Kalendárium: 10. listopadu 1686 – zemřel český kartograf, diplomat, korzár a patriot Augustin Heřman

Augustin Heřman se narodil zřejmě v roce 1605 v Mšeně na Kokořínsku a zemřel s největší pravděpodobností 10. listopadu 1686 na svém panství v Marylandu. Svůj pestrý život prožil jako mořeplavec, obchodník, kartograf, diplomat a korzár. Jeho otec byl údajně poslední husitský (podle některých verzí evangelický) farář v Mšeně Abraham (Efraim) Heřman. Podle jiné verze byl synem bohatého pražského obchodníka, který padl v bitvě na Bílé hoře a jeho manželky českobratrského vyznání. V každém případě byla jeho rodina donucena odejít spolu s jinými nekatolíky nejpozději roku 1634 do exilu.

Cesta směřovala přes Lužici s několika zastávkami v dalších evropských zemích do Holandska. Podle některých zdrojů poprvé připlul do Ameriky už v roce 1633. Bezesporu se však na jaře roku 1644 jako agent obchodního domu Peter Gabry and Sons z Amsterdamu objevil v tehdejší holandské kolonii Nový Amsterodam (později New York). První dochovaná písemná zmínka o něm je pak z 29. června téhož roku.

Vlastnil řadu nemovitostí a díky svým schopnostem se roku 1647 stal členem nejvyšší rady kolonie – tzv. Rady devíti – guvernéra Petera Stuyvesanta. Patřil k významným obchodníkům s tabákem a kožešinami, později přidal i ceněné indigo.

V červenci 1649 se dostal do sporu s guvernérem Stuyvesantem pro jeho diktátorské metody, když byl jedním ze signatářů stížnosti (Vertoogh) proti osobě guvernéra za špatné vedení provincie poslané do Holandska. Mstivý Stuyvesant mu začal všemožně škodit až tak, že se v roce 1653 dostal Heřman nakrátko do vězení.

Tam se i dne 10. února 1651 poprvé oženil s Jannetje Marií Varleth, dcerou zde usedlých Nizozemců Caspara Varletha a Judith Tentenierové, která mu porodila 5 dětí – syny Ephraima, Caspera, dcery Annu, Judith a Francinu. Jannetje zemřela před rokem 1665 a Heřman se podruhé oženil s Mary Catherine Wardovou z Marylandu.

Kromě obchodu se v neklidných dobách častých válek věnoval i tehdy běžnému korzárství. Různí dobrodruzi se na základě pověření svého krále věnovali přepadání nepřátelských plavidel, kořist pak byla rozdělena mezi panovníka a držitele korzárského listu. I Augustin Heřman se svou lodí La Grace se korzárství plně věnoval a natropil španělskému loďstvu v Karibiku nemalé škody. Pověstné je třeba vítězství nad dvěma španělskými barky naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly. Podle dochovaných účetních záznamů o kořisti patřil k velmi úspěšným korzárům.

V roce 1659 ve službách Nového Amsterodamu procestoval sousední Delaware, Maryland i Virginii a jako zástupce Petera Stuyvesanta vyjednával s Angličany o urovnání vzájemných sporů a vymezení hranic. Zde se při jednání setkal s Cecilem Calvertem lordem z Baltimore a získal si jeho sympatie. V roce 1660 mu nabídl vyhotovit podrobnou mapu Virginie a Marylandu, aby se do budoucna zabránilo dalším územním sporům. Za svou kartografickou práci obdržel rozsáhlé území v britském Marylandu, kam se v roce 1661 s celou rodinou přestěhoval a následující rok již rezignoval na obchod a plně se věnoval správě svého panství, které neustále rozšiřoval.

Své kartografické dílo dokončil v roce 1673, kdy ho podle jeho podkladů vyryl v Londýně tehdy nejuznávanější rytec William Faithorn. Dodnes e dochovali pouze dvě vyhotovení z nichž jedno je uloženo v Britském muzeu v Londýně. Její úroveň ocenil mj. i pozdější prezident USA George Washington – původním povoláním zeměměřič a geodet Kvalitu díla dokládá skutečnost, že až do poloviny 18. století jakékoliv mapy této oblasti byli pouhými replikami Heřmanovy mapy.

Augustin Heřman vedl bohatý společenský život, od roku 1663 kdy získal občanství Marylandu, zastával různé funkce ve správě britské kolonie (komisař pro okres horního Baltimoru, smírčí soudce pro okresy Baltimore a Cecil, plukovník místní milice a mnoho dalších).

Přestože většinu svého života prožil za hranicemi, uchoval si velkou dávku vlastenectví, ke svému jménu vždy připojoval označení Bohemian, popř. Bohemiensis (Čech). Své panství pojmenoval Bohemia Manor (České panství) a obdobně pojmenoval i řadu dalších míst – Bohemia river, Little Bohemia aj. Jeho rozsáhle panství, které se změnilo časem na prosperující město se z Bohemian Manor v roce 1839 přejmenovalo na Chesapeake city. Byl i velkým vizionářem, dlouho po jeho smrti byl podle jeho plánu vybudován kanál mezi Chasepeake bay a Delaware bay. Rovněž nechal vybudoval komunikaci spojující New Castle s Frenchtownem v Marylandu, pro jeho dopravní stavby je po něm pojmenována i dnešní dálnice SR 213 v Marylandu.

I když se mužská linie rodu nesoucí jméno Heřman vytratila v první polovině osmnáctého století, díky ženským potomkům se mnoho osobností od amerických senátorů, kongresmanů až k soudcům nejvyššího soudu může pochlubit, že patří k přímé linii potomků Augustina Heřmana.

„Mezi lidem na Českém manství dlouho se vyprávěla pověst, která má nápadnou podobnost s Horymírovým skokem. Jednou prý Heřman, jsa již v držení Českého manství, odebral se za nějakou záležitostí do New Amsterdamu. Tam byl úřady zatčen a do vazby vsazen. Proč, zůstalo navždy tajemstvím. Aby si pomohl na svobodu, Heřman tvářil se pomateným a zádumčivým. Hlídači měli s nešťastným jatcem útrpnost a vyhovovali každému jeho přáni. Jednoho dne Herman předstíral hlubokou trudomyslnost; a proto, když hlídače požádal, aby mu na jeho věrném koni, statném hřebci, dovolili se projeti, ihned zadost jeho splnili. Heřman chvíli projížděl dvorem vězeňským. V okamžiku, kdy hlídka vešla do strážní budky, bodl koně v boky a širokým oknem vrhl se do reky dole tekoucí – s výše dvaceti stop. Skok věru smělý, ale zdařil se. Věrný kůň vyvázl bez úrazu, uháněl se svým pánem do New Castle a jen tím zachránil ho před pronásledovateli, že přeplul řeku Delaware, brzy na to vysílením skonav.“ Tuto historku zaznamenal historik českých exulantu v USA Tomáš Čapek.

zdroje: mdroots.thinkport.org, billbrinsfield.orgfree.com, www.route40.net, www.rozhlas.cz, www.cesivamerice.swb.cz, www.mestomseno.cz