Z historie Českých zemí známe jistě minimálně jedno jméno člověka, který dosáhl hodnosti maršál. Tím neznámějším je nejspíše Albrecht z Valdštejna, vynikající vojevůdce, jehož osud byl však nahnutý, až na konec tragický. Ale on není tím vyvoleným, kterého chci dnes představit. Dokonce to není ani postava našich modernějších dějin – maršál Karel Radecký z Radče, jenž než českými vlastenci, byl pro svou oddanost Habsburské koruně opěvován rakouskými monarchisty.
Mým cílem, je představit bohužel trochu pozapomenutého hrdinu. Hrdinu, jenž bojoval za Československo již na frontě první světové války, ale především svou oddanost a statečnost prokázal na bojištích druhé světové války. Kde byl také za své konání náležitě odměněn, jako po dobrém, tak i po zlém, jak to tak u nás chodí. Chci zmínit osud maršála Karla Janouška.
Maršál Karel Janoušek se narodil dne 30. října 1893 v Přerově. Pocházel z rodiny úředníka Rakousko-Uherských státních drah Karla Janouška, který byl současně jedním ze zakládajících členů sociálně demokratické strany na Přerovsku. Po studiu na gymnáziu v Přerově (1912) pracoval tři roky u svého strýce ve firmě Kratochvíl.
Jako voják začal plnit své povinnosti dne 2. červa 1915, kdy nastoupil jako branec do Rakousko-Uherské armády. Po absolvování potřebných výcviků byl vyslán na italskou a později ruskou frontu, kde byl rok po vstupu do armády (2. července 1916) zajat. Netrvalo dlouho a již 1. srpna toho roku vstoupil do dobrovolnické srbská divize, kterou však velmi záhy (14. října) vyměnil za ruské československé legie. Zde působil převážně u 1. čs. střeleckého pluku, se kterým se zúčastnil mnoha těžkých bitev, mimo jiné bitvy u Bachmače, či bojů u Zborova. Válku přežil celkem ve zdraví a po návratu do své, již nově vzniklé Československé republiky v roce 1920 zůstává armádě věrný, vlastně téměř až do své smrti. V mladé republice přispěl k budování moderního československého letectva, které se stalo jeho koníčkem i posláním. Od roku 1933 zastával funkci velitele zemského letectva v Čechách a díky své usilovné práci byl dne 1. ledna 1937 povýšen do hodnosti brigádního generála.
Zkušenosti s letectvem si však ještě pořádně prověřil, tak, jak mu to osud ještě přichystal. Po okupaci nacistickým Německem se Karel Janoušek uchýlil do Francie, kde začal jeho druhý boj za svobodu Československé republiky. Po relativně brzké kapitulaci Francie odplul se svými kolegy v červnu 1940 do Anglie. Zde plně využil své zkušenosti z působení v československém letectvu a v rámci RAF začal organizovat československé letecké jednotky, jenž se proslavily po celé Evropě. V Anglii se Janouškovi dostalo mnoha uznání a poct. Jeho největším úspěchem mu však bylo propůjčení hodnosti Air Vice Marshal samotným králem Jiřím VI. Současně byl oceněn vysokým anglický řádem Knight Commander of the Honourable Order of the Bath a v květnu 1945 byl povýšen do hodnosti Air Marshal. Tím získal nejvyšší vojenské ocenění vůbec.
Po únoru 1948 se však úspěch neodpouštěl a tím víc, když byl získán s nasazením života na „špatné straně“ protinacistické fronty. S mnoha západními vojáky té doby, komunistický režim nakládal hůře než s kolaboranty. Jedním takovým byl i maršál Karel Janoušek. Po propuštění z armády, byl následně v politickém procesu dne 17. června 1948 Vrchním vojenským soudem v Praze odsouzen na 18 let těžkého žaláře. Nedlouho poté mu Státní soud v Praze navýšil trest na 19 let a později na neuvěřitelné doživotí(!). Až díky velké prezidentské amnestii, byl dne 9. května 1960 propuštěn. Za mřížemi strávil plných 12 let a 10 dní.
Karel Janoušek byl částečně rehabilitován v roce 1968. Zemřel však již 27. října 1971, jako pomocný skladník obchodu s nábytkem. Tak se totiž odvděčoval komunistický režim těm, kteří neváhali položit život za svobodnou republiku. Teprve až po roce 1989 mu byla vrácena vojenská hodnost a v roce 1991 byl posmrtně povýšen na armádního generála.
Do povědomosti širší veřejnosti a především mládeže se maršál Janoušek v současné době dostal, až díky vydání písně Švédské(!) metalové skupiny Sabaton – „Far from the Fame“, věnované právě jedinému československému maršálovi Karlu Janouškovi.
Je smutné, že na své hrdiny zapomínáme a vlastně jen díky zahraniční kapele jsme schopni znovu objevovat vlastní dějiny. Ale nakonec, díky alespoň za to. Třeba teď už na statečného vlastence a vynikajícího vojáka, kterého chtěl komunistický režim nechat v prachu zapomnění, už nikdy nezapomeneme.
Aleš Procházka
Zdroje:
V pozůstalosti generála Janouška objeven působivý článek z britských novin 1966. In: Vojenský Historický Ústav [online]. 2012, 11.10.2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.vhu.cz/cs/novinky/1382
Karel Janoušek: Letci v názvech ulic. In: MČ Praha 14 [online]. 2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.praha14.cz/MC/letci/janousek.html
GAZDÍK, Jan. Znovuobjevená reportáž: hrdina z boje o Británii skončil jako skladník. In: IDNES.cz [online]. 2012, 22. listopadu 2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pribeh-letce-karla-janouska-df5-/domaci.aspx?c=A121121_1856781_domaci_jav
Karel Janoušek. In: Osobnosti.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/karel-janousek.php
