Vánoční mecheche – 19. prosince 2009 Brno |

V Brně není poslední dobou nouze o kvalitní koncerty. Čtrnáct dní od vystoupení v jistém smyslu kontroverzního Tomáše Hameta uteklo jako voda a před námi je další každoroční akce – Vánoční mecheche. Tentokrát byly pozvány grupy Pilsner Oiquell a Proti směru. Pořádající Operačka je samozřejmostí, mimo ní se měl ještě předvést DJ Botswana
S Gustíkem jsem si dal sraz u nádraží, že zaskočíme do Tesca pro něco na občerstvení. Kousek od Tenisu, kde se koncert měl odehrát, jsme natrefili na předsedu s doprovodem. Krátké přivítání u vstupu a už si to hrneme k sálu. Potkáváme Toma s Milanem a přisedáme k nim. Bavíme se o znaku Svornosti, někteří si jdou pro první škopek. Hospoda je už vcelku zaplněná a přicházejí další návštěvníci. Zjišťuji, že zdejší obsluha asi bere nepsané dýžko, neb si nechává drobné a nevrací nazpátek. Na můj požadavek o vyrovnání s kyselým ksichtem přistupuje. Potkávám Peddyho, který mi sděluje, co je nového v pražské RO. Poté se vracím k našim a zanedlouho přichází i Plotek a Pedro, se kterými se rovněž zdravíme.
Ze sálu se už linou první (pa)zvuky nástrojové zkoušky. Zvuk je zezačátku docela děsivý, což není chyba Operačky, ale zdejšího nepříliš vhodného prostoru. Postupem času se vše vylepšuje, a tak může kapela odehrát svůj set bez ztráty cti. Dostalo se i na starší vály jako Král ulice, Jednota, Páni kluci apod… Z nového alba zazněl třeba Radim Vepřín, Kometa, Patriot a má oblíbená – Vzpomínka. Na poslední placce je i 1,2,3 Oi!, ve které borci vysvětlují, jak se to s nimi má. Velmi oceňuji, že velká část písní má vlastenecký ráz, což je v dnešní době dvojnásob potřeba. Operace Artaban hraje standartní dobu, dostává se i na tradiční přídavek, což je jako vždy kvitováno s povděkem. Aby také ne!
Následuje přestávka, po níž nastupují opavští Proti směru hrající punk rock silně ovlivněný Mechanickým pomerančem. Celá skupina je oblečena do triček Good Night Uncle Fido, což jistě transparentně vyjadřuje jejich politickou orientaci. Kapela hraje songy převážně z posledního alba „V každém z nás,“ tzn. V jako Vendetta, Beznaděj, Křídla… Z dříve nahraných válů je to Bootboys a 655321. Na závěr podařeného setu přidává cover od slovenské punkové legendy Zóny A – Daj sa do boja. Kapela dohraje a následuje další přestávka.
Poslední živou hudbu večera obstarává Pilsner Oiquell z Plzně. Kapela na podzim koncertuje opravdu pilně a je to jedině dobře. Hrají songy Musíš rovně stát, Přišel čas, Stůj co stůj, Pilsen bois a další. Dostalo se i na hitovku Vlasy, a to několikrát. Očekával jsem, že by mohlo zaznít Jedno pivo nebo Na západní frontě klid, ale zase nic. To však nic nemění na tom, že Pilsneři dokázali sál dostat do varu, lidé zpívali s Peugeotem i na pódiu. Nechyběl ani stage diving, při kterém jsem se obával o osvětlení, které to ovšem záhadným způsobem ustálo. S Martinem (kytaristou Operačky) jsme se vrhli do kotle, pár ran schytali, pár rozdali. Prostě koncert, jak má být!
Poté už následovala afterparty. Ještě chvíli kecáme v sále a pak se jdeme vyfotit ven. Někdy v tuto dobu nás opouští Nail a my se přesunujeme do hospody, kde zabíráme stůl. Zanedlouho míří domů i Okoun. V tuto dobu rozjíždí svůj sound i DJ Botswana a nám po pár tónech dochází, jakým směrem se bude zbytek večera ubíhat. Proto se více než hudbě (disco a popík) věnujeme požívání fermentovaných rostlinných nápojů. K odchodu se má i Tom, který údajně letos vydžel afterparty déle než loni. Loučí se i Milan. Postupem času se zvedáme i my a říkáme „čau čau čau,“ této povedené předvánoční akci. Příště zase!