Kalendárium:16. května 1868 – Položení základních kamenů k Národním divadlu

Národní divadlo – nositel kulturního odkazu českého národa, při pohledu na Masarykovo nábřeží v Praze  je možné spatřit kdejakého českého turistu kolem budovy Národního divadla se procházejícího, jak apaticky pozoruje její pískovcové stěny. Málokdo si při pohledu na tento architektonický skvost vzpomene na jeho význam v době svého vzniku, v druhé polovině 19. století.

Hlavními body realizace české společnosti byly v této době samostatnost, svébytnost, nezávislost. Češi se ve všech sférách života snažili manifestovat významy těchto slov, vymanit se ze všudypřítomných vlivů německé společnosti a vyrovnat se jí.

A tak v této době, na níž se bezpochyby podepsalo i rakousko – uherské vyrovnání na jedné straně a „nevyrovnání se“ rakousko – české na straně druhé,  dochází krom mnoha akcí protestního charakteru (např. táborové hnutí, slavnosti při příležitosti navrácení korunovačních klenot do Čech) také dne 16. května roku 1868 k položení základních kamenů k Národnímu divadlu, jakožto symbol nezávislosti na kultuře německé.

Myšlenka kamenného národního divadla se však zrodila již mnohem dříve, je možné dokonce říci, že nebylo vlastence, který by o něm nesnil již v období národního obrození. Proč tomu tak bylo? Divadlo je totiž symbolem kulturního života určité společnosti. České divadlo je potom symbolem kultury českého národa, a tak dokazuje uměleckou i celkovou životní úroveň Čechů, a hlavně spolupomáhá dokazovat důstojnou existenci českého národa vůbec.

V roce 1851 se započalo s veřejnými sbírkami financí potřebných ke stavbě divadla. A o sedmnáct let později (takto dlouhá časová prodleva byla dána tehdejší nepříznivou politickou situací, Bachovým absolutismem například) byla oficiálně zahájena stavba divadla samotného, a to právě položením základních kamenů.

Tato událost z 16. května 1868 měla obrovský význam pro tehdejší společnost, není se tedy čemu divit, že se jí zúčastnilo více jak sto tisíc lidí ze všech koutů Čech, Moravy a Slezska, mezi nimi také tehdejší české politické špičky, jedním z řečníků byl i Karel Sladkovský.

Základní kameny pocházely z různých koutů Čech a Moravy, z Řípu, Blaníku nebo kupříkladu z Trocnova a svým místem původu dokazovaly a stále dokazují sepětí Národního divadla se slavnými místy české historie, potažmo s českou historií obecně.

Stavba a úpravy Národního divadla byly dokončeny až o patnáct let později, avšak již položení základních kamenů k tomuto symbolu české svébytné kultury bylo významnou událostí v české historii, neboť velkou  měrou přispělo k posilnění národního sebevědomí a i když se to může zdát jen jako kapka v moři, právě takovéto události jako postupně do sebe zapadající části skládanky vedly ke 28. říjnu roku 1918.

Autor: Kuba