Dne 10. května 2013 pořádala jihočeská regionální organizace občanského sdružení Svornost u příležitosti 68. výročí osvobození města Písku americkou armádou dvojpřednášku na téma Osvobození Písecka a Válečné hroby na Písecku. Přednášejícími pro tento podvečer byli odborníci na slovo vzatí. Jako první se představil Roman Drašnar, předsedu klubu BUDDIES of the 4th Armored Division Písek a dlouholetého zájemce o regionální historii. Ve výkladu ho doplňoval jeho dlouholetý kolega, čerstvý držitel ocenění ČESKÝ PATRIOT 2012, ceny za celoživotní dílo, Richard Praus, který se jako soukromý historik specializuje na činnost spojeneckých armád při osvobození jihozápadních Čech. A trojici významných hostů zakončil Jan Ciglbauer, amatérský historik a člen klubu Historie severního Českobudějovicka, který se nedávno proslavil nálezem ostatků německého tankového esa Kurta Knispela.
Prvním tématem přednášky bylo osvobození Písecka v roce 1945. Pánové z klubu BUDDIES of the 4th Armored Division Písek zajímavý výklad o postupu spojeneckých vojsk po jihozápadních Čechách, až k Písku doplnili i audiovizuální projekcí rekonstrukcí oněch událostí. Posluchači se tak mohli kupříkladu dozvědět, že již dne 6. května 1945 se na strakonickém americkém velitelství vytvořila jednotka Task Force, které velel kpt. Kermit G. Bernard. Ten s ní přijel v odpoledních hodinách od křižovatky na Nové Hospodě do Chlaponic. Tam jednotka zastavila pod hostincem Sluníčko u lesa a vyčkala příchodu německé kapitulační delegace. „Tu tvořil velitel městské posádky Wehrmachtu hpt. Kreuz“, doplnil ve výkladu Richard Praus. Po projednání vlastního znění kapitulace a bezpodmínečných podmínek, odjel velitel wehrmachtu do kasáren v Písku, aby sepsal text kapitulace. Vlastní dokument byl pak podepsán a převzat kpt. Bernardem o hodinu později v zátočině za školním statkem u železničního přejezdu v Dobešicích.
Druhým a pro nás zcela neznámým tématem byl výklad Jana Ciglbauera o hrobech, především příslušníků německé branné moci. Ti po bitvách na území Československa spočinuli mnohdy v hromadných, ale i individuálních, neoznačených hrobech. Jan Giglbauer svůj přednes věnoval válečným hrobům na území okresu Písek. Nejprve osvětlil právní podklad a poté metodiku hledání a nacházení konkrétních válečných hrobů. Česká republika je Ženevskými konvencemi vázána umožnit pátrání jiným státům po svých válečných obětech na našem území a sama pečovat o válečné hroby bez ohledu na národnost. Proto, stejně jako jiné státy Evropy umožňují naší republice pátrat po svých vojácích (např. na Ukrajině, ve Francii atd.), tak i ČR umožňuje například Německu a jeho Spolku péče o válečné hroby – tzv. Volksbundu pátrat po svých vojácích u nás. Podle archivních podkladů je na území ČR pohřbeno nejméně 100 tisíc příslušníků německé branné moci. Pátrání po válečných hrobech má za úkol vyzvednout ostatky vojáků, pokusit se je identifikovat (což se daří asi u poloviny), následně informovat příbuzné mrtvého (dodnes příbuzní pátrají po statisících nezvěstných vojáků) a nakonec je pietně uložit na vojenských pohřebištích. Tak konečně mrtví doznají klidu, bez ohledu na barvu uniformy. Do té doby jsou jejich těla zahrabána po lesích, polích a za hřbitovními zdmi, kde hroby můžou být každým okamžikem narušeny například zemními pracemi či těžbou dříví. V poslední době se stávají i terčem nájezdů lovců pokladů s detektory kovů, kteří nejen že mrtvé okrádají o cennosti a vyznamenání, ale často si jako suvenýr s sebou domů berou i části lidských ostatků(!). Stejně jako v předchozím výkladu kolega Ciglbauer vše doplnil obrazovým materiálem, dobovými fotografiemi i fotodokumentací z odkrývání vojenských hrobů.
Ostatně, pokud máte povědomí o nějakém válečném hrobě, nebo třeba kontakt na pamětníka, který o takovém místě ví, nebojte se a napište na e-mail: ciglbauer(zavináč)seznam.cz. Třeba bude osvětlen další střípek z historie II. světové války.
Na závěr je nutno podotknout, že nás kromě účasti zájemců o regionální historii, potěšila i přítomnost odborné veřejnosti. Její erudované otázky našim hostům napovídaly, že se akce líbila. Proto i my jí hodnotíme kladně a těšíme se u dalších zajímavých témat na viděnou!
Za RO jižní Čechy, Aleš Procházka
