A cože to pan Suchánek netušil? Nu, popořadě. Nejdříve: „Kdo je to pan Suchánek?“. Vlastně to stále netuším, stejně jako pravděpodobně většina čtenářů. Pro mne byl pan Suchánek „objeven“ kolegou až letos a s citací jiného přítele „řičel jsem nadšením“. Dle vlastních slov se pan Suchánek potuloval po kotelnách, přitom však stíhal psát skvostné fejetony vycházející porůznu v novinách. Knižně vyšly ve dvou sbírkách pojmenovaných „Kdyby se Václav Havel zbláznil…“ a „Nenápadný půvab DIALEKTIKY“. Ve druhé, vydané v CDK Brno roku 1995, je mimo jiné otištěn fejeton „Poradna pro zhovadilé“. Poprvé vyšel v listopadu 1991 – tedy právě před dvaceti lety v Moravských novinách. Soudím, že stojí za opětovné uvedení:

__________________________________________________________

Poradna pro zhovadilé

„Ano, vážený soude, když jsem tu chalupu zapálil, svévolně se z ní vyšourala nějaká baba, tak jsem ji musel utlouct sekerou. Motala se tam taky jedna holčička, tu jsem napřed znásilnil a potom zahrabal do kompostu. Na svoji obhajobu uvádím že dnes už bych se tak tragických přehmatů nedopustil, ale tehdejší okolnosti mě k tomu donutily. Avšak ptám se vás, vážený soude, kde vzal přítomný svědek obžaloby právo veřejně skandalizovat a vláčet blátem pomluv mou pověst, když o něm samotném je známo, že nedávno nahlas prdl při hymně?“

… Odpusť laskavý a milý čtenáři tento neformální úvod, ale něco podobného musí napadnout každého, kdo sleduje komunistický tisk, dnes zvláště Naši pravdu. Soudruzi přiznávají přehmaty a deformace – neboť i tak lze říkat jáchymovským koncentrákům, vlastizradě a zhuntování státu – ale to ještě neznamená, že rozpustí hospodářské mafie a půjdou od válu. Vždyť ostatní také nejsou svatí! Například hned na začátku tak zvané sametové revoluce mluvili sprostě na Letné a vypískali Adamce! To má být ta slavná demokracie? Nová totalita je to!

Laskavý čtenář však jistě již projevil oprávněnou nelibost, proč se ksakru nedržím tématu slíbeného titulkem. Nuže laskavý a milý čtenáři, dovol mi pár indiskrétních otázek. Nemáš náhodou úchylné sklony, laskavý čtenáři? Spáchal jsi, nebo toužíš spáchat nějaký odporný skutek? Jsi zkrátka hnusný darebák, laskavý a milý čtenáři? Jestli ano, pak jsi na správné adrese. Naše poradna je zde od toho, aby ti vyšla vstříc, aby tě vyvedla z labyrintu morálního tápání a pochyb. Pokud ještě nějaké zbytky svědomí vlastníš, naše poradna ti pomůže vyměnit je za hodnoty praktičtější.

Jak již bylo kompetentními orgány mnohokrát zarmouceně konstatováno, právní vědomí našich spoluobčanů se nachází na znepokojivě nízké úrovni. Kdekdo by kdekomu chtěl dávat po hubě, dokonce i za staré lumpárny, na něž sami lumpové už zapomněli. Našli se obtížní lidé, kteří z kompetentních orgánů tahají rozumy, jaký je prý rozdíl mezi hromadou mrtvol zabitých v zájmu čisté rasy, a hromadou mrtvol, zabitých ve jménu sociální spravedlnosti. Přitom každý správný našinec, jemuž je naše poradna určena, tj. laskavý zhovadilý čtenář, dokáže díky dialektice, pochycené ve VUMLu, hbitě rozlišit obecné od zvláštního a jev od podstaty. A podstatou je v našem právním státě promlčecí doba. Na ní je zase podstatné, že po dvaceti letech je sice promlčená vražda jako vlastizrada, nicméně výrazný rozdíl je v průběhu oněch dvaceti let. Jestliže se například nějaký zhovadilý začátečník dopustí vraždy z vilnosti, nezbývá mu než svůj zážitek dvacet let tutlat, byť by jeho touha podělit se o dojmy byla sebesilnější. Při vší úctě k erotické, a tedy vlastně milostné motivaci dotyčného činu nemohu tento způsob seberealizace laskavému zhovadilému čtenáři doporučit, protože po plzákovsku řečeno, „emoční zisk“ nestojí za dvacet roků bobříka mlčení, nebo dokonce kriminálu.

Zato vlastizrada, to je jiná káva! Pokud měl laskavý zhovadilý čtenář kapičku štěstí, bral za vlastizradu od osmašedesátého roku dvacet táců měsíčně a každé narozeniny metál. Ale ani v době, kdy už se vlastizrada nenazývá internacionalismem, není třeba propadat panice. Jelikož žiješ, milý zhovadilý čtenáři, v právním státě, vlast ti za vlastizradu vyměří docela slušnou penzi. Kdyby u nás bydlel Jidáš, prostě by mu vypočítali důchod ze základu třiceti stříbrných, jež prokazatelně pobíral, a případ s ukřižováním jistého Ježíše by se skartoval. Každý přece ví, že už je to promlčené a my musíme myslet hlavně na budoucnost. Podle dosavadních zkušeností si dovedu představit i rozšafný článek, nabádající evangelistu Matouše, aby nejitřil primitivní antijidášismus. Tento článek proti pravicovému doktrinářství by byl podepsán nějakým zasloužilý humanistou, který se v mládí vybouřil levicovým doktrinářstvím.

Takže naše poradna končí dřív než začala, neboť zhovadilí soudruzi žádné rady nepotřebují, protože i bez toho jsou vyčuraní až dost. Ostatně mají advokáty i na místech nejvyšších…

Omluva

Byl jsem upozorněn jistou dámou, jejíž úsudek je pro mne totéž, co pro mořeplavce sextant, že ve svém fejetonu oslovuji výhradně čtenáře a nikoliv čtenářky, čímž se vystavuji podezření z manýr falokrata, považujícího ženy za negramotné slepice. Upřímně se tedy všem ženám omlouvám a prosím, aby si všude, kde uznají za vhodné, místo laskavého zhovadilého čtenáře dosadili laskavou zhovadilou čtenářku. Děkuji za laskavé pochopení.

Moravské noviny 11/1991

__________________________________________________________

A cože tedy netušil ani pan Suchánek, autor výše uvedených řádků?

Nu, že bude jím nahlédnutý koncept zhovadilosti a v podstatě celý text po dalších dvaceti letech tak dokonale vystihovat počínání soudružek Marty Semelové a Marie Nedvědové, které mají tu nehoráznou drzost podat trestní oznámení na ctěnou a váženou paní Zdenku Mašínovou. Přidávám se k jejím slovům: „Co se to v demokratickém státě může dostat do parlamentu!“

Prosba ke ctěným čtenářům:

Pokud někdo máte kontakt na pana Suchánka a prozradíte mi ho, byl bych velmi vděčný. Rád bych mu vyjádřil svou úctu a poděkování za krásné a moudré texty. Doufám, že spokojeně žije v nějaké kotelničce, či užívá zasloužený důchod. Pokud je tomu snad jinak, museli bychom se zamyslet, zda nehrozí naplnění vtipu z hloubi totáče:

Byla vyhlášena soutěž o nejlepší politický vtip. Vítězové obdrží tři ceny:

Třetí cena – pobyt v místech, kde pobýval soudruh Lenin,
Druhá cena – pobyt v místech, kde nepobýval ani soudruh Lenin,
První cena – osobní setkání se soudruhem Leninem.

Svatopluk Kalužík