů jsou zapsána v koruně této sochy.
Autor: na základě dalších zdrojů sestavil Peddy
