Nadpis, který čtete, vzbuzuje pestré asociace, počínaje korupcí a lobbistickými skupinami konče. Tento článek však pojednává o ukázkovém případu a jeho souvislostech, který ve sdělovacích prostředcích velkou pozornost příliš nevzbudil.
Koncem května tohoto roku vydalo Ministerstvo financí tiskovou zprávu, v níž se hovoří o tom, že „softwarové pirátství bude stále častěji postihováno jako daňový únik“. V čem tato myšlenka spočívá? V prvním podnadpise: „Hardware bez legálně nabytého softwaru není uznatelný daňový náklad.“ Tato věta se objevila teprve po řadě stížností, původní znění byl: „Hardware bez softwaru není uznatelný daňový základ“ (porovnání zde). Klíčovou motivací k uvedenému tvrzení bylo, že pokud si ke své výpočetní technice nekoupíte software, nepřicházejí o tučné zisky jen softwarové společnosti, ale i stát na daních. Tento přístup zcela pomíjí fakt, že software nejenom pro běžné uživatele, ale i pro odborníky je možné získat legálně a zcela zdarma.
Tzv. otevřený software, který lze stáhnout zadarmo, odčerpává zisky softwarovým společnostem. Zejména ty velké se sdružují v organizaci Business Software Alliance (BSA), jejímž cílem je hájit společné zájmy jejích členů. Je zcela pochopitelné, že takovým společnostem je trnem v oku nejen pirátský software, ale obecně jakýkoli, za který se neplatí. Zatímco některým podnikům otevřený software vyhovuje a platí programátory podílející se na jeho vývoji, jiné, spolčené v BSA, se leckdy uchylují k pololegálním praktikám, a snaží se uživatele od takového softwaru odradit.
V Česku právně neexistující BSA se proslavila již před deseti lety, a to spolu se společností Microsoft, která obvinila českého prodejce výpočetní techniky Mironet z prodeje nelegálních kopií produktů Microsoftu (vice zde). Toto obvinění zakrátko vedlo k razii v sídle Mironetu a zabavení veškeré výpočetní techniky. Takový úkon sám o sobě je pro firmu v IT oboru téměř likvidační, Mironet však přežil. Ústavní soud posléze potvrdil, že provedený zásah byl protiprávní. Podstatná je skutečnost, že státní instituce, v uvedeném případě Policie ČR, hájila zájmy soukromých společnosti, navíc protiprávním způsobem. Ospravedlňovat takové jednání bojem proti softwarovému pirátství je silně alibistické (více zde).
Výše zmíněné tiskové prohlášení ukazuje, že tlaky ze strany BSA na státní instituce stále trvají. Dokladem je i logo této organizace uvedené pod samotným tiskovým prohlášením, jež snad nakonec i sama sepsala a na stránkách Ministerstva financí toliko nechala zveřejnit.
Otázkou je, nakolik je současný stav výsledkem lobbování, či snad dokonce korupce některých softwarových společností, a nakolik jde o neomluvitelnou nekompetentnost. Skutečností je, že státní instituce dodnes zveřejňují své elektronické materiály v podobě, která je zpracovatelná pouze v komerčním softwaru, a která navíc neodpovídá ani českým (ČSN), ani evropským (EN), ani mezinárodním normám (ISO).
Autor: Tomáš Záležák
