Jako příslušnice učitelského stavu jsem velmi ráda, že se budou zvyšovat platy učitelům. Vždyť na to, že se jedná o lidi s vysokoškolským vzděláním a dosti velkou zodpovědností, jsou jejich platy opravdu podhodnocené. Na druhou stranu, vlastně ani není jisté, jestli i já dostanu přidáno. Nevím totiž, zda budu patřit mezi ty „dobré“ učitele, kteří zvýšení platu od ledna 2011 pocítí.
Problém je totiž v tom, jak definovat dobrého učitele. Kamarád navrhl, že by se ředitelé měli zeptat přímo žáků, potažmo studentů. K tomu mám ale výhrady. V okamžiku, kdy je onen žák ve škole, má totiž jiná kritéria pro dobrého učitele než takových deset let po škole. Sama si vzpomínám, kdo byl pro mě na střední škole ten super učitel (povětšinou ten, kdo po nás moc nevyžadoval) a kdo byl tehdy ten zlý, ale na koho vzpomínám do teď a navíc z nabytých znalostí těžím. Tak by snad mohli hodnotit své bývalé učitele absolventi. Což možná zní dobře, ale z praktického hlediska je to nerealizovatelné.
Zodpovědné ministerstvo v tom má větší jasno. Dobří učitelé jsou ti, jejichž žáci/studenti dosahují dobrých výsledků v různých testech, například malé a velké maturitě. Malá maturita by měla být srovnávací zkouška realizovaná na základní škole, velká maturita je to, co je dnes běžné na školách středních. Opět mám k takovému generalizování připomínky. Pokud základní škola má například spádovou oblast sídliště s velkou populací romského etnika, tak jakých výsledků mohou žáci v malé maturitě dosáhnout? Nemyslím si, že učitel na takové škole je horší než učitel na škole jiné. Naopak, vždy záleží na žácích, kteří do dané školy chodí. Jakou mají dnes žáci motivaci, když na maturitní obory se dnes dostane téměř každý? Dnes je běžné, že žáci s trojkami (a bohužel leckdy i čtyřkami z profilových předmětů jako je český jazyk a matematika) se bez problémů dostanou na zvolenou střední školu. Proč by se tedy měli učit víc než je nezbytně nutné? Myslíte, že je motivují známky? To už dávno ne. Když rozdám ohodnocené testy, tak se chlubí tím, že mají pětku. Snad jediné, co je vystraší, je hrozící pětka na vysvědčení. V tom případě jsou mnozí z nich ochotni zabrat a ještě to na tu čtyřku nějak rychle vylepšit. Nevěřím tedy, že dobří učitelé se poznají podle toho, jak jejich žáci uspějí v nějakých testech. Ale chápu, že pro laickou veřejnost je toto měřítko snáze pochopitelné, hlavně díky tomu, že je měřitelné.
Neměřitelnost učitelova výkonu je, podle mě, ten hlavní problém. Většina vykonané práce u jiných profesí je měřitelná, protože je hmatatelná: dělník něco vyrobí, opravář něco opraví a ta věc najednou funguje. Výsledek práce učitele je nehmatatelný a navíc se projeví až s delší časovou prodlevou. Učitel, stejně jako rodič, ovlivňuje formování mladého člověka. Tedy něco, co nelze změřit.
Opravdu sama přemýšlím nad tím, jak jinak platově hodnotit práci učitele než podle tarifů odvíjejících se od počtu odučených let. Na druhou stranu, ani tato možnost není ideální. Bohužel, existuje zde přímá úměra a se zvyšujícím se počtem odučených let výkonnost zákonitě klesá. Proč by tedy unavený a syndromem vyhoření postižený učitel měl dostávat víc peněz než nějaký mladší a stále zanícený? Avšak je nesmyslné, aby ten mladší dostával peněz víc. Vždyť ten profesně starší nemůže za to, že si léta ve školství vzala svou daň. Měli by učitelé brát celou dobu své kariéry stále stejný plat? To asi taky není dobré řešení, protože pak by nebyli motivováni, navíc se zvyšuje inflace atd. Líbí se mi, že místo pojmu dobrý učitel se začalo objevovat aktivnější učitel. To je něco, co ředitel posoudit může. Ovšem za podmínek, že všichni členové pedagogického sboru dostanou stejné podmínky k tomu, aby mohli být aktivní. Nikoli neprávem se někteří bojí, že ředitelé budou odměňovat pouze své „oblíbence“.
Myslím si, že v první fázi by se měly navýšit tabulkové platy, tedy plat by byl plošně zvýšen všem učitelům. Díky tomu by se mohl zvýšit také onen velmi kritizovaný nástupní plat učitele. V další fázi by mohli být odměňováni učitelé formou tzv. osobního příplatku, který existuje i nyní, a v ideálním případě odráží právě onu aktivitu učitele.
Všechny příspěvky obsahují spoustu skvělých pravd a naznačují složitost problematiky. Jak to ale vyřvat nahlas, dostatečně razantně, aby to zasáhlo i uši a při troše štěstí i mozky těch borců na ministerstvu a ve vládě, kteří už se zase, jak je u nás ostatně zvykem, vymýšlejí geniální nesmysly a předstírají, protože myslet vážně to snad ani nemohou, že spasí vzdělanost našeho národa.
1. Pokud ředitel školy považuje za přínos nikoli práci s dětmi, ale účast na školení, výjezdy hrstky dětí, těch, jejichž rodiče na to mají, do zahraničí, formální fungování školního parlamentu, správné vyškrtávání kolonek v dokumentaci, žákovské „projekty“ které vznikají tupým opisováním myšlenek jiných, ale jako výzdoba na zdi vypadají skvěle, zrušení tarifů a diferenciace mezd pomocí nenárokových složek otráví skutečné učitele a odvede je ze škol.
2. Pan Klaus ml. by neměl při rušení devátého ročníku zapomenout zakomponovat do svého návrhu, jak si budou budoucí soustružníci při výcviku stoupat na bedničku, aby dosáhli, nebo jak v učňovské škole stihnout v posledním půlroce obsluhu zařízení, na keré se mohli do té doby učni kvůli svému věku jenom dívat. A otázku, zda vyjde levněji zrušení devátého ročníku, nebo potom o rok dříve podpora v nezaměstnanosti, netřeba řešit teď, to se ukáže až po příštích volbách.
3. Nástupní plat učitele 20 000 zní dobře, ale ruku na srdce, inovátoři, je to jen povrchní vyřešení volebních slibů. Ve výsledku dojde ke srovnání, a tedy snížení platů všech učitelů, kteří teď ukolébáni slibem nesnižování platů poleví v ostražitosti a změn si včas nevšimnou.
Frogg:
Právě systém odměňování učitelů na základě jejich produktu, tedy žáka, by vneslo do školství zákon nabídky a poptávky. Školy by se brzo začaly dělit na dobré (s dobrými učiteli i žáky) a na horší.
Plýtvání je jistě dávat dobré učitele pro špatné žáky.
Ab absurdum, pokud do školy v Chánově naverbuješ Komenského, Einsteina, Geotheho…, tak myslíš, že se tím zvýší úroveň žáků?
Učitel by se měl snažit rozvíjet potenciál žáka, ovšem kde nic není… Ještě jinak, nebylo by zrůdné dávat dobré učitele ke špatným žákům, kteří mají maximální potenciál stát se pomocnými dělníky, než k žákům, kteří při vhodném rozvíjení jejich vlastností se mohou stát vědci, techniky, lékaři atp?
Libo, nevím, co si pamatuji, tak učitelé většinou o výletech nechtěli ani slyšet (hromada vyřizování, větší odpovědnost atp.). Použil jsem jich jen jako příkladu, že princip odměn za výsledky je správný a motivační. Asi takhle, pokud bude učitel motivován, aby žáky učil, tak může i on motivovat žáky nějakou odměnou, která mu bude činit jistou práci navíc, ale žáky potěší. Prošel jsem sedm základních škol, takže mohu s klidným svědomím prohlásit, že úrovně jednotlivých ZŠ jsou diametrálně rozdílné. Musí se stanovit jakýsi etalon, tedy jednotné zkoušky pro děti všech ZŠ a z jejich výsledků ohodnocovat práci jednotlivých učitelů i celých škol. Je logické, že pokud takovýto systém nebude zaveden, tak se úroveň žáků (i učitelů) bude neustále snižovat. Proč? Rodiče se pochopitelně budou snažit o zlepšení známek svých dětí. Mají dvě možnosti jak toho dosáhnout. Buď budou vést ratolest k učení, nebo přijdou škemrat do školy (ano, druhá možnost je pohodlnější). Učitel snáze vyhoví žádosti o zlepšení prospěchu, když ví, že ve vedlejší škole by onen žák měl o dva stupně lepší známku. Tabulkové platy považuji za extrémní nespravedlnost, obzvláště pokud je výkon učitele možné jasně změřit stejně jako práci opraváře. Pračka funguje a žák umí vyřešit trojúhelník, umí časovat, ví kolik je poslanců a na kterém kontinentě se nachází Brazílie.
to Milan77: Samozřejmě jsme za svá školní léta poznali řadu učitelů, těch, co opisují látku na tabuli, i těch, kteří dělají mnohem více a žák je prostě zajímá.nemůžu však s tebou souhlasit v tom, že žáky lze motiovat např. školním výletem. Asi málo víš o tom, jak to funguje ve škole. tam se na školní výlety jezdí ne za odměnu, ale protože je to prestiž školy. nebo jiné aktivity, které by, dle mého, měli být za odměnu tak nefungují, např. zahraniční stáže. Ono totiž strašně dobře vypadá, když si škola vykáže vysoká čísla účastníků, takže výběr podle dosažených stud. výsledků neprobíhá.
Já myslím, že bychom se měli vrátit k tomu, jak to fungovalo za dob mého dětství a mládí: neprospíváš dobře ve škole, rodič to řeší. Prostě když jsme donesla špatnou známku (což pro mé rodiče byla i trojka), tak následoval nějaký trest. V období, kdy si ještě dítě či teenager neuvědomuje, proč je nutné se učit, je třeba, aby to převzali do rukou rodiče. A toto je dnes, podle mě, hlavní problém. Rodič viní ne své dítě, ale učitele, z toho, že dítě nedosahuje dobrých výsledků. Stačí mi údiv na tvářích mých prváků (hovořím o střední škole), když jim tvrdím, že se musí učit doma, že těch třikrát 45 min cizího jazyka ve skupině o velikosti 22 lidí, je opravdu nedostačující pro to, aby se opravdu něco naučili. Jak učit se doma? na to já nemám čas. nebo popřípadě, já nevím, jaks e učit. my jsme se na ZŠ neučili. to víš, válení po koberci, které dnes je moderni styl výuky, ještě žádné znalosti do hlavy nikomu nepřineslo. Boihužel, vychováváme si opravdové negramoty, kteří miv 15 letech tvrdí, že Brazílie je v Evropě. Opravdu tento klesajicí trend sleduji a je to rok od roku horší. A tito budou mít taky jednou děti, a proč by po nich chtěli, aby se učili, když sami to nikdy nezažili.
to Frogg: ano, naposledy se o zvýšení platu hovořilo v době, kdy vznikala vládnoucí koalice, ale věřím, že náš nový šéf, pan Dobeš, za naše platy bojovat bude. Bohužel, je téměř jisté, že to nebude navýšení platů tarifové, ale právě to, o kterém bude rozhodovat vedení školy, tedy osobní ohodnocení. A doufám, že se opravdu dostane do výplat těm, kteří si to zaslouží.
O zvýšení platu nebo nějakém, jednorázovém jakoby náborovém příplatku pro začínající učitele, se mluví více. Na jednu stranu je pravdu, že ped. sbory na většině škol jsou opravdu stárnoucí, mladých lidí je na školách málo. jenže ony hlavně nejsou žádná volná místa. jelikož žáků je méně, škol stále stejně, učitelů je mometálně nadbytek. A to dokonce učitelů cizích jazyků, jakkoliv nevěřitelně to zní. takže sice náborový příspěvek zní pěkně, ale momentálně trh je v tomto směru nasycen. Dokud učitelé budou nadsluhovat a nebude se jim chtít do důchodu (což, upřímně řečeno moc nechápu, když celou dobu nadávají na tu mláděž, ale pak se tam drží zuby nehty), tak volná místa pro mladé, chápej začínající, učitele, prostě nebudou.
Máš sice pravdu, Milane, to co popisuješ, se skutečně děje a jsou učitelé, kteří rezignují na „aktivní výkon“ jejich povolání. Ale, a to dosti důrazné ale, opravdu není měřítko, podle kterého by se dal objektivně učitel a jeho výkon hodnotit. A opravdu hodno polemiky je, zda „plýtvat“ dobrými učiteli na nevzdělavatelné žáky. Kdo označí dané žáky za nevzdělané na základě čeho? Nejsou nevzdělavatelní právě proto, že narazili na špatné učitele? A nemělo by se právě pro jejich domnělou nezvzdělávatelnost zapojit do jejich vzdělávání co nejvíce těch nejlepších učitelů? Jednak pro jejich dobro a pak taky proto, že pokud nebudou vzdělaní, nejspíš nebudou mít ani práci a v důsledku to odnese daňový poplatník. Když bys snížil plat za místo učitele v lokalitě, kde je velké množství špatně vzdělavatelných, jen tím situaci v lokalitě ještě zhoršíš.
Líbo, o zvýšení platů dobrým učitelům se mluvilo někdy v červnu, od té doby jsem ale slyšel pouze o jakémsi příspěvku pro mladé učitele (slovo mladý taky nikdo nedefinoval), to jsou dvě různé akce nebo jedna nahradila druhou?
Myslím, že hodnotit učitele dle výsledků jejich žáků je správné.Mělo by to hned několik pozitiv.
Učitelé se budou snažit žáky naučit. Proč by se někdo snažil učit, když má tabulkový plat. Poznal jsem více učitelů, kteří na učení rezignovali, což se projevovalo např. tím, že si do třídy donesli sešit, který začali opisovat na tabuli. Vůbec je nezajímalo jestli tomu někdo rozumí.
Místa učitelů v lokalitách s velkým výskytem nevzdělavatelných žáků budou hůře placená, což je velká výhoda, jelikož dobří učitelé je prostě nebudou chtít učit. Proč plýtvat dobrými učiteli na špatných žácích.
Učitel se bude snažit odměňovat žáky za jejich výsledky.
Např. pokud žáci uspějí, tak se pojede na výlet, jinak ne. Tím se také stane změna ve třídě, jelikož náhle nebude ten největší borec ten, který má školu nejvíc „na háku“.