Nad městem Náchod se nacházejí dvě velice známé tvrze, které nesmějí být opomíjeny, protože jsou menhiry naší minulosti, odhodlanosti, rekosti a Čechoslováctví! Se svými přáteli jsme tyto dvě pevnosti nedávno navštívili.
Dobrošov je velice sympatický komplex, a myslím, že bojové pozice a postavení by oslovily každého z vás. Čeká vás něco kolem 200 schodů vzhůru a taky vzhůru do podzemí, kde je teplota kolem 5°C, mnoho chodeb pro dopravování materiálu a munice, fotky a dokumentace pěchotních zbraní, obrněných vozidel, koňských sil a spřežení. V Dobrošově se taktéž natáčel film Dny zrady, takže tu zůstaly makety výzbroje a věřte mi, opravdu je co obdivovat! Po zabrání Náchoda v r. 1939 si tu německá armáda Wehrmacht zkoušela průraznost svých střel ze vzdálenosti 200-300 m, ale neuspěla. S níčím tak pevným se ještě nikdy nesetkali. Vyhořeli na celé čáře, protože naše tvrze jsou pevnější než skála a naše zvony z vanadiové oceli neměly obdoby!
Celý dobrošovský komplex byl vybudován za jeden rok a 17 dní, přičemž jde o 2 velké nadzemní pevnosti a kilometráž podzemí, na jehož budování se podíleli převážně ukrajinští dělníci. Po výstupu na rodnou zem se můžete pokochat výhledem na Orlické hory, Sněžku, Krkonoše a na Polsko. Ty žíznivější pak čeká občerstvovací bodík, kde můžete zakoupit i různé relikvie a artefakty.
Celkem nedaleko krásným lesem je vzdálena tvrz NS-82 Březinka, která skýtá prima průvodce s vyvinutým smyslem pro humor.
Březinky se chopili v roce 1989 nadšenci a dobrovolníci, a uvnitř je dobově (více méně projektantsky) vybavená spižírna s litinovými klobásami a salámy, 6 párů postelí, pušky, výstroj a také spící důstojník Oskar a velitel se svou vlastní místností. Toho v roce 1942 zatklo Gestapo a zemřel v Osvětimi. Fungující generátory a periskopy s těžkopalnou výzbrojí vás překvapí, ale vrcholem je původní ostřelovací dělo ze Škodových závodů v Plzni, které „porevoluční“ nadšenci a restaurátorští dobrovolníci získali od muzea v Norsku, kam bylo odvezeno během okupace. Zde sloužilo paradoxně jako obrana před vyloděním spojenců. Březinka jako taková (izolovaná pevnost) byla postavena za neuvěřitelných pět dní a její strop vykazuje po dopadu třítunové pumy pouze tzv. mírné pnutí!
Mezi Březinkou a Dobrošovem je další zpřístupněná tvrz, kde můžete koupit DVD, CD-R, fotky, knihy a uvnitř shlédnete mnoho dobových i současných fotografií, uniformy a řády či vyznamenání. Na zdech mnoha tvrzí viditelné nápisy odhodlanosti vás nemůžou nechat v klidu: BYLI JSME A BUDEM, VLASTNI NEDÁME-CIZÍ NECHCEME, NEPROJDOU (hesla ze španělské občanské války byla častá), VYTRVAME AŽ DO KONCE…
…ale i životy své ochotně dáme na ochranu vlasti a její svobodu, přísaháme, že budeme druh druha milovati, k sobě věrně státi; v nebezpečí se neopouštěti, ale až do konce se brániti tak, jak nám káže mužná čest a vědomí …Tak přísaháme!
Autor: Slut
Dopad třítunové bomby na strop Březinky ?!?! A mírné pnutí ?!?!
Odolnost těžkého objektu proti dělostřeleckým granátům byla určena tzv. „stupněm odolnosti“, u čs. TO stupně 1, 2, I, II, III a IV. Těmto stupňům odpovídá tloušťka stěn.
Tzv. IV odolnost používaná POUZE u dělostřeleckých tvrzí měla odolat zásahům „nejtěžších bomb“, přičemž tehdy se vyskytovaly ráže 250kg, 500kg, velmi výjimečně 1000kg ale s tou byl problém malý cíl zasáhnout (primitivní zaměřovače). Odolnost u pěchotních srubů stavěných v nejběžnější třídě II (mj. právě Březinka) se ve vztahu k leteckým bombám udávala jako odolnost proti zásahům ráže 250kg a 500kg.
pokračování 2
Březinka nebyla postavena za pět dní!
Linie pěchotních srubů se členila na tzv. podúseky, každý byl tvořen plus mínus 10 pěchotními sruby. Na tento podúsek měla stavební firma termín 200 pracovních dní, takže téměř rok. 200/10 je sice 20, ale stavba probíhala na několika srubech současně, takže ani 20 dnů NENÍ (!) doba, za kterou byla postavena hrubá stavba. Pouze když byl některý ze srubů připraven k betonáži stáhla firma všechny zaměstnance k tomuto srubu. Po rozsáhlých přípravných pracech se přikročilo k samotné betonáži, která musela být provedena bez přerušení, a ta trvala těch několik dnů. BETONÁŽ! Další měsíce probíhalo vybavení srubů elektro a vodoinstalacemi, vzduchotechnikou, zbraněmi. Část z toho navíc nebyla ještě vyrobena takže Březinka betonovaná v r. 1937 nebyla ani v září 1938 vybavena kompletně.
pokračování 1
Čs. zvony nebyly z vanadiové oceli. ale z ocelolitiny.
Dobrošovský komplex nebyl vybudován za 1 rok a 17 dní – nebyl vybudován nikdy! Hrubá stavba měla trvat dva roky, Mnichov přišel dřív. To co je vybudováno je pouze část, která nebyla v r. 1938 schopna plnit hlavní úkol pro který byla stavěna (dělostřelecká podpora pěchotních srubů). Ani za dva roky od zahájení stavby by nebyl Dobrošov jako dělostřelecká tvrz bojeschopný – teprve by se začalo montovat složité vybavení a zbraně. Prvních 15 pevnostních houfnic (určeny pro dokončenější tvrze než Dobrošov) mělo být montováno v únoru 1939.
Co znamená autorova formulace, že je Březinka vybavená „více méně projektantsky“ nikdo neví.
Tzv. „těžkopalná výzbroj“ je taky sousloví která nic neznamená, to „ostřelovací dělo“ je pevnostní protitankový kanón.
Článek je jistou pozvánkou na opevnění v okolí Náchoda. Ale je v něm řada zcela chybných a zavádějících údajů. Proč? Vždyť dnes, kdy je možno získat množství správných informace jsou takové chyby zcela zbytečné.
Těch chyb je tam strašně moc, některé jsou řekněme „terminologické“, ale můžou napáchat hromadu škod. Když bude psát někdo o rybníčku 20×20 metrů jako o přehradní nádrži tak to bude podobné.
Autor: „.. dvě velice známé tvrze..“
Čardáš: Dobrošov je tvrz, Březinka NE.
Březinka je pěchotní srub. Tedy stavba, která slouží jako palebné postavení pro pěchotní zbraně (kulomety, protitankové kanóny, minomety). V případě Březinky kulomety a PTK. Pěchotní sruby se staví v linii podél hranice aby se vzájemně kryly – kdo se přibližuje ke srubu od hranice tak leze do prostoru, který postřelují sousední sruby.
ČS. tvrz je věc která vznikne, když se na důležitém místě postaví za čáru pěchotních srubů bunkry s dělostřeleckou výzbrojí a propojí se podzemními chodbami.
Taky jsem tam nedávno byl. Je to všechno dost zajímavý a hlavně některý systémy v pevnostech- věřim tomu že pohraničí by setrvalo.
Pěkný článek z hezkého místa
Byli jsme a budem!